Desku, která vyšla na značce Sony Classical a v prodeji je od minulého pátku, inspirovaly violoncellistovy domácí koncerty streamované při jarní první vlně pandemie.
K těm nejúspěšnějším patřilo provedení Going Home od Antonína Dvořáka, kterou v Americe hrají na vojenských pohřbech. Jedná se o Largo z Novosvětské, k němuž Dvořáka inspiroval černošský spirituál.
Koncerty pod hashtagem #SongsOfComfort na síti dohromady slyšelo 18 milionů lidí a časopis Time díky jejich dosahu zařadil violoncellistu mezi stovku nejvlivnějších osobností roku.
"Yo-Yo Ma je živoucí důkaz lásky a života," napsal o něm pro časopis hudebník Stevie Wonder. "Zvuky, které dokáže vytvořit na violoncello, nás učí poslouchat, cítit, projevovat starost a jednat. Překračují všechny hranice, etnické, zeměpisné, politické, třídní i žánrové. Bere nás na bezpečné místo a inspiruje nás, abychom jednali správně," uvedl Wonder.
Nové album začíná skladbou Ol' Man River pojatou coby pocta americkému hnutí Black Lives Matter. To se v uplynulém roce znovu dostalo do popředí v souvislosti s protirasistickými protesty vyvolanými smrtí černocha George Floyda při zatýkání bělošským policistou.
Nahrávka obsahuje ještě 20 dalších položek, například původně muzikálovou píseň Somewhere Over the Rainbow, lidovku Shenandoah nebo kompozice Moscow Nights, Waltzing Matilda a jihoafrickou ukolébavku Thula Baba.
"Každá z těchto písní má zvláštní význam pro lidi v různých částech světa," vysvětluje Yo-Yo Ma a připomíná, že pandemie nového typu koronaviru zasáhla všechny bez ohledu na barvu pleti, původ či postavení.
"Doufáme, že tohle je způsob, jak se dotknout lidských srdcí a vzpomínek, jak se ponořit hluboko dovnitř a zase najít cestu ven," komentuje desku složenou z tradičních, popových i jazzových skladeb.
Podle violoncellisty pandemie ukázala, že lidé se potřebují dostat do konkrétní nálady nebo psychických stavů, což je například v karanténě obtížnější. "Ukazuje se, že hudba má i tuhle fyzickou sílu. Že je to energie. A pak jsou tu mnohem složitější věci, jako že konkrétní píseň dovede vyvolat vzpomínku. Potřebujeme hudbu v dobrých i těžkých časech," shrnuje.
Yo-Yo Ma s anglickou klavíristkou Kathryn Stottovou spolupracuje od roku 1985, za nahrávky Soul of the Tango a Obrigado Brazil získali ceny Grammy. Naposledy před pěti lety vydali album Songs from the Arc of Life.
Před šesti lety společně vystoupili také v Česku, ve Španělském sále Pražského hradu na jarním galavečeru festivalu Struny podzimu. Tam uvedli Stravinského Italskou suitu nebo čtyři Dvořákovy Romantické kusy pro housle a klavír.
Zatím naposledy spolu hráli minulý měsíc na Tchaj-wanu za přísných hygienických opatření, která violoncellista označuje za dříve těžko uvěřitelná.
"Jdu z hotelového pokoje rovnou do auta, z auta vylezu na jeviště, z jeviště se zase hned vracím do auta. S nikým se nevidím, s nikým se nebavím. Je to opravdu zvláštní," popisuje Yo-Yo Ma.
