Recenze: Hrůša Sukovi pomohl. Festival uvedl málo hranou symfonii Dvořákova žáka

Recenze: Hrůša Sukovi pomohl. Festival uvedl málo hranou symfonii Dvořákova žáka
Snímek ze čtvrtečního koncertu České filharmonie na Dvořákově Praze.
Beethovenův Klavírní koncert č. 4 G dur zahrál Martin Kasík.
Beethovenův Klavírní koncert č. 4 G dur zahrál Martin Kasík.
Beethovenův Klavírní koncert č. 4 G dur zahrál Martin Kasík.
Foto: Petra Hajská
Dita Hradecká Dita Hradecká
11. 9. 2020 11:35
Ve Dvořákově síni pražského Rudolfina se ve čtvrtek večer potkali Ludwig van Beethoven a Josef Suk. Návštěvníkům festivalu Dvořákova Praha se dostalo známého a oblíbeného Koncertu č. 4 G dur v podání třiačtyřicetiletého Martina Kasíka a neznámé, protože takřka neuváděné Symfonie č. 1 E dur Josefa Suka. Českou filharmonii dirigoval Jakub Hrůša.

Beethovenův čtvrtý klavírní koncert je podivuhodné dílo od samého začátku, kdy skladatel místo obvyklé předehry orchestru nechává zahájit dílo tichými akordy sólového klavíru. Ty v Kasíkově podání zněly slibně, pianista měl velmi nosný tón.

První věta se odehrávala v pomalejším tempu, kdy sice vynikly všechny artikulační nuance v klavíru a lyrické fráze, také se ale často ztrácelo vnitřní napětí, jaké v nejlepších kreacích nepoleví ani na moment. Souhra, která je u tohoto koncertu kvůli častému střídání temp svízelná, se orchestru dařila - hlavně ve druhé větě a v přechodu na třetí.

Přestože technicky nešlo souhře nic vytknout, nezdálo se, že by těleso odvedlo víc než doprovod; role komorního partnera, jak to partitura vyžaduje, tentokrát zůstala nenaplněná.

V plném počtu se pak Česká filharmonie sešla k provedení Symfonie č. 1 E dur Josefa Suka. Dvořákův žák a pozdější zeť, který žil v letech 1874 až 1935, ji zkomponoval jako třiadvacetiletý. Autorovo mládí však prozradí pouze neutuchající elán, který z ní vyzařuje a který dirigent Jakub Hrůša s hráči bezprostředně tlumočil.

V tradici symfonické hudby pozdního 19. století najdeme skladby, kde je forma a gesto víc než obsah, to ale u Suka neplatí. Nápady, melodie a rytmické myšlenky se mu jen hrnuly a je podivuhodné, jak dobře je vtěsnal do formy symfonie. Dvořák musel být na svého žáka hrdý.

Jakub Hrůša, pro nějž je Suk srdečním autorem, svou interpretací dílu hodně pomohl. A i když tato symfonie je a na pódiích zřejmě nadále zůstane raritou, stojí za to si ji připomínat.

Na festivalu Dvořákova Praha, který je definován jako pocta tomuto skladateli, se nechodí za progresivní dramaturgií. Přesto jednoho napadá, jestli by se místo neustálého otáčení do minulosti občas nedalo pohlédnout i opačným směrem. "Splácet dluh" dávno mrtvým skladatelům je chvályhodné, ale máme zde spoustu mladých, zajímavých autorů a autorek, jejichž díla za 100 let nebude možné objevit, pokud nevzniknou.

Česká filharmonie

Jakub Hrůša - dirigent
Martin Kasík - klavír
(Koncert byl součástí festivalu Dvořákova Praha)
Rudolfinum, Praha, 10. září.

 

Právě se děje

před 15 minutami

Spor Trump vs. Republikáni pokračuje. Bývalý prezident nesouhlasí s používáním svého jména

Ve Spojených státech se v posledních dnech vyhrocuje spor mezi Republikánskou stranou a bývalou hlavou státu Donaldem Trumpem ohledně využívání exprezidentova jména k propagačním účelům a výběru finančních příspěvků od drobných přispěvatelů. Trump v pondělí vyzval svoje podporovatele, aby nedávali peníze tradičním republikánským strukturám, a aby místo toho podpořili jeho vlastní volební skupinu, jejímž cílem je podporovat kandidáty souznějící s Trumpovým programem.

Trumpovi právníci zaslali v pátek výzvu Celostátnímu výboru Republikánské strany (RNC) a dalším dvěma klíčovým stranickým organizacím, aby přestaly používat Trumpovo jméno ve veřejných kampaních bez jeho svolení. Podle exprezidentova poradce je Trump na volné používání svého jména citlivý a vadí mu také to, že tři zmíněné struktury Republikánské strany podporují kandidaturu některých zákonodárců, kteří se letos připojili na stranu demokratů při projednávání ústavní žaloby, jež na exprezidenta mířila ve spojitosti s lednovými nepokoji v Kapitolu.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

Česko má za sebou zřejmě nejmrazivější noc týdne, na Jizerce naměřili minus 21 stupňů

Noc na dnešek byla podle meteorologů pravděpodobně nejmrazivější nocí tohoto týdne. Především na východě a severovýchodě teploty při vyjasnění klesly až k minus deseti stupňům Celsia. Největší zima byla v Jizerských horách, v mrazové kotlině na Jizerce naměřili dokonce minus 21 stupňů. V dalších dnech se má oteplovat, od pátku už by teploty v noci pod nulu klesat neměly, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

V noci na dnešek se vyjasnilo všude kromě jihu a jihozápadu země. "Ve studeném vzduchu a při slabém větru tak klesly teploty v nižších a středních polohách na minus čtyři až minus osm stupňů Celsia, na východě a severovýchodě až na minus deset stupňů Celsia," uvedli meteorologové. V Jizerských horách se teploty pohybovaly většinou kolem minus 15 stupňů, ve výjimečných případech, jako právě na Jizerce, spadly ještě níže.

Na jihu a jihozápadě Čech bylo díky nízké oblačnosti tepleji, nejčastěji mezi nulou až minus čtyřmi stupni Celsia.

Zdroj: ČTK
Další zprávy