Na nahrávce nazvané Světlojemy spolupracovali i hudebníci, kteří doprovázeli Vladimíra Mišíka nebo Zuzanu Navarovou. Žamboši v minulosti získali tři ceny Anděl.
Nálada desky podle zpěváka a kytaristy Jana Žambocha nesouvisí s pandemií koronaviru. "Jako autor píšu takové texty, jaký zrovna žiji život, jak je tu na zemi mé duši. V tématech, melodiích, aranžmá, v tom všem se to všechno vždycky na deskách zrcadlilo," říká.
"Splnil jsem si v pětačtyřiceti sen a začal se konečně živit tím, co mne baví. Jsem šťastný člověk. Naplňuje mne to a cítím vděčnost. Najednou mám vše v jasnějších barvách. A doufám, že je to přenositelné. Proto Světlojemy," dodává.
Většina textů vznikla za dva týdny na chatě v Beskydech. Když tam písničkář odjížděl, nevěděl, o čem bude psát. "Melodií vycházejících z kytary mám v hlavě moc, ale témata lovím v podvědomí a taky o ně prosím. Když přišel text písně Dýchej, srazilo mne to na kolena k modlitbě. Když se do něčeho takto hluboce ponoříte, vypnete internet, soustředíte se, musí prostě něco vzniknout. Každý tady na světě žije život plný inspirace, plný osobních dramat, smutku i štěstí. Záleží na každém, jak se chce pro druhé otevírat," uvažuje Žamboch.
Stejně jako na předchozí desku nazvanou Louvre také na novinku zařadil vzpomínku na matku.
"Zakládám si už dlouho do knížek různé pohledy a vzkazy od lidí. Najít je pak podruhé je někdy docela síla. V písni Nad mlíkem jsem se to pokusil nějak zobecnit na příkladu vypadnutého vzkazu od mámy, když mi nabalila jídlo na cestu vlakem na vojnu a šla spát a já vstával brzy. A tenhle lístek si mne našel podruhé po mnoha letech," vysvětluje písničkář.
Páté album kapely - tu s Žambochem tvoří jeho žena, akordeonistka Stanislava Žambochová, a bubeník Jiří Nedavaška - obsahuje 12 písní. Podílelo se na nich několik hostů včetně bubeníka Jiřího Zelenky a basisty Františka Raby.
"Vtiskli albu parádní spodek a songy s ním fungovaly už od úplného začátku. Náš bubeník Jura Nedavaška nerad nahrává ve studiu a vždy za sebe vymyslí nějakého skvělého bubeníka, ke kterému pak hledáme basáka," objasňuje Žamboch.
Skupina získala ceny Anděl v kategorii folk, případně folk a country, za desky To se to hraje… z roku 2006, Přituhuje z roku 2009 a sedm let starý Louvre.
Právě díky oceněním se Žamboch odhodlal jít na volnou nohu. Dnes je s kolegy vděčný, že po pauze způsobené koronavirovými opatřeními může opět vystupovat před publikem. Bylo pro ně těžké smířit se s tím, když nesměli koncertovat.
"Mnoho kapel uteklo na síť a jejich streamy večer hltily Facebook. My to vyzkoušeli a zjistili, že nás to nebaví. Takže jsme čas věnovali nové tvorbě a odpočinku. V létě jsme se všichni nadechli a bylo to potřebné, bez tohoto nádechu bych nejspíš musel zpět do práce," shrnuje Žamboch. Dříve vydal i dvě sólové desky.
Žamboši nové album postupně uvádějí naživo, tento pátek 19. listopadu jej pokřtí v brněnském Kabaretu Špaček.