Sons of Kemet na Colours: Postavili jsme vaše paláce, teď sedáme k vašemu stolu

Sons of Kemet se jmenují podle původního názvu pro Egypt.
Snímek z pátečního vystoupení kapely Sons of Kemet na festivalu Colours of Ostrava.
Foto: Libor Fojtík
Daniel Konrád Daniel Konrád
20. 7. 2019 14:52
Komu při včerejším úchvatně energickém, avšak umělecky sporném vystoupení anglické kapely Sons of Kemet na festivalu Colours of Ostrava chyběl kontext, musel počkat na závěr.

Mezi hudebníky na pódiu, saxofonistu, tubistu a čtyři bubeníky, vbíhá představitel žánru slam poetry Joshua Idehen. "Jsme děti imigrantů, jsme diaspora, potomci těch, které jste kolonizovali. Máme právo zpochybnit váš zastaralý systém, vaše rasistické symboly, vaše pomníky genocidám," začíná recitovat.

Lídr kapely Shabaka Hutchings.
Lídr kapely Shabaka Hutchings. | Foto: Libor Fojtík

"Postavili jsme vaše paláce, vašim bankám jsme zaplatili krví. Umírali jsme v dolech, aby vaše korunovační klenoty měly ty největší diamanty. Teď si s vámi sedáme k jednomu stolu. A říkáme vám, že nemáte čistou historii. Nemáte zdravou říši. Nemáte čisté svědomí," pokračuje za aplausu, jejž lze chápat jako přitakání.

Co se to děje? Colours of Ostrava právě zažívají novou vlnu ostrovní muziky. Skupinu Sons of Kemet, vedenou saxofonistou Shabakou Hutchingsem, v britském tisku provází pověst jakýchsi "spasitelů jazzu", jako se to v USA před několika lety psalo o muzikantech Robertu Glasperovi nebo Kamasim Washingtonovi. Že se na obou stranách oceánu o slovo hlásí nová generace hudebníků, kteří jazz vracejí na výsluní, kde nebyl od nejlepších let Milese Davise nebo Herbieho Hancocka.

Něco na tom je. Sons of Kemet byli vloni nominováni na prestižní anglickou Mercury Prize, v důsledku čehož jim stouply prodeje desek o několik tisíc kusů. Do Ostravy teď zavítali na výjimečně dobře obsazeném turné, cestou ze španělského festivalu Primavera, anglického Glastonbury a dánského Roskilde. Za loňskou desku sbírají jednu cenu za druhou. A konečně se jim otevírají dveře do Ameriky, neboť část jejich skladby do svého pár měsíců starého dokumentárního filmu Homecoming zařadila zpěvačka Beyoncé.

Na tom, že jsou Sons of Kemet mediálně šikovní, panuje shoda. Jiné je to ohledně jejich hudby. Hlavně jestli je ještě jazzová.

Skupina vystupuje v radikálním složení tenorsaxofon, tuba a bubeníci, tedy bez harmonického nástroje. Když tubista Theon Cross hraje šlapavé hluboké tóny, jako by navazoval na ranou tradici amerického New Orleans, kde začátkem 20. století právě tuba plnila funkci basy, než ji nahradil kontrabas.

Rytmicky však Sons of Kemet nevycházejí z blues, neswingují, nerozvíjejí nic typického pro americký jazz posledního půlstoletí. Čerpají z fúze všemožných afrických a zejména karibských vlivů. Zaprvé proto, že jejich frontman, pětatřicetiletý saxofonista Shabaka Hutchings, dospíval na karibském ostrově Barbados. A zadruhé proto, že to tak chce.

Včera na Colours hráli Sons of Kemet skoro bez pauzy, jedna skladba přecházela v druhou. | Video: Martin Dybala

Hutchings v rozhovorech odmítá nálepku jazz jako příliš limitující, milejší mu jsou paralely k drum'n'bass nebo hiphopu. Když po návratu z Barbadosu začal studovat konzervatoř v Londýně, cítil se prý jazzovou tradicí zahlcený. Nevěděl, jak s ní naložit, na co navazovat, jak to vztáhnout k současnosti. "Nechci hrát jako Mark Turner nebo Joe Lovano," pravil vloni kacířsky v narážce na dva špičkové jazzové saxofonisty. "Já chci hrát úplně ignorantsky."

A to jsou v kostce Sons of Kemet: kapela, které jde hlavně o rytmus, energii, tanec. Necílí na posluchače, kteří čekají sofistikovanější hudební informace.

Také v Ostravě Hutchingsova sestava, kromě Eddieho Hicka a Toma Skinnera mimořádně rozšířená o další dva bubeníky, zkraje nasadila prudký rytmus a ten držela prakticky celou hodinu.

Na tubu hraje Theon Cross.
Na tubu hraje Theon Cross. | Foto: Libor Fojtík

Hlavní nebylo to, co se odehrává mezi sólisty, nýbrž živočišná, transovní energie bicích, neustálé groovy. Sons of Kemet je lámou přes koleno, snaží se otřást zemí, zavalit lidi, dokud jimi neotřesou vibrace z reproduktorů.

Skladby, jež volně přecházejí jedna v druhou, nemají přesně ohraničené motivy, prostor pro sólování ani prokomponované pasáže. Hutchings na saxofon a tubista Cross sice hrají skoro nepřetržitě, ale improvizují hodně při zemi. Opakují jednoduché figury, rytmické sekvence několika not, občas změní pořadí not v riffu nebo poskočí o tóninu, vymýšlejí drobné variace. Ale jejich sóla nemají stavbu, vývoj, začátek, konec.

Skladba buď zničehonic končí uprostřed, nebo bubeníci přidávají na síle a muzikanti šplhají k nejvyšším tónům - což samozřejmě je cesta, jak skončit, ale jako pointa to po několikátém použití vyznívá trochu banálně.

Co do hráčského výraziva se ani jeden sólista nevyrovná špičkovým jazzovým instrumentalistům, natož takovým, kteří sami komponují. Sons of Kemet kladou důraz na groove a ostatní jde stranou - struktura skladby, členitost, aranžmá, technická zdatnost, improvizace.

Zkrátka: není to hudba k soustředěnému poslechu. Člověk se do ní buď ponoří, nebo lehce otrávený odejde, což včera na Colours také nebyl ojedinělý úkaz. Debata o tom, jestli jazz spasí muzikanti, kteří místo virtuozity upřednostňují jednoduchost a energii, tím zdaleka nekončí.

Kometa nad Prahou

Shabaka Hutchings kromě Sons of Kemet vede ještě kapelu nazvanou The Comet Is Coming, která hraje psychedelický jazz s prvky elektronické hudby. Českou premiéru absolvuje letos 19. listopadu v pražském Paláci Akropolis, o den později vystoupí v olomouckém klubu Jazz Tibet.

To ale neznamená, že to není svým způsobem ohromující a že to neskrývá jakousi výpověď. Od Sons of Kemet včera v Ostravě nezaznívala žádná gesta pospolitosti, lásky nebo tolerance, jak tu člověk slyší z každého druhého pódia.

Kdepak: tohle byla temná, dravá, nesmlouvavá muzika. Šest rozhněvaných mužů vstupuje do žánru, který chtějí přepsat, a světa, v němž se necítí pohodlně. Síla jejich křiku, způsob jejich projevu a míra, s jakou se dožadují revoluce, mají asi víc kulturní a společenský než hudební kontext. Jsou především hlasem nové generace africké diaspory, která v Británii patří k největším na světě a teď hledá své místo.

Jejich loňská deska nazvaná Your Queen Is A Reptile, ze které na Colours hráli většinu skladeb, mluví z těchto pozic: je silně zaměřená proti někdejší koloniální mocnosti, proti konceptu monarchie nebo společenských tříd, proti rasismu, nedostatku pracovních příležitostí pro mladé, vůbec britskému establishmentu.

Sons of Kemet XL

ArcelorMittal stage, Colours of Ostrava, 19. července

Zatímco američtí jazzmani se v různých dobách hlásili nebo pak vraceli k černošskému hnutí za občanská práva, Sons of Kemet si vysnili panteon jakýchsi alternativních královen, samozřejmě všech černých, různých symbolů boje proti útlaku - od Harriet Tubmanové, která v USA takzvanou podzemní železnicí zachraňovala otroky, až po jamajskou národní hrdinku řečenou Nanny.

Britský kontext asi český posluchač těžko docení. Energii, s jakou Sons of Kemet hrají, ale vnímal určitě. Mohl si z toho odnést zhruba následující: tohle jsme my, tohle je naše Británie a tudy bychom ten systém chtěli nabourat. A jestli je to vaším jazzovým uším málo, třeba si trhněte.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Italský Senát těsně vyslovil důvěru vládě premiéra Conteho, který přestál i pondělní hlasování Poslanecké sněmovny

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Tucet členů národních gard USA bylo postaveno mimo službu

Tucet příslušníků amerických národních gard, kteří měli ve středu posílit bezpečnost inaugurace zvoleného prezidenta Joea Bidena, bylo postaveno mimo službu. Stalo se tak po prověrkách, které mimo jiné zkoumaly možné vazby na krajně pravicový extremismus. Podle Reuters to řekli představitelé Pentagonu.

Mluvčí Pentagonu uvedl, že se prověrky nezabývaly jen možnými vazbami na extremistické skupiny.

Jeden příslušník gard byl postaven mimo službu kvůli znepokojivým textovým zprávám, zatímco jiný byl nahlášen úřadům telefonicky. Reuters to sdělil generál v čele úřadu národní gardy Daniel Hokanson.

Do Washingtonu míří na inauguraci, která se uskuteční ve středu, asi dvaapůlkrát více členů národní gardy než v minulých letech. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) přitom posuzoval jejich profil ještě nad rámec obvyklých prověrek, jimiž prochází standardně všichni členové ozbrojených sil USA. Zjišťoval mimo jiné, zda některý z nich v minulosti nečelil obviněním v případu spojeném s terorismem. Dříve dnes ministr obrany Christopher Miller řekl, že americké úřady nemají informace o tom, že by při inauguraci "hrozila hrozba zevnitř".

před 4 hodinami

Basketbalistky USK schytaly v Eurolize debakl

Basketbalistky ZVVZ USK Praha podlehly v domácí "bublině" v hale na Královce v utkání 4. kola Evropské ligy Fenerbahce Istanbul vysoko 70:99 a nedokázaly soupeři oplatit porážku 70:77 z prosincového turnaje v Turecku. O udržení naděje na postup do březnového čtvrtfinále bude hrát tým trenérky Natálie Hejkové ve čtvrtek od 19:00 proti Lyonu, který má stejně jako Fenerbahce o bod více než Pražanky.

V celku vítěze tři hráčky předvedly dvacetibodový střelecký výkon - Kayla McBrideová (26), Alina Jagupová (23) a Cecilia Zandalasiniová (20). Z domácího týmu se nejvíce dařilo Kateřině Elhotové s 19 body.

Pražanky se musely obejít bez americké opory Alyssy Thomasové a držely s tureckým celkem krok jen do osmé minuty, kdy byl stav ještě 13:18. Pak ale Fenerbahce uhrálo osmibodovou šňůru a naděje domácího výběru se postupně začaly rozplývat.

Problémy jim dělaly hlavně McBrideová s Jagupovovou a do poločasové přestávky šly suverénky české basketbalové scény s mankem 27:59. Na začátku třetí čtvrtiny prohrávaly i nejvyšším rozdílem v utkání o 33 bodů. Slabou náplastí mohlo být pro USK, že třetí i čtvrtou čtvrtinu těsně vyhrál a také se těsně ubránil stovce inkasovaných bodů.

Evropská liga basketbalistek - 4. kolo:

Skupina B (Praha - hala Královka):

USK Praha - Fenerbahce Istanbul 70:99, Gdyně - Lyon 76:79

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Nymburk prošel do osmifinále LM z druhého místa

Basketbalisté Nymburka podlehli v závěrečném 6. kole základní skupiny B tureckému celku Tofas Bursa 97:103 a postoupili do osmifinálové fáze Ligy mistrů ze druhého místa. Soupeř pořadí v tabulce ovládl, francouzský Dijon i přes výhru na Kypru nad Keravnosem klesl při shodném zisku 10 bodů vinou nejhoršího skóre ze vzájemných zápasů na nepostupovou třetí příčku v minitabulce tří týmů.

Soupeře pro osmifinálovou skupinu se tým trenéra Orena Amiela dozví při losování 2. února. Další sérii zápasů začne šestnáctinásobný český šampion přesně o měsíc později.

Úvod utkání patřil Omaru Prewittovi, který se rozehrál dvěma trojkami, za čtyři minuty měl na kontě 12 bodů a zařídil vedení 15:8. Nymburk v první čtvrtině vedl i o deset bodů, ale Tofas bojující o klíčovou výhru se ve druhé části přiblížil i na dva.

Domácí už ale soupeře do vedení v první polovině utkání nepustili. Na rozdíl od něj hráli s jistotou, že jim při shodě okolností vezme postup jen porážka téměř o 60 bodů. Nymburk dokonce ke konci druhé čtvrtiny podruhé v utkání unikl i do desetibodového náskoku.

Touha Tofasu po play off ale vyústila ve třetí desetiminutovce v obrat. Týmy se pak přetahovaly o nejtěsnější vedení. Domácí šli ještě do vedení 87:82, ale soupeř odpověděl sedmibodovou šňůrou a vybojoval vítězství. Zařídil ho 27 body Tomislav Zubčič. Domácím nestačilo Prewittových 24 bodů.

Basketbalová Liga mistrů - 6. kolo:

Skupina B:

ERA Nymburk - Tofas Bursa 97:103 (30:26, 57:52, 78:79)

Nejvíce bodů: Prewitt 24, Hruban 17, Dalton 15 - Zubčič 27, Akoon-Purcell 23, Christon 19. Fauly: 21:30. Trestné hody: 41/31 - 28/19. Trojky: 14:10. Doskoky: 38:33.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kandidát na ministra zahraničí USA Blinken: Čína je největší diplomatickou výzvou Spojených států

Čína je bezpochyby největší diplomatickou výzvou pro USA ze všech světových zemí. Na slyšení v Senátu to dnes řekl kandidát na ministra zahraničí v nastupující administrativě Joea Bidena Antony Blinken. Naléhavou zodpovědností USA je podle něj zabránit Íránu v nabytí jaderných zbraní, k návratu Spojených států k jaderné dohodě s Teheránem z roku 2015 však podle něj v blízké budoucnosti nedojde.

Dosluhující prezident Donald Trump podle Blinkena učinil správně, když zaujal tvrdý postoj vůči Číně, protože ta pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga začala dávat jasně najevo svou asertivitu a snahu stát se vůdčí světovou velmocí. Kandidát na funkci šéfa diplomacie však vyjádřil nesouhlas s Trumpovou strategií.

"Musíme čelit Číně z pozice síly, ne slabosti," řekl Blinken, což podle něj znamená "spolupracovat se spojenci, a ne je pomlouvat, podílet se na chodu mezinárodních institucí a vést je, namísto toho, abychom z nich ustupovali". Kandidát na ministra zahraničí rovněž prohlásil, že podle jeho názoru existuje základ pro vybudování takového postoje vůči Číně, s nímž budou souhlasit zástupci obou hlavních politických stran.

USA jsou podle něj připraveny vrátit se k jaderné dohodě světových mocností a Íránu o omezení íránského jaderného programu (JCPOA), od které Trump odstoupil. Podmínkou je však to, aby Teherán začal znovu respektovat závazky, které mu dohoda ukládá. "Od toho jsme ještě daleko," poznamenal.

Zdroj: ČTK
Další zprávy