Springsteen: dvojitá klasika od podlahy

Michal Pařízek
9. 5. 2006 0:00
Recenze - Ta alba dělí více než třicet let, přesto jsou si podobná. Minimálně v tom nejdůležitějším: v naléhavosti a Bossově zápalu pro věc.

Krátce po sobě se objevily hned dvě desky amerického rockového hrdiny Bruce Springsteena. Atmosféru živých vystoupení z počátku kariéry zachycuje nahrávka londýnského koncertu. Teď přibyl dual disc We Shall Overcome: The Seeger Sessions, který přináší tradicionály i zlidovělé popěvky z repertoáru jiné legendy, folkového buditele Peta Seegera.

Foto: SONY BMG

Na záznamu z roku 1975 Springsteen ukazuje, čím si nynější pozici vydobyl. Vynikající práce se strukturou skladeb i pódiová show už je tu naprosto zřejmá. O hráčských kvalitách E Street Bandu a maximální energii se ani není nutno rozepisovat. Snad nikdy neodehráli koncert na půl plynu. Jeden z nejlepších rock'n'rollových saxofonistů Clarence Clemons byl ohromující, o ostatních platí totéž.

Často se kapela uprostřed písně pustí do citace skladby jiného autora, aby posléze plynule pokračovala v repertoáru - který stejně jako dnes obsahoval klasiku Born To Run nebo Thunder Road. Skvělý dobový záznam s dnes už klasickými songy a důkaz, že když Boss něco odpočítá, pak je to jízda.

Bruce Springsteen
Bruce Springsteen | Foto: Aktuálně.cz

Na novince se sice nikdo z letitých členů jeho bandu neobjevil, ale stejně je to pořádný mazec. Irské lidovky, tradicionály i další popěvky se v podání kapely o čtrnácti členech stávají velmi tvárným materiálem.

Chvílemi se z desky ozývá šraml, který byl ke slyšení snad jen na Mardi Grass, jindy se při poslechu ocitnete v začouzeném zapadáku. Cirkusu vévodí principál Springsteen: zpívá jako o život a hlavně svůj ansámbl bravurně diriguje.

Jesse James -  ano, ten co svou ženu nechal doma ubohou - sice začíná tradičně, ale postupně se z klasického "kotlíku" rozjede swingující lokomotiva, kterou pohánějí dechy a akordeon. A tak je to pořád.

Foto: SONY BMG

Sprinsteen si sice sbalil usárnu a "vrátil to všechno domů" - ale udělal to po svém. Při nahrávání takových fláků jako O Mary Don't You Weep mu určitě ulétlo několik knoflíků z flanelové košile, v níž se na zdařilém bookletu producíruje.

O zabijácké verzi John Henry nemluvě: jako kdyby stál na šibenici a zpíval, než ho "pověsí vejš". Občas se sice Springsteen zklidní, třeba v krásné Shenandoah, někdy zase skřehotá jako Tom Waits. Ale v obou případech parádně.

Boss natočil další skvělou desku, ale také to znovu neulehčil prezidentu Bushovi. Pocta Seegerovi, který se kdysi octl na McCarthyho seznamu, asi nemůže být pouze počin a gesto hudební.

Bruce Springsteen
Bruce Springsteen | Foto: Aktuálně.cz

Jasně, jsou to "jen" skvělé písničky, ale když turné začne v New Orleansu s prohlášením o trestuhodně nejapných politicích, vypadá to i na poselství. A když tamtéž skladbu My City Of Ruins - napsanou pro NY po 11. září - věnujete povodní a neschopností poničenému New Orleansu, snad už to je jasné všem.

Turné k tomuhle albu bohužel Česko nejspíš opět mine. Ale co, jednou budem dál…

Bruce Springsteen and The E Street Band : Hammersmith Odeon, London '75. 2 CD, 59 a 60 min. Vydala firma  Sony BMG, 2006. - Bruce Springsteen : We Shall Overcome/The Seeger Sessions. Dual disc, 6O min (CD) a 34 min (DVD). Vydala firma  Sony BMG, 2006.

 

Právě se děje

Další zprávy