Skladbu pod taktovkou svého šéfdirigenta Romana Válka zahraje barokní orchestr Czech Ensemble Baroque, jenž se zabývá interpretací na dobové nástroje.
První koncert se koná 7. února v brněnském Besedním domě, druhý o den později ve Španělském sále Pražského hradu. Tam budou mezi hosty velvyslanci Norska, Švédska a Lucemburska coby zástupci evropských monarchií, dále členové české vlády v čele s ministrem kultury Martinem Baxou z ODS nebo kardinál římskokatolické církve Dominik Duka, oznámili organizátoři.
Na 20. července pak plánují ještě scénické premiéry na znojemském festivalu v Jízdárně Louckého kláštera. Na akcích dále vystoupí mezzosopranistka Dagmar Šašková, tenorista Krystian Adam, sopranistka a harfistka Hana Blažíková či kontratenoristé Valer Sabadus z Rumunska a španělský Carlos Mena.
Oslavnou serenádu Harmonie planet složil italský violoncellista a císařský dvorní vicekapelník Antonio Caldara pro císařovnu Alžbětu Kristýnu, to znamená manželku Karla VI. Premiéra se uskutečnila ve Znojmě, při zpáteční cestě královského páru z pražské korunovace do Vídně.
"Jde o nesmírně náročnou skladbu, která byla v historii opomíjená mimo jiné kvůli vysokým nárokům na pěvce," vysvětluje organizátor akce Jiří Ludvík, jinak prezident Mezinárodního hudebního festivalu Znojmo. "My jsme po téměř dvouletém castingu docílili úžasného mezinárodního obsazení. Dílo je pro dnešní dobu náročné k uvedení kvůli třem kontratenorovým rolím čili mužským partům o rozsahu altu až sopránu," dodává.
Caldara zpracoval oblíbený filozofický barokní námět takzvané harmonie sfér jako "divadelní skladbu pro hudbu", jak žánr sám označil. V díle panovnici vzdává hold sedm božstev symbolizujících sedm planet: Diana, Apollón, Venuše, Jupiter, Mars, Merkur a Saturn.
Bohové od Diany po Saturn se přou, zda může mít pozemšťanka Elisa, což je zkrácená varianta jména Alžběta, nárok na božské pocty. Všichni postupně přitakávají, jediná Venuše se vzpírá v obavě, že ji pozemská Elisa zastíní svou krásou. Harmonie planet vrcholí v okamžiku, kdy i Venuše vzdá Alžbětě svůj hold.
Zakladatel a šéfdirigent orchestru Czech Ensemble Baroque Roman Válek je zároveň uměleckým ředitelem znojemského festivalu. Právě na něm společně ve scénické premiéře uvedli oratoria Návrat Tobiáše od Josepha Haydna a Saula od Georga Friedricha Händela. Toho roku 2019 zpívali Adam Plachetka, Andreas Scholl a Krystian Adam, kteří teď budou znovu spolupracovat na Harmonii planet.
V loňském Návratu Tobiáše se po boku Plachetky, Válka a Czech Ensemble Baroque pro změnu blýskla mezzosopranistka Dagmar Šašková.
K pořadatelům koncertů patří předloni založený Český královský institut, což je zapsaný ústav šířící myšlenku monarchie. Chce se "zamyslet nad tím, jak by mohla fungovat naše společnost v případě, že by nebyla republikou v čele s voleným prezidentem, ale byla by konstituční monarchií, ve které by formální hlavou státu byl skutečně nepolitický panovník s dědičným právem na český trůn," uvádí na webu.
Předsedou správní rady je developer a právník Zdeněk Prázdný, jehož skupina Traxial Group postavila projekty za více než tři miliardy korun a který roku 2017 založil také nemovitostní fond ZDR kupující od Traxialu hotové projekty. Podnětem k založení královského institutu "byla přímá volba prezidenta, která v parlamentní demokracii udělala trochu guláš", jak řekl Prázdný ve Snídani s Novou.
Přípravy na korunovaci Karla VI. začaly v únoru 1723, kdy královským místodržícím v Praze oznámil úmysl nechat se korunovat. Mimořádnost události podtrhuje například fakt, že před jeho příjezdem bylo v Praze zavedeno veřejné osvětlení olejovými lampami, které lemovaly takzvanou královskou cestu.
Karel VI. slavnostně vjel do Prahy 1. července, s manželkou Alžbětou Kristýnou zůstali v českých zemích čtyři měsíce. Dnes je s jeho vládou spojován počátek budování silniční sítě v českých zemích. Za jeho éry však začala také další vlna rekatolizace, zaměřená především proti nekatolickým vlivům v českých zemích. Byl posledním mužským příslušníkem habsburské dynastie, manželstvím jeho dcery Marie Terezie s Františkem I. Lotrinským rod pokračoval jako habsbursko-lotrinský.
