Prestižní ocenění Grand Prix du Disque de l'Academie Charles Cross, přiznané v Paříži dvaačtyřicetideskovému kompletu nahrávek dirigenta Karla Ančerla, je pro českou značku Supraphon úspěchem, na který firma čekala 23 let. Tehdy byla oceněna Mahlerova 3. a 8. symfonie v provedení České filharmonie řízené Václavem Neumannem.
Ančerl byl v roce 1960 druhým z Čechů, který Grand Prix du Disque de l'Academie Charles Cross obdržel. Bylo to tehdy za nahrávku 6. symfonie - Symfonických fantazií Bohuslava Martinů. Česká filharmonie má od té doby ve své diskografii už desítku těchto ocenění.
Úplně prvním takto oceněným byl podle archivu Supraphonu v roce 1959 dirigent Václav Neumann a umělci z Národního divadla s nahrávkou Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky.
Archivní nahrávky dirigenta Karla Ančerla a České filharmonie, ošetřené díky novým technologiím, zaujaly tuzemské i zahraniční recenzenty. Začaly vycházet v roce 2002 a Supraphon projekt rozvrhl na tři roky.
Dirigent Ančerl se díky staronovým snímkům stal na mezinárodní scéně a na světovém trhu objevem. Desky jsou sestaveny z kdysi již legendárních a oceňovaných nahrávek a obohaceny o několik nevydaných kusů.
Vedle Václava Talicha a Rafaela Kubelíka je Karel Ančerl (1908 až 1973) uznáván za největšího českého dirigenta 20. století. Českou filharmonii Ančerl přivedl během svého působení od roku 1950 do 1968 k suverénní virtuozitě a mezinárodnímu uznání. Po emigraci působil v Kanadě.
Za jeho působení se také převratně zdokonalila technika hudebního záznamu, a to vynálezem dlouhohrající desky. S tím souviselo rozšíření nahrávací činnosti orchestru.
