Těleso se do české metropole vrací po 33 letech. "Jeho historie je spojena s velikány, jako byli Erich Leinsdorf, Christoph von Dohnányi nebo Franz Welser-Möst, takže se bavíme o dirigentské extratřídě. Cleveland patří mezi desítku nejlepších světových orchestrů," říká Jan Simon, klavírista a ředitel Dvořákovy Prahy. Ta potrvá do 25. září.
Účast Clevelandského orchestru založeného roku 1918 je mimořádná také proto, že americká tělesa mají kvůli koncertní sezoně pevně vymezená období, kdy mohou vyrazit na turné.
"Dvořákova Praha má termínově to štěstí, že se koná v době před začátkem koncertní sezony ve Spojených státech. Proto je Clevelandský orchestr na evropském turné, kde kromě Prahy hraje v prestižní sálech, jako jsou Berlínská filharmonie nebo vídeňský Musikverein," vypočítává Simon.
Pražský koncert bude věnován hudbě Richarda Strausse. Orchestr uvede jeho symfonické básně Macbeth a Enšpíglova šibalství, ve druhé půlce večera zazní třídílná orchestrální suita ze Straussovy opery Růžový kavalír.
"Strauss je autorem pro orchestr nesmírně náročným, což způsobuje menší frekvenci jeho děl. Nároky na hráče jsou maximální, Strauss využíval rozsah nástrojů až za fyzikálními zákony, takoví hornisté by mohli vyprávět. Na druhou stranu je Růžový kavalír jednou z nejznámějších oper, ale vyžaduje skvělý orchestr a vynikající zpěváky," podotýká Simon. Tentýž program ansámbl uvede na festivalu v Lucernu nebo ve vídeňském Muzikvereinu.
Clevelandský orchestr byl založen roku 1918. Má také významnou českou stopu. Jeho někdejší dirigent Leinsdorf provedl Symfonii č. 2 od Bohuslava Martinů, kterou autor zkomponoval na objednávku Clevelandských a roku 1943 byl osobně přítomen na premiéře.
V roce 1964 s tělesem v newyorské Carnegie Hall uvedl Houslový koncert Antonína Dvořáka český rodák Josef Suk. V posledních letech s orchestrem spolupracoval dirigent Jakub Hrůša a nedávno s ním Lukáš Vondráček provedl Klavírní koncert č. 2 Sergeje Rachmaninova.
"V ročnících 2020 a 2021 zhatila na Dvořákově Praze hostování Pittsburghu a Washingtonu covidová pandemie. Jsem rád, že napotřetí to s americkým orchestrem konečně vyjde, navíc v té nejlepší myslitelné kvalitě," dodává Jan Simon.
Franz Welser-Möst, jenž dříve vedl London Philharmonic Orchestra nebo Vídeňskou státní operu, je šéfdirigentem Clevelandského orchestru od roku 2002, smlouvu má zatím na dalších pět let.
Stane se tak nejdéle působícím uměleckým vedoucím v historii tělesa a předčí i slavného Georga Szella, který byl před emigrací do USA ve 30. letech minulého století hudebním ředitelem Nového německého divadla v Praze. V roce 1946 se Szell ujal Clevelandského orchestru a dalších 24 let tvrdě pracoval na tom, aby mu zlepšil pověst.
Pod Welser-Möstovým vedením nyní soubor získává uznání za nápaditou dramaturgii, soustavné uvádění novinek a inovativní práci při poloscénických a scénických nastudováních oper. Rovněž se mu daří oslovovat mladší publikum.
Češi dirigenta Welser-Mösta zažili naposledy letos na jaře, kdy v Rudolfinu třikrát vedl Českou filharmonii. Na programu měli Mozarta a Brucknera. "Skoro všude na světě dnes musíte orchestrům vysvětlovat každou nuanci ve waltzu nebo pochodu. Takové věci už se bohužel neučí. České filharmonii nemusíte vysvětlovat nic, ta má všechno v krvi," řekl tehdy pro Aktuálně.cz.
To, že v Clevelandu vydržel tak dlouho, přičítá "mimořádnému pracovnímu prostředí". O orchestru hovoří jako o své rodině, pochvaluje si dobré vztahy s managementem, podporu místních i fakt, že těleso dlouhodobě doprovází špičkové sólisty. Nade vše pak Welser-Möst zmiňuje uměleckou svobodu. "V Clevelandu prakticky neexistuje, aby vám někdo mluvil do repertoáru. Můžete hrát, co se vám zlíbí, ať je to Beethovenova symfonie, nebo skladba od současného autora jako Thomas Adès. Publikum žádá jenom to, abyste ji uvedli v nejvyšší kvalitě," dodal.
