Byl zajat a ruskými silami odsouzen k třinácti letům vězení. Více než dva roky strávil v těžkých podmínkách, než byl v říjnu 2024 propuštěn při výměně zajatců. Zůstává silným symbolem odvahy a odolnosti v obraně spravedlnosti a svobody.
Prezident Parlamentního shromáždění Rady Evropy Theodoros Rousopoulos během ceremoniálu ve Štrasburku při zasedání Parlamentního shromáždění připomněl, že skutečnost, že se dostali do nejužšího výběru tři novináři, není náhoda. Poslední dva roky byly podle něj pro novináře těmi nejhoršími. Kvůli probíhajícím konfliktům a zvyšujícímu se vlivu autoritářů a populistů čelili narůstajícímu počtu útoků, zadržování a mučení. Prezident Rousopoulos apeloval na okamžité propuštění dalších dvou finalistů Ceny, gruzínské novinářky Mzii Amaglobeliové a ázerbájdžánského novináře Ulviho Hasanliho.
Ve své děkovné řeči Maksym Butkevyč vyjádřil naději, že všichni novináři drženi v ruském zajetí budou brzy volní. Varoval, že lidská práva nejsou samozřejmostí, že musí být ceněna a ochraňována.
Na počest vítěze Ceny uspořádá Knihovna Václava Havla ve středu 1. října v Praze v Technologickém centru UMPRUM mezinárodní konferenci. Hlavní téma nese název Umělci v nesvobodě. Ukrajinský novinář Maksym Butkevyč se konference zúčastní osobně, místo finalistky Ceny Václava Havla za lidská práva vězněné Mzii Amaglobeliové přijede její zástupkyně v nezávislém médiu Batumelebi Tamar Rukhadzeová a vězněného ázerbájdžánského novináře Ulviho Hasanliho zastoupí Najmin Kamilsoy.
Na konferenci vystoupí mezi čestnými hosty běloruský spisovatel a novinář Saša Filipenko, ruská umělkyně Alexandra Skočilenková, výtvarnice a novinářka Samantha Jirónová z Nikaraguy a také ázerbajdžánský rapper a aktivista Jamal Ali, všichni žijící v exilu. Na konferenci je možné se stále bezplatně zaregistrovat ZDE.
