Česká filharmonie: S novým šéfdirigentem za novou hudbou

Jsme si vědomi, že skladatel je stejně důležité povolání jako dirigent nebo sólista, říká generální ředitel orchestru David Mareček.
Jedním z vrcholů příští sezony České filharmonie bude trojice koncertů, které v únoru 2019 povede Sir Simon Rattle (na snímku). Třiašedesátiletý Brit od loňska působí jako šéfdirigent London Symphony Orchestra, paralelně mu dobíhá poslední sezona u Berlínských filharmoniků. V Praze bude mít na programu Dvořákovu symfonickou báseň Zlatý kolovrat a Mahlerovu Píseň o zemi, kterou zazpívají tenorista Simon O'Neill a mezzosopranistka Magdalena Kožená, tedy Rattlova manželka.
V závěru sezony do Rudolfina přijede Franz Welser-Möst (na snímku), šéfdirigent Clevelandského orchestru. V červnu 2019 bude mít na programu Schubertovu Třetí symfonii a Straussovu Sinfonia Domestica.
Rovněž v červnu 2019 s Českou filharmonií vystoupí německý dirigent a klavírista Christoph Eschenbach (na snímku), který v minulosti vedl curyšský Tonhalle-Orcheste nebo Orchestre de Paris. V Praze uvede Brucknerovu Třetí symfonii a Koncert pro housle a orchestr francouzského autora z přelomu 19. a 20. století Camilla Saint-Saënse, jejž zahraje hvězdný Joshua Bell.
Pod taktovkou jednoho ze dvou hlavních hostujících dirigentů České filharmonie Jakuba Hrůši (na snímku) vzniknou poslední audiovizuální nahrávka symfonie Bohuslava Martinů i audiozáznam Dvořákova Te Deum. Hrůša bude dále dirigovat světovou premiéru Vzkříšení světla a naděje od Jiřího Gemrota nebo český program se Strážnickými slavnostmi skladatele Viktora Kalabise.
Foto: Česká filharmonie
Daniel Konrád Daniel Konrád
4. 4. 2018 12:30
Světoví skladatelé jako Detlev Glanert nebo Bryce Dessner, známý coby kytarista rockové skupiny The National, napíšou skladby na objednávku České filharmonie. Ta dále oslovila devět Čechů včetně mezinárodně renomovaného Miroslava Srnky.

Budoucí šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov nedávno seděl a poslouchal nahrávky současných českých skladatelů. Svůj podzimní nástup do funkce se rozhodl spojit s ambiciózním krokem, který v porevoluční historii prvního českého orchestru nemá obdoby. Filharmonie objedná čtrnáct nových skladeb od předních tuzemských i zahraničních autorů.

"Je to iniciativa Semjona Byčkova, jedna z hlavních, kterou k orchestru na své pětileté období přináší," vysvětluje David Mareček, generální ředitel České filharmonie. Ta zadané skladby ve světových premiérách postupně uvede do sezony 2022/2023, kdy Byčkovovi skončí funkční období.

"Maestro měl jednoznačnou představu o pěti zahraničních autorech, které oslovíme. Ty české tak dobře neznal. Poslechl si jejich nahrávky, některé skladatele navrhl, jiné doporučila umělecká rada. Výsledkem je průnik, s nímž jsou spokojeni šéfdirigent i orchestr a který pokrývá široké spektrum žánrové i generační," doplňuje Mareček.

Na seznamu je devět českých autorů, které filharmonie seřadila dle věku - od nejstaršího, dvaaosmdesátiletého Jiřího Temla, až po sedmatřicetiletého Slavomíra Hořínky. "Samozřejmě existuje spousta skvělých českých autorů, od kterých teď ještě nic neobjednáváme, nelze oslovit všechny naráz. Bereme to jako první vlnu," naznačuje ředitel Mareček, že by projekt mohl pokračovat.

Podrobnosti se nyní dojednávají, filharmonie nicméně nechce, aby pro ni autoři zkomponovali kratičká díla, jež budou zařazena třeba jako předehry. Ve většině případů má jít o plnohodnotné kompozice na půlku nebo třetinu večera.

Jako první na třech předvánočních koncertech letos v prosinci zazní světová premiéra Vzkříšení světla a naděje od šedesátiletého Jiřího Gemrota. O šestnáct let mladší Miloš Orson Štědroň složí koncert pro dva trombony a orchestr, jejž zahrají Lukáš Moťka a vedoucí skupiny pozounů Robert Kozánek.

Některé objednávky vznikaly ještě za předešlého šéfdirigenta orchestru Jiřího Bělohlávka. Ten se v posledním roce života mimo jiné autobusem vypravil do Mnichova, aby v tamní Bavorské státní opeře spatřil Jižní pól, také světovými médii vychvalovanou operu českého rodáka Miroslava Srnky.

Bělohlávek si dokonce zapůjčil partituru, a přestože konstatoval, že by na ni "neměl kapacitu", jedním dechem navrhl, aby Srnka něco složil přímo pro Českou filharmonii. Když pak Bělohlávek vloni zemřel a na jeho místo byl jmenován Byčkov, objednávku skladby u Srnky, zamýšlené pro sezonu 2020/2021, potvrdil.

Operu Miroslava Srnky Jižní pól předloni uvedla Bavorská státní opera v Mnichově. | Video: Bayerische Staatsoper

Pro filharmonii bude důležité autory co nejdříve spojit s dirigenty, kteří jejich skladby nastudují. Obecně by díla zahraničních komponistů měl provést Semjon Byčkov, těch českých pak Jakub Hrůša a Tomáš Netopil, kteří jsou hlavními hostujícími dirigenty orchestru.

Nastudovat sotva dokončenou partituru je jiné než přistoupit ke skladbě, kde již existují referenční nahrávky. Autor s dirigentem musí dopředu komunikovat a později například být přítomen na zkouškách.

"Chceme také vytvořit skupinu lidí z orchestru, kteří budou autorům k dispozici na konzultace. Aby ty skladby dopadly dobře, aby při akustice Dvořákovy síně Rudolfina správně vyzněly a také aby na orchestr nekladly přehnané nároky. Nebudeme si hrát na těleso, které je v soudobé hudbě doma," upozorňuje ředitel orchestru Mareček.

V tomto ohledu Česká filharmonie skutečně zaostává. Historicky vzato měla k současné hudbě blízko, začátkem minulého století ve světové premiéře uvedla Sinfoniettu Leoše Janáčka, symfonickou báseň Zrání od Josefa Suka nebo věhlasnou Sedmou symfonii Gustava Mahlera. Po sametové revoluci však orchestr udržoval konzervativnější profil, s nadsázkou řečeno spíš jako tělesa ve Vídni než v Berlíně nebo Londýně.

Když Česká filharmonie před deseti lety ve světové premiéře uváděla dílo ve Francii žijícího Čecha Kryštofa Mařatky, hudební časopis His Voice psal přímo o arogantním chování filharmoniků. Na zkouškách prý vyjadřovali odpor ke skladbě i soudobé hudbě obecně, někteří zkoušet odmítali a nevoli pak dávali najevo i během koncertu.

Zhruba ve stejné době po šesti ročnících skončil specializovaný koncertní cyklus nazvaný Pražské premiéry, který u České filharmonie minulou dekádu inicioval bývalý ředitel Václav Riedlbauch.

Od té doby orchestr se současnou českou hudbou přicházel do styku zřídka - za uplynulých deset let ve světové premiéře uvedl jen díla Slavomíra Hořínky, Vladimíra Franze, v těchto dnech mediálně propíraného autora nové české hymny Miloše Boka nebo Jana Ryanta Dřízala.

Kdo bude komponovat pro Českou filharmonii

◼ Zahraniční autoři: Detlev Glanert, Thomas Larcher, Bryce Dessner, Julian Anderson, Thierry Escaich

◼ Čeští autoři: Jiří Teml, Jiří Gemrot, Pavel Zemek Novák, Martin Smolka, Adam Skoumal, Miloš Orsoň Štědroň, Miroslav Srnka, Petr Wajsar, Slavomír Hořínka

V praxi to znamená, že v Česku dorůstá už několikátá generace skladatelů, kterým se nikdy nepoštěstilo komponovat přímo pro Českou filharmonii, zato už mají renomé třeba v Mnichově - to je případ Miroslava Srnky, jenž dostal zakázku od Bavorské státní opery, nebo Ondřeje Adámka, který koncert pro věhlasnou houslistku Isabelle Faustovou složil na objednávku Orchestru bavorského rozhlasu.

Svět soudobé hudby tedy Českou filharmonii spíš míjel. V Praze se koncentruje okolo specializovaného Orchestru Berg, jenž každoročně objednává okolo šesti nových kompozic, dále skladatelského sdružení Konvergence nebo festivalu Contempuls. V Brně funguje Brno Contemporary Orchestra, na východě Čech Hudební fórum Hradec Králové. V Olomouci má renomé tamní přehlídka MusicOlomouc a do Ostravy se lidé pravidelně sjíždějí na hudební i operní bienále pořádaná dirigentem a skladatelem Petrem Kotíkem.

Právě komunitu, která tyto akce navštěvuje, teď chce oslovit ředitel České filharmonie David Mareček. Zároveň by ale se soudobou hudbou rád seznámil i abonenty svého orchestru. "Chtěli bychom uvádět věci, které bude komunita okolo soudobé hudby respektovat, ale nevytváříme pro ně specializovaný festival, zapustíme je do programu. Řečeno s nadsázkou: když zazní během jednoho večera vedle Brahmse a Prokofjeva, existuje větší šance, že na ně přijdou také posluchači České filharmonie," avizuje Mareček.

Přesto si je vědom, že publikum bude alespoň zprvu asi reagovat "spíš hůře než lépe", když na novou hudbu není zvyklé.

Důležitý bude také přístup filharmoniků. Ti by tentokrát nemuseli mít pocit, že něco hrají proti své vůli. Management je prostřednictvím umělecké rady vtáhl do rozhodování o tom, které autory oslovit. Ovlivnit nemohli pouze výběr zahraničních skladatelů, kde se Semjon Byčkov spolehl na vlastní kontakty.

Semjon Byčkov se na podzim stane šéfdirigentem České filharmonie.
Semjon Byčkov se na podzim stane šéfdirigentem České filharmonie. | Foto: semyonbychkov.com

Tento ve Francii žijící ruský dirigent například na evropských jevištích dlouhodobě prosazuje tvorbu předního současného německého autora Detleva Glanerta. Několik skladeb od něj objednal na přelomu tisíciletí, kdy působil u rozhlasového orchestru z Kolína na Rýnem, jednu Glanertovu kompozici také natočil. Nyní jej Byčkov požádal o další pro Českou filharmonii a dokonce na ni sehnal sponzora, který Glanertovu práci zaplatí.

Na další zahraniční objednávky Česká filharmonie našla partnery - nový koncert pro klavíristu Kirilla Gersteina, jejž zkomponuje Rakušan Thomas Larcher, vzniká ve spolupráci českého tělesa a vídeňského sálu Konzerthaus. Skladbu anglického autora Juliana Andersona zase Česká filharmonie zadala společně s BBC Symphony Orchestra, který ji v Londýně uvede ve světové premiéře. Češi tak dílo zahrají v "kontinentální", evropské premiéře.

David Mareček nechce říct, kolik orchestr autorům za jejich práci zaplatí, pouze přikyvuje, že renomovaní zahraniční autoři žádají vyšší částku. V dřívější skladatelské soutěži, která se letos opakuje, Česká filharmonie odměnila vítěze částkou 100 tisíc korun. Je možné, že podobně bude honorovat i devět nyní oslovených autorů.

"Jsme si vědomi, že skladatel je stejně důležité povolání jako dirigent nebo sólista, a nechceme, aby pro nás někdo pracoval pod cenou. Na projekt sháníme partnera, nyní je před podpisem smlouvy. Pokud dohodu uzavřeme, projekt nezatíží rozpočet filharmonie," doplňuje David Mareček.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

Trump příkazem usiluje o snížení právní ochrany sociálních sítí

Americký prezident Donald Trump dnes nařídil přezkoumat zákon, který chrání sociální sítě před převzetím zodpovědnosti za obsah zveřejněný jejich uživateli. Exekutivní příkaz podepsal v reakci na krok společnosti Twitter, která označila několik jeho zpráv za nepřesné. Podle názorů odborníků nemá jeho pokus valnou šanci na úspěch, napsaly světové agentury.

Trump příkazem útočí na ustanovení zákona z roku 1996, které dává společnostem Facebook, Twitter, Youtube a Google de facto imunitu vůči žalobám spojeným s veřejným obsahem, neboť jim udílí status pouhé platformy. Cílem prezidentova příkazu je změnit způsob, jakým je zákon využíván. Regulačním úřadům chce umožnit, aby se mohly vyjádřit k tomu, jak jednotlivé společnosti spravují obsah na sítích.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Odložený klimatický summit bude v listopadu 2021 v Glasgowě

Příští klimatický summit se uskuteční v první polovině listopadu 2021 ve skotském městě Glasgow. Na twitteru o tom dnes informoval britský ministr Alok Sharma, který má organizaci akce na starosti. Vrcholná schůzka se měla v Glasgowě uskutečnit už letos na podzim, kvůli pandemii byla ale v dubnu odložena.

Klimatický summit (COP26) se bude konat od 1. do 12. listopadu. Naposledy se představitelé zemí světa na vrcholné klimatické schůzce setkali loni v prosinci v Madridu.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Letadlo z Karáčí před pádem třikrát narazilo do ranveje

Pilot pákistánského letadla, které se minulý týden zřítilo v Karáčí, při prvním pokusu o přistání kontrolní věži neoznámil, že mu nejde vysunout podvozek. Třikrát pak narazil do ranveje, než stroj zvedl a při druhém pokusu přistát havaroval. Podrobnosti z posledních chvil před neštěstím ve čtvrtek zveřejnila pákistánská vláda.

Airbus A-320, který letěl do Karáčí z Láhauru, se zřítil minulý pátek jen zhruba 1,5 kilometru od ranveje. Při nehodě zemřelo 97 lidí; dva pasažéři neštěstí přežili.

Pilot se poprvé pokusil přistát na letišti v pákistánském velkoměstě, neoznámil však nefunkční podvozek. Třikrát se při tomto pokusu dotkl motory ranveje. "Nebyl ve správné výšce … Kontrolní věž mu řekla, nejste ve vyžadované výšce, snižte svou výšku," uvedl pákistánský ministr pro civilní letectví, podle kterého pilot na toto odpověděl, že "to zvládne".

Pilot pak sdělil kontrolní věži několik vteřin před pádem, že ani jeden z motorů nefunguje a že má problém udržet výšku. Očekává se proto, že vyšetřovatelé zkontrolují, zda motory byly při nárazech poškozeny. Ve spodní části motoru se nachází klíčové komponenty, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Česko odpovědělo EU na výtku k voucherům, podle ministerstva jsou v pořádku

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v termínu odeslalo Evropské komisi odpověď na vytýkací dopis k voucherům za zájezdy zrušené kvůli koronavirové krizi. Podle odpovědi jsou poukazy v pořádku. Komise Česku vytýká uzákonění možnosti pro cestovní kanceláře, vydávat za zrušené cesty vouchery na zájezdy místo hotovosti. V odpovědi ministerstvo předložilo právní argumenty, které podle úřadu svědčí o souladu české legislativy s právem Evropské unie, sdělil mluvčí MMR Vilém Frček.

Ministerstvo podle něj v dopise mimo jiné dokládá, že česká legislativa zranitelným spotřebitelům zachovává veškerá dosavadní práva, která mají u zájezdů zaručena. "Ostatním spotřebitelům tato práva neodepírá, pouze v zájmu naplnění účelu směrnice EU i za koronavirové situace odkládá možnost jejich vymáhání za předpokladu, že by spotřebitelé nevyužili alternativní nabídku voucherů namísto okamžité kompenzace za zrušení zájezdu z důvodu vyšší moci," uvedl Frček.

Česko umožnilo cestovním kancelářím místo hotovosti za zaplacené zálohy na zrušené zájezdy s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna vydávat klientům poukazy. Podle komise mají ale lidé právo na vrácení peněz.

Nárok na vrácení hotovosti budou mít čeští klienti, kteří poukaz nevyužijí do 31. srpna příštího roku k úhradě jiné cesty. Odmítnout mohou poukaz lidé ve věku nad 65 let, zdravotně postižení, nezaměstnaní, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené, samoživitelky a samoživitelé či lidé, kteří nemohou kvůli koronaviru pracovat. Peníze mohou rovnou požadovat také školy v případě školních zájezdů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 6 hodinami

Agentura Fitch zhoršila úvěrový rating vlastníka Komerční banky

Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings ve čtvrtek zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti francouzské bankovní společnosti Société Générale, která v Česku vlastní Komerční banku. Rating dlouhodobých závazků francouzského podniku snížila o jeden stupeň na úroveň A-. Tato ratingová známka se nachází na dolní hranici pásma vyšší střední kvality a stále signalizuje nízké riziko nesplácení závazků.

Zhoršení ratingu podle agentury odráží mimo jiné předpokládaný negativní vliv koronavirové krize na ziskovost společnosti Société Générale. Výhled ratingu je stabilní, což signalizuje, že jeho další snížení Fitch prozatím nepředpokládá.

Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu.

Société Générale koncem dubna oznámila, že se v letošním prvním čtvrtletí propadla do ztráty 326 milionů eur (8,8 miliardy Kč) po zisku 686 milionů eur před rokem. Firma kvůli koronavirové krizi ztrojnásobila rezervy na ztrátové úvěry a její výnosy klesly. Société Générale vlastní podíl 60,4 procenta v Komerční bance, která patří mezi největší banky v České republice.

Agentura Fitch upozornila, že hospodářské výsledky Société Générale byly v prvním čtvrtletí ovlivněny zhoršujícími se ekonomickými podmínkami a vrtkavostí na finančních trzích. Předpověděla, že provozní výsledky banky letos zůstanou pod tlakem a v příštím roce oživí pouze částečně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy