Dále zazní Tři slovanské rapsodie a Balada blanická od Leoše Janáčka. Orchestr povede hlavní hostující dirigent Tomáš Netopil.
Kompozice Bimetal vznikla na popud prvního českého orchestru, který v rámci několikaletého projektu objednal soudobá díla od renomovaných českých i zahraničních tvůrců. Sólisty dvojkoncertu pro dva trombony jsou dlouholetí členové ansámblu Lukáš Moťka a Robert Kozánek.
"Název Bimetal je drobnou slovní hříčkou, kromě nástrojového obsazení dvou trombonů pochopitelně vyjadřuje i známý fyzikální jev," připomíná skladatel Miloš Orson Štědroň, že bimetal neboli dvojkov je pásek ze dvou kovů o různých tepelných roztažnostech.
"Chtěl jsem tento princip akce a reakce přenést do hudebního světa a využít ohromné nástrojové možnosti dvou trombonů prostřednictvím formy dvojkoncertu, která nabízí souboj i souznění. Orchestr je velice důležitým partnerem, protože na něm záleží, jak se bude 'přepínat' mezi oběma trombony," dodává Štědroň s tím, že v této metafoře ansámbl funguje jako pomyslný termostat mezi dvěma trombonovými kovy.
Dle mluvčího České filharmonie je Bimetal virtuózní a zábavný dvojkoncert, který má ambici oslovit širokou veřejnost. Vzhledem k nekonvenční stavbě, nečekaným kontrastům a kompaktnímu sdělení pro to má nejlepší předpoklady.
"V první větě jsou po rychlém břeskném úvodu využity variace na kvazifolklorní téma, přičemž zakončení je opět swingově břeskné s rytmickou gradací. Druhá věta je pak prudce kontrastní, s pomalým lyrickým imitačním tématem, které přechází do fugy se závěrečnou efektní finální tečkou," uzavírá devětačtyřicetiletý Štědroň, veřejnosti známý jako autor inscenace Krásné psací stroje z pražského Divadla Na zábradlí nebo opery Don Hrabal, kterou v roce 2017 uvedlo Národní divadlo.
Bimetal měla Česká filharmonie představit už předloni v březnu, provedení však musela odložit kvůli pandemii koronaviru.
Její koncerty plánované na tento týden zahájí Balada blanická od Leoše Janáčka, inspirovaná verši ze sbírky Selské balady Jaroslava Vrchlického. "Balada blanická je pro mne dílo, které ve své podstatě a výpovědi rozkrývá niternou Janáčkovu lyriku a poetičnost," objasňuje dirigent Tomáš Netopil. "Nad typicky dynamickou úsečností a drobnými fragmenty se klene bohatá linie spojující celou skladbu. Vždy je pro mě překvapující instrumentální invence Leoše Janáčka, který zde využívá neuvěřitelně širokou barevnou orchestrální škálu," dodává.
Česká filharmonie provedla Baladu blanickou naposledy roku 2010 v londýnské Royal Albert Hall pod taktovkou Johna Eliota Gardinera.
Poslední skladbu na programu, Slovanské rapsodie, napsal Antonín Dvořák roku 1878. První dvě měly premiéru téhož roku na pražském Žofíně, kde hrál orchestr Prozatímního divadla pod skladatelovou taktovkou. Třetí část prvně zazněla roku 1879 v sále berlínské Královské dvorní opery. V Praze pak Dvořák dirigoval Třetí rapsodii vícekrát, společně s dalšími svými díly také v Rudolfinu 4. ledna 1896 na úplně prvním koncertu České filharmonie.
