Trutnovský festival v Brně bude, zahrají Mňága a Žďorp nebo Plastic People

ČTK Kultura ČTK, Kultura
23. 6. 2020 11:09
Festival TrutnOFF, který se ve dnech 21. až 23. srpna poprvé uskuteční v Brně, zatím počítá s 50 kapelami a tisícovkou návštěvníků. Kapacita se ještě může měnit s ohledem na vládní opatření proti šíření koronaviru.
Pořadatel festivalu Martin Věchet v areálu Na Střelnici.
Pořadatel festivalu Martin Věchet v areálu Na Střelnici. | Foto: TrutnOFF

Festival, jehož název se rozšířil o přídomek BrnoON, považuje omezenou kapacitu za příležitost vrátit se ke kořenům.

Václav Havel roku 2007 v hledišti trutnovského festivalu.
Václav Havel roku 2007 v hledišti trutnovského festivalu. | Foto: archiv Martina Věcheta

"Připomeneme si počátky našeho přátelského a spikleneckého setkání se silnou kmenovou rodinnou atmosférou pospolitosti, kterou měl rád i náš náčelník Václav Havel," říká zakladatel akce Martin Věchet.

Podle další pořadatelky Evy Navrátilové si program v ničem nezadá s dramaturgií festivalu v letech, kdy se konal ve východočeském Trutnově a kdy jej často navštěvoval právě bývalý prezident Havel. V trutnovském areálu na Bojišti se Věchetův festival naposledy konal roku 2016.

Na letošním ročníku zahrají kapely J.A.R., Mňága a ŽďorpPlastic People, Oldřich Kaiser s Dášou Vokatou nebo Visací zámek. Zahraniční účinkující, jimiž v Trutnově dříve byli Faith No More, The Prodigy, Iggy Pop nebo Patti Smith, budou letos chybět.

Festival zahájí mše pod širým nebem s bubnováním. "V žilách nám proudí undergroundová krev a na výjimečné stavy jsme připraveni. Velkých festivalů jsme si užili a začalo být dost, tak se jeden zmenší. Podstatná je pro nás různorodost, pestrobarevnost a moment setkání. Připomínka toho, jaké to bylo v začátcích, kdy se hudba dělala pro radost, a nikoliv pro byznys," doplňuje Martin Věchet.

Pořadatelé slibují hlavní scénu, dále takzvanou alternativní bytovou scénu, prostor pro divadlo a folklor. "Již neodmyslitelnou součástí bude Hare Krishna camp a Tábor pod křížem," doplňují.

Přehlídka se uskuteční od 21. do 23. srpna v areálu Na Střelnici u řeky Svratky v Brně-Pisárkách. Právě tady komunistická policie roku 1983 "zmasakrovala setkání mladých lidí, kteří se sem sjeli po zakázaném oficiálním festivalu v nedalekých Žabčicích", připomínají pořadatelé zásah, při němž policie využila psy a po němž více než 30 lidí skončilo ve vazbě, z čehož čtyři skončili ve vězení.

"Najednou tam přijela hromada antonů, vyskákali policajti s obuškama a psama bez náhubků. Začali nás tam řezat. Mě tam taky pokousal policejní pes. Bylo to dost drsný," vzpomněl pro Paměť národa jeden z účastníků tehdejší akce Antonín Mikšík.

"Tekla krev, rozbíjely se tváře i hudební nástroje. Karlu Heřmanovi, brněnskému textaři a hudebníkovi z kapely Čankišou, například komunističtí estébáci a policajti rozmlátili, co jim přišlo pod ruku, včetně kytary. Někteří šli poté dokonce i natvrdo sedět," doplňují pořadatelé nynějšího festivalu.

Těm "nová loviště", jak místu konání přezdívají, vyhovují členitostí s dubovou alejí, vzrostlými stromy a řekou. Vstupenky na akci budou stát 1600 korun.

 

Právě se děje

před 21 minutami

Dánsko povolilo obnovení prací na plynovodu Nord Stream 2

Dánsko dnes vydalo povolení, aby projekt plynovodu Nord Stream 2 mohl dokončit poslední úsek potrubí v dánských vodách. Kodaň tak odstranila hlavní překážku k dokončení projektu, který už byl několikrát zpožděn a kterým se má přepravovat ruský zemní plyn do Evropy. Informovala o tom agentura Reuters. Proti projektu se staví Spojené státy, ale také Ukrajina a Polsko, dosavadní tranzitní země pro ruský plyn. Nový plynovod tyto země obejde.

Výstavba plynovodu o celkové délce 1230 kilometrů je téměř u konce. Chybí ještě dokončit úsek v dánských vodách dlouhý téměř 120 kilometrů. Plynovod má přivádět plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa, takže obchází státy střední a východní Evropy.

Projekt se zastavil v prosinci, protože švýcarsko-nizozemská společnost Allseas, která pokládá potrubí, přerušila činnost kvůli americkým sankcím. Dánský energetický úřad dnes uvedl, že umožní projektu vedenému ruským plynárenským gigantem Gazprom použít lodě k pokládce potrubí s kotvami namísto vyspělejších plavidel, která využívají takzvanou technologii self-positioning. Ta automaticky udržuje pozici lodě a právě na ni se americké sankce zaměřují.

Další zprávy