Obě přehlídky potrvají do 2. února. Dvaašedesátiletý Jiří Petrbok, oceňovaný tvůrce a dlouholetý pedagog na pražské Akademii výtvarných umění, tu svou nazval Umělec je mrkev. "Mně to přišlo velice příznačné, a to už jenom kvůli tomu, že v jednom názvu se skrývá neuvěřitelně moc charakteristik tvorby Jiřího Petrboka," komentuje to kurátorka Magdalena Deverová.
Podle ní díla odrážejí autorův ironický humor. Znázorňují například znepokojivě fantaskní světy anonymních protáhlých figur, jež se brodí v záplavě běžných předmětů či se nacházejí v neobvyklých situacích. Právě kombinací těžko uchopitelných témat s banalitami, kupříkladu zobrazením různých druhů zeleniny, vznikají nečekaná spojení.
Petrbok v Roudnici představuje cyklus drobnějších obrazů. Nejprve si vždy vytvoří v počítači prostorovou koláž. Tu vytiskne na fotopapír a poté ji doplňuje nápisy či kresbami. "Celá tahle řada obrazů pochází z velkého časového rozpětí od roku 2010 až do roku 2024. Skrz to můžeme vidět období, kterými si autor procházel," doplňuje Deverová. Jejím favoritem je dílo, kde se postavě ze seriálu Simpsonovi klaní Botticelliho anděl.
V hlavním sále se naopak nacházejí spíše velkoformátová díla Břetislava Bartoše, který zemřel téměř před 100 lety. Ve 33 letech podlehl tuberkulóze, přesto stihl bojovat v první světové válce jako legionář v Itálii, oženit se a počít dceru. Všechny své životní etapy zachytil na obrazech. Kromě toho se věnoval i sociálním námětům, kdy maloval horníky na Ostravsku.
"Byl velice revolučně levicově socialisticky naladěn a pokusil se to nějak promítnout i do těch svých maleb," ukazuje spoluautor výstavy Jan Galeta na dílo, které ztvárňuje mocný dav utiskovaných dělníků.
U některých Bartošových děl jsou umístěné přípravné skici, aby návštěvníci viděli i způsob práce. Výtvarník maloval také krajiny, ke konci života znázorňoval svou ženu a dceru, respektive celkově téma matky a dítěte.
