Jmenujte Fajta znovu šéfem Národní galerie, požaduje skupina umělců v petici

ČTK ČTK
Aktualizováno 7. 5. 2020 19:36
Poté, co se stát omluvil historikovi umění Jiřímu Fajtovi za to, že jej před rokem bývalý ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) odvolal z čela Národní galerie Praha, vznikla petice za to, aby Fajt znovu stanul v jejím čele. Informoval o tom výtvarník Jiří David, který s dalšími členy bývalé skupiny Tvrdohlaví patří k jejím iniciátorům.
Jiří Fajt.
Jiří Fajt. | Foto: ČTK

"Je-li právem ministra bezdůvodně ředitele příspěvkových organizací ministerstva odvolávat, tak je jistě možné jej stejně bezdůvodně i jmenovat, zvláště když důvody jsou nasnadě jako v tomto případě," stojí v petici založené na webu Petice.com.

"Protože došlo k evidentnímu pochybení ze strany státu, na jehož základě byl občansky i pracovně zásadně poškozen Jiří Fajt, žádáme o revizi rozhodnutí bývalého ministra kultury Antonína Staňka ve věci výpovědi Jiřího Fajta z místa ředitele Národní galerie Praha a o jeho návrat do této funkce," uvádějí iniciátoři petice.

Kromě Jiřího Davida ji podepsali třeba Václav Marhoul, Petr Nikl, Jaroslav Róna nebo František Skála.

Antonín Staněk loni v dubnu náhle odvolal Fajta a ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa s odkazem na údajná velká hospodářská pochybení. Záhy na oba podal také trestní oznámení. Fajt obvinění opakovaně odmítal, postavily se za něj desítky ředitelů zahraničních muzeí a tisíce lidí v tuzemské petici.

Policie oznámení na Soukupa odložila už loni v listopadu, nedávno pak odložila i dvě trestní oznámení podaná Staňkem na Fajta. V úterý se stát prostřednictvím ministerstva kultury Fajtovi omluvil.

Ministerstvo uvedlo, že Staněk jako důvody Fajtova odvolání uvedl informace, které neměly oporu ve skutkovém stavu věci. "Ministerstvo kultury České republiky uznává, že tím byla způsobena újma na profesní a osobní pověsti a cti pana Jiřího Fajta, jakož i na jeho dobrém jménu," uvedlo ministerstvo.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 10 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď Emerald libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to dnes izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán. Její názor ale nepotvrdily bezpečnostní složky.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

"Írán praktikuje terorismus nejenom jadernými zbraněmi a snahou dostat se k našim hranicím. Páchá ho také poškozováním životního prostředí. Bojujeme proti znečištění a ubližování životnímu prostředí bez ohledu na hranice," řekla ministryně. Neposkytla ale informaci o libyjské firmě, která plavidlo vlastní, ani detaily o íránském podílu na úniku látky. Pohrozila však zahájením soudního řízení. "Budeme se soudit jménem všech izraelských občanů kvůli škodě na zdraví, přírodě, floře i fauně," řekla.

Izraelská televize Channel 13 ale oznámila, že představitelé bezpečnostních složek názor Gamlielové nesdílejí. Televize také vyjádřila podivení nad tím, že se na obsahu sdělení ministryně nepodílela tajná služba Mossad nebo jiné bezpečnostní agentury.

Televize Kan s odvoláním na nejmenovaného bezpečnostního představitele oznámila, že se nezdá, že byl Írán do úniku toxinů přímo zapojen. Slova ministryně plně nepotvrdil ani generální ředitel z jejího úřadu Rani Amir.

Zdroj: ČTK
Další zprávy