O návrhu informovala ruská státní agentura TASS. Dirigent Gergijev, jenž je uměleckým šéfem Mariinského divadla od roku 1988, by v nové funkci mohl navázat na někdejší ředitele carských divadel, k nimž patřil například Ivan Alexandrovič Vsevoložskij.
"Valeriji Abisaloviči, už jsme o tom mluvili dřív. Co říkáte na nápad znovuobnovit společné ředitelství?" zeptal se ruský prezident v průběhu pátečního shromáždění ruských umělců Gergijeva.
Ten odvětil, že Bolšoj těatr a Mariinské divadlo reprezentují "jednu z nejsilnějších hudebních a hudebně-divadelních tradic na světě". Až Rusko dostaví další divadla v Kaliningradu, Sevastopolu a Vladivostoku, "mohli bychom tradici ještě posílit", myslí si Gergijev. "Patrně nastal čas se tedy zamyslet nad tím, jak úsilí koordinovat," přitakal Putinovi.
Na setkání, které přenášela ruská státní televize, výslovné rozhodnutí nepadlo. "Prezident Putin navrhl, aby se Valerij Gergijev zamyslel nad znovusjednocením po vzoru Ředitelství carských divadel. Bližší komentář nyní nemůžeme poskytnout," reagovala mluvčí Velkého divadla Katěrina Novikovová.
Ředitelství carských divadel existovalo v letech 1786 až 1917. Pod jednoho muže tehdy spadaly činohra, opera i balet v Moskvě a Petrohradě, stejně jako jejich školy a konzervatoře. "Jistě si vzpomenete, že existovalo Ředitelství carských divadel, které umožňovalo, aby se těm nejlepším dostalo co nejvybranějšího zacházení a aby měli prostor k rozvoji," připomněl v pátek výslovně Putin.
Tomu by spojení divadel umožnilo odměnit Valerije Gergijeva za to, že se ruského prezidenta nezřekl ani po únorové invazi na Ukrajinu. Hned po jejím zahájení začal Gergijev dostávat výzvy od západních orchestrů a operních domů, s nimiž spolupracuje, aby se distancoval od ruského prezidenta. S ním se dirigent přátelí od začátku 90. let minulého století.
Gergijev však válku neodsoudil. V důsledku toho přišel o post šéfdirigenta Mnichovských filharmoniků, které vedl od roku 2015. Nadále s ním již nepočítá ani milánský operní dům La Scala, Rotterdamská filharmonie nebo česká Dvořákova Praha, kde měl Gergijev účinkovat letos.
Formální spojení dvou největších ruských divadel by zároveň Putinovi umožnilo zbavit funkce dosavadního šéfa Velkého divadla v Moskvě, pětasedmdesátiletého Vladimira Urina. Ten ještě v roce 2014 podepsal dopis ruských kulturních osobností schvalující anexi ukrajinského Krymu.
Po zahájení války na Ukrajině se Urin naopak přidal k signatářům jiného dopisu, kteří současné tažení na Kyjev odsoudili, přestože výslovnou podporu Ukrajině nevyjádřili. Urin vede Bolšoj těatr od roku 2013.
"Putin se mstí za to, že mu Vladimir Urin neprojevil dostatečnou loajalitu," řekl deníku Washington Post Simon Morrison, profesor z hudební katedry Princetonské univerzity a autor knihy o dějinách ruského baletu.
Podle něj se páteční slovní výměna mezi Putinem a Gergijevem rovná teoretické přípravě na spojení divadel pod Gergijevovým vedením. "Urina nemusí vyhodit hned. Mohou mu dovolit, aby zůstal ve funkci ještě přes jaro. Anebo bude stačit už jen to, že Putin něco takového navrhl, Urin to pochopí a rezignuje sám," dodává Simon Morrison.
Bolšoj těatr kvůli invazi na Ukrajině přišel o primabalerínu Olgu Smirnovovou, která emigrovala do Nizozemska a podepsala smlouvu s tamním Nizozemským národním baletem. "Nikdy jsem si nemyslela, že se za Rusko budu stydět," odsoudila invazi.
Moskevské divadlo v posledním měsíci dále opustili choreograf Alexej Ratmanskij nebo zahraniční tanečníci jako Ital Jacopo Tissi, Brazilci David Motta Soares a Victor Caixeta či Brit Xander Parish. Rezignoval též hudební ředitel Tugan Sochijev, který souběžně položil funkce v Moskvě a u orchestru ve francouzském Toulouse.
