reklama
 
 

Roger Waters v Praze kritizoval Trumpa, zazpívaly s ním pražské děti ve vězeňských úborech

28. 4. 2018
Někdejší basista rockových Pink Floyd a politický aktivista Roger Waters v Praze přes zpočátku kolísavé tempo předvedl fenomenální show. Kdo se neshoduje s jeho politickými názory, mohl odcházet se skřípěním zubů. Publikum ale dalo jasně vědět, že za svým hrdinou stojí.

Nejdřív výborná zpráva: takhle skvěle nazvučený koncert člověk dost možná ještě neslyšel. Roger Waters jde s dobou a pro pražskou O2 arenu připravil 360stupňový hudební zážitek nejvyšší kvality. Perfektně oddělené nástrojové linky a křišťálově čisté tóny doručil do všech koutů stadionu, kam dle pořadatelů přišlo zhruba 15 tisíc lidí.

Horší to bylo s dramaturgií. V té Waters dle předchozích zkušeností nevyniká - svou poslední koncertní show The Wall málem pohřbil necitlivou, více než půlhodinovou pauzou v prostředku, během které do vydýchané a přeplněné haly promítal nicneříkající fotky amerických vojáků.

Také nadšení ze startu pátečního koncertu, který se na stejném místě opakuje v sobotu, vystřídaly rychle rozpaky. Na obřím plátně nad pódiem se objevil statický záběr dívky u moře. A zůstal tam 20 minut, během nichž se většina publika vrátila zpět ke svým mobilům.

Kapela sice poté nastoupila s několika legendárními songy z alba The Dark Side of the Moon Watersovy bývalé skupiny Pink Floyd, na ně však necitlivě naroubovala písně z autorovy loňské sólové desky Is This the Life We Really Want?. Obě alba jsou si sice blízká tematicky, hudebně však nikoliv.

Frontman zpočátku působil unaveně a kolos na pódiu jako by se hledal - i záběry na plátně dlouho spíš dotvářely náladu a jen neochotně směřovaly k nějakému sdělení.

Vrchol této části přišel s písní Another Brick in the Wall (Part II), kde skvěle secvičené pražské děti ve vězeňských úborech zpívaly známé "We don't need no education", tedy "Žádné vzdělání nepotřebujeme".

V repertoáru alba The Wall, odkud skladba pochází, je Waters prostě doma. Také teď jako by se do něj vlila nová energie, předznamenávající věci příští. A pak přišla dvacetiminutová pauza.

Skladbu Mother hrál Roger Waters v Praze jako jeden z přídavků. | Video: YouTube

Roger Waters je mistrem pochybného umění "shodit řetěz" rozjetého koncertu a naprosto diváky vyrušit ze soustředění. Naštěstí čtyřiasedmdesátiletý hudebník umí řetěz také rychle nahodit zpátky. A to, co přišlo po pauze, bylo neskutečné.

Před užaslými posluchači se po celé délce arény rozprostřela z promítacích pláten složená památná elektrárna Battersea - z obalu desky Pink Floyd Animals - včetně funkčních komínů a neodmyslitelného prasete. A Waters do toho šlápl naplno.

Spustil přímočarou, protiválečnou a protitrumpovskou agitaci, která by od kohokoli jiného působila uměle, avšak zpěvák ji perfektně procítil. Ta tam byla vidina unaveného starého pána z první půlky. Na pódiu najednou hřímal přísný hudební bůh, naprosto přesvědčený o svých slovech. A nešel daleko pro konkrétní příměry, obrovský nápis "Trump je prase" si dokonce nechal přeložit do češtiny.

Také mix skladeb z různých alb najednou začal fungovat, písně z Odvrácené strany měsíce skvěle doplňovaly nové songy ve sdělení, které Waters korunoval proslovem o zkaženosti politiků vytvářejících hranice a společném africkém dědictví lidstva.

Roger Waters: Us + Them

27. dubna, O2 arena, Praha
Hodnocení Aktuálně.cz: 75%

Technická podpora nezůstávala pozadu, vyšvihla se hrátkami s množstvím pláten, obrovským létajícím prasetem či úžasným světelným hranolem z přebalu The Dark Side of the Moon.

Tohle byl zkrátka Roger Waters v životní formě, s fenomenální show a skvěle přihrávající kapelou - co se týče kytarových sól v písních Pink Floyd, Jonathan Wilson je perfektním nástupcem Davida Gilmoura.

Nebýt rozkolísaného tempa začátku, zapsalo by se Watersovo současné turné Us + Them do zlaté síně rockové historie.

autor: David P. Stefanovič | 28. 4. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama