Už prvními písničkami obnovili dlouholeté přátelství se svým publikem a zpěvák Glen Hansard rozmlouval s českým divákem snaživou češtinou jako se starým kamarádem. Vskutku musí mít k naší zemi vřelý vztah a pověsti, že "ve Valašském Meziříčí odpočívá raději než v rodném Dublinu" se zdají být pravdivé při pohledu na tohoto Ira, který má po první písničce propocenou košili, ale nepřestává se usmívat na svoje české publikum až do konce vyčerpávající hodiny.

Přes hodinu hraje jeden song za druhým v neustávajícím tempu, zkouší publikum zda-li si pamatuje texty jeho písniček, dává prostor svým druhům z kapely, aby předvedli své umění a není snad nikoho, kdo by mu tuto srdečnou náladu nevěřil. Několik fanynek z jeho vlastního ostrova tancuje jen v podprsenkách a hlučnými projevy doprovází jeho rockové písně, zatímco Češi, "kteří mají vkus" jak se vyjádřil Hansard, ani nedutají, jen aby nepřišli o jediné slovo jeho táhlých irských balad.

The Frames netřeba v našich končinách příliš představovat. V Irsku jsou The Frames v současné době jednou z nejpopulárnějších kapel. Již dvakrát se stali skupinou roku a Glen Hansard byl kritiky označen za největší objev Irské rockové scény a mnozí je odvážně označují jako nástupce jejich slavnějších krajanů U2. Koncerty The Frames jsou vždy velkou událostí. Pro jejich talent, nadšení a bezprostřednost si je na svá vystoupení už mnohokrát zvali Bob Dylan, Nick Cave, Coldplay nebo Van Morrison a kritici je označují právě jako nástupce slavnějších U2.