Jako první na pódium nastoupili hráči České filharmonie s dirigentem Tomášem Netopilem. Ten se poklonil divákům, načež orchestr začal hrát slavnostní fanfáry z Libuše. Při nich mezi diváky zavítal prezident Petr Pavel s první dámou Evou Pavlovou. Sklidili potlesk, jak procházeli uličkou v sále směrem nahoru až na svá místa.
Následovala státní hymna, při níž celý sál stál. Až pak se publikum tiše usadilo a dirigent zahájil Scherzo z Triumfální symfonie E dur op. 6 skladatele Bedřicha Smetany, první položku programu. Ten dále pokračoval Koncertem c moll pro klavír a orchestr od Sergeje Rachmaninova, při němž Česká filharmonie doprovodila renomovaného Kirilla Gersteina. Jako poslední zazněly Slovanské rapsodie od Antonína Dvořáka.
Zahajovací koncert se nezvykle konal ve zdejší multifunkční hale. Festival sem musel dočasně přestěhovat hlavní scénu kvůli generální opravě litomyšlského zámku. Uvnitř stadionu vyrostla nová dočasná koncertní síň se svažitým hledištěm. Stěny obklopuje průsvitná polykarbonátová slupka, která je z vnitřní strany obložená materiálem pohlcujícím zvuky. Akustika haly je dle pořadatelů decentní a vyhoví i klasické hudbě. Na jinak tradičních sedačkách jsou pohodlné čalouněné potahy. Hala se zároveň stala galerií s díly Jiřího Davida a Alfonse Muchy.
Smetanova Litomyšl do 2. července nabídne 35 pořadů, které doplní doprovodný program ve festivalových zahradách a již tradičně přehlídka umění nazvaná Smetanova výtvarná Litomyšl. Jako téma si dramaturgie zvolila Belle Époque, jak bývá označován přelom 19. a 20. století. Nebývalý pokrok vědy a techniky tehdy umožnil rozvoj všech lidských činností včetně umění.
Dramaturgové se k tématu přiklonili poté, co do programu zařadili slavnou kompozici této doby, monumentální a pozdně romantické Písně z Gurre rakouského skladatele Arnolda Schönberga z roku 1911. Třídílná kantáta pro pět pěvců, vypravěče, sbory a velký orchestr vyžaduje enormní orchestrální a sborový aparát, pročež bývá uváděna zřídka. Zpracovává dánskou středověkou legendu, v níž žárlivá královna nechá zabít sokyni. Královo hoře jde až za hrob.
Schönberg se od kompozičního stylu skladby sice už v době jejího dokončení distancoval, sám však dílo později označil za klíč ke svému dalšímu vývoji. "Tato skladba vysvětluje vše, co muselo přijít později," napsal.
Dílo, jímž se autor dostal na hranici provozovacích možností, na Smetanově Litomyšli 18. června uvedou společně Symfonický orchestr Českého rozhlasu a Norský rozhlasový orchestr pod taktovkou Petra Popelky a Český filharmonický sbor Brno se Slovenským filharmonickým sborem. Dva dny nato program zopakují v pražské Státní opeře.
Video: Lidem hrabe, davy lze zblbnout během chvilky, říká Dyk
