"Snažíme se chovat tak, jako by se nic nestalo," komentuje současnou situaci Jan Žemla. "Prožíváme asociální období," připouští devětatřicetiletý ředitel, který si na videorozhovor oblékl stylové sako s janáčkovskou liškou v klopě.
"Nemluvím teď ani tak o Janáčkově filharmonii, kde fungujeme podle možností a smířil jsem se s tím. Ale to, že lidé nechodí na koncerty a já sám na ně taky nemohu chodit, to mě extrémně štve. Pomáhá mi, že máme doma několikaměsíčního syna."
Ředitel Janáčkovy filharmonie nehodlá rebelovat a situaci chápe, v osobním životě už ale nechce akceptovat situaci, kdy bude muset být stále zavřený doma. Rád by se co nejvíc přiblížil dřívějšímu způsobu života.
Jako nejproblematičtější věc v životě orchestru momentálně vnímá angažmá nového ruského šéfdirigenta Vasilije Sinajského. "Stihli jsme s ním pouze zahájení sezony v září a ještě před prázdninami inaugurační koncert," vypočítává, byť i to považuje v současné době za úspěch. Další koncert s Rekviem od Giuseppeho Verdiho, který se kromě Ostravy měl konat v Brně, už orchestr musel zrušit.
Hráči se chtějí potkávat
Sinajskij však momentálně nemůže rozvíjet šéfdirigentskou činnost tak, jak by orchestr chtěl. "Primárně jsem ho angažoval proto, aby jeho působením došlo k výraznému posunu v umělecké kvalitě. Nemůžeme se ovšem posouvat, když nehrajeme, to je asi největší rána," konstatuje Žemla, podle nějž bude společná práce pokračovat hned, jak to půjde.
"Za každou cenu chceme uskutečnit novoroční koncert, ať už s diváky, nebo bez nich. Jednáme také s Českou televizí o přímém přenosu," nastiňuje ředitel plány na začátek příštího roku.
Koncert bude ve vídeňském stylu, s čímž lze podle jeho mínění v určitém ohledu polemizovat, ale jednou za pět či osm let je to přípustné a zábavné. Zdůrazňuje také, že partitury Johanna Strausse nejsou vůbec snadné a filharmonici se musí udržovat v kondici.
"Hráči doma samozřejmě cvičí, ale potřebují se také potkávat a to je jeden z důvodů, proč novoroční koncert děláme," upozorňuje Žemla na další důležitý aspekt. Kvůli tomu již orchestr v úterý odehrál vánoční koncert se Schubertovou Nedokončenou symfonií, Vivaldim a Prokofjevovým Péťou a vlkem. K vidění je zpětně na webu.
Jako pozitivní ředitel vnímá, že se hráči chtějí potkávat. Jejich vůle hrát a být v práci je obrovská, i když samozřejmě dodržují veškerá hygienická opatření.
Dobře se rozvíjí projekt koncertního sálu, který se podle Žemlových slov nezpozdil ani o minutu. Janáčkova filharmonie využila covidového období k precizní specifikaci detailů. Vznikly dvě studie, které řeší rekonstrukci a využití Domu kultury, detaily jako sklady klavírů či šířku dveří, veškeré technické zázemí od výtahů až po topení i další provozní drobnosti.
"Netroufám si odhadovat, jak současné události dopadnou na realizaci stavby, ale v tuto chvíli jí nic nebrání," pochvaluje si Žemla, ačkoliv město Ostrava na mimořádném zasedání zastupitelstva odhlasovalo, že se momentálně zastaví příspěvky do fondu zřízeného na stavbu sálu. Ty dosud činily 100 milionů korun ročně. Ve fondu je ale pořád rezerva z minulých let, projekt nestojí a projektová dokumentace má být odevzdána v roce 2022.
Sál by podle Žemly měl zásadně oživit celé město, nebude tak důležitý jen pro filharmonii. "Na budovu jako takovou se snažíme dívat z urbanistického a městotvorného hlediska," připomíná ředitel.
Citlivá rekonstrukce s důrazem na výraznou a progresivní architekturu respektuje památkově chráněnou budovu a množství prostor cílí na to, aby byl dům co nejvíce otevřen veřejnosti. Bude v něm samostatné vzdělávací centrum, společenské prostory, zůstane divadelní sál, přibude restaurace ve staré budově i kavárna v nové. Do Domu kultury města Ostravy se vrátí kino náročného diváka.
Současný společenský sál, kde Janáčkova filharmonie běžně hrává, se promění v dobrý multifunkční komorní sál s výbornou akustikou. Tu má stejně jako v případě nového velkého sálu na starosti japonský specialista Jasuhisa Tojota. Jeho účast je pro Žemlu zárukou dokonalého výsledku.
Stejně důležitá je ale naděje, že zrekonstruovaný Dům kultury s novým sálem přitáhne lidi, kteří v něm budou trávit hodně času. Ředitel Janáčkovy filharmonie věří, že má smysl se v Ostravě do takových projektů pouštět, zvláště když vidí, jakých výsledků dosahují ředitel Národního divadla moravskoslezského Jiří Nekvasil nebo Petr Kotík s Ostravským centrem nové hudby, provozujícím Ostravské dny nové hudby.
Umělecký zisk
Mimořádnou událostí v životě Janáčkovy filharmonie bylo vydání nahrávky opery Tristan a Isolda od Richarda Wagnera. "Natočili jsme ji minulý rok při živém koncertu v polských Lusławicích, který se povedlo velmi rychle zorganizovat," shrnuje Žemla.
S úsměvem přibližuje Lusławice jako vesnici s necelou tisícovkou obyvatel, kde je ale také letní sídlo již nežijícího skladatele Krzystofa Pendereckého s velkým parkem. "Hned naproti byla doslova zelená louka, na které nechal Penderecki vybudovat s podporou polské vlády i Evropské unie koncertní sál, za jehož plotem má soused slepice," líčí Žemla zvláštní atmosféru místa, které má ale ideální vybavení a koncerty tam bývají vyprodané.
"S nabídkou na natáčení Tristana a Isoldy nás oslovila skupina pěveckých protagonistů a nahrávka představovala takový umělecký zisk, že jsem nehleděl na komerční aspekty," vysvětluje Žemla a upozorňuje, že se jedná o náročnou operu. Navíc s Wagnerovým dílem u nás nemá skoro nikdo praktickou zkušenost. Proto musel orchestr intenzivně zkoušet pod vedením zkušeného německého dirigenta Roberta Reimera.
Podle Žemly těleso stále častěji dostává seriózní nabídky na nahrávání. Nedávno tak Janáčkova filharmonie natočila oba dva klavírní koncerty Dmitrije Šostakoviče s pianistou Simonem Trpčeským a Cristianem Măcelarem. "To je dirigent, kterého se mi do sezony hned tak nepodaří získat, ale nyní měl čas, přijal Trpčeského pozvání a vznikla s ním alespoň výjimečná nahrávka," pochvaluje si Žemla.
K současnému boomu koncertních streamů podotýká, že on-line prostor je přeplněný a nemá smysl do něj samoúčelně vstupovat. Zdůrazňuje nutnost vytvářet pro web exkluzivní záležitosti, proto také Janáčkova filharmonie uzpůsobuje dramaturgii tak, aby její koncerty na síti dávaly smysl.
Nevymýšlet věci bez významu
Za mimořádně zdařilý pokládá Žemla koncert, na němž zazněla symfonická báseň Orawa od polského skladatele Wojciecha Kilara, Komorní symfonie od Dmitrije Šostakoviče a Beethovenův Třetí klavírní koncert s Lukášem Vondráčkem. "Jako celek mi takový projekt dával smysl včetně angažmá dirigenta Roberta Jindry, který se profiluje spíše v opeře," popisuje Žemla. Poté připomíná ještě Vondráčkův sólový recitál a naopak lituje koncertu s hudbou Pavla Zemka Nováka, který musel být kvůli covidu zrušen.
"On-line projekty Janáčkovy filharmonie ale prozatím skončí novoročním koncertem s Vasilijem Sinajským," vysvětluje Žemla. Nechce uměle vymýšlet věci postrádající význam.
Koncerty, jež vyjmenoval, považuje za exkluzivní a konkurenceschopné v libovolném měřítku. "Nebudu zbytečně dávat do on-line prostoru tradiční dramaturgii, protože jsem přesvědčený, že například Mozartovy symfonie budou pro posluchače atraktivní možná v podání Vídeňských filharmoniků, ne však s námi," podotýká ještě.
Ostrava vždy intenzivně pečovala o kulturu a soudobou hudbu, město navštívili skladatelé Prokofjev, Hindemith či Stravinskij. Divadlo zde má dlouhou tradici a filharmonie existuje sedm desetiletí. S publikem se však podle Žemly pracovalo špatně od 90. let, kdy se rozšířila nabídka kulturního balastu, a to nejen v Ostravě. "Na intelektuální zábavu, jakou je právě například vážná hudba, je ale potřeba vynaložit určité úsilí," připomíná ředitel, který v září 2012 nastupoval s ambicí pozvednout úroveň orchestru i hostujících umělců.
"Návštěvnost tehdy nebyla nijak zásadní ani na vynikajících koncertech se špičkovými sólisty a občas jsem si říkal, proč to vlastně dělám. Asi jsem čekal okamžitou reakci," vzpomíná na první roky v Ostravě.
Ředitel však neustoupil a jeho strategie se ukázala jako správná. "Za posledních pět či šest let se kvalitní vystoupení stala standardem, na koncerty začalo chodit i mladší publikum a hlavně začalo vnímat, co se při nich děje," pochvaluje si vzrůstající úroveň koncertního života.
Podle něj asi ne každý dokáže přesně popsat, co slyšel a proč se mu to líbí, ale na dojmech z koncertů se s posluchači často shodne. Žemla také připomíná vzrůstající návštěvnost koncertů čistě klasické hudby v Ostravě, každý rok o několik procentních bodů. "Samozřejmě je to primárně o hudbě, ovšem výrazným způsobem se na této klasickohudební popularizaci podílí správně zvolený způsob propagace a komunikace s publikem. Zde nastal výrazný posun."
"Mám pocit, že v Ostravě, když někoho něco nebaví, tak se zájem ani nesnaží předstírat," shrnuje Žemla mentalitu domácího publika s minimem snobů. Hudební interpretace tak pro ředitele Janáčkovy filharmonie neznamená jen to, že orchestr něco zahraje, ale že hudbu přiblíží i jinak. "Je potřeba zasadit v lidech semínko zájmu, být trpělivý a vytrvat. Publikum je pak tvárné, otevřené a stále ho budujeme," uzavírá Jan Žemla.
