Na třetí sólovou desku Vladimira 518 se vzhledem k ospalému stavu tuzemského hip hopu čekalo s velkým očekáváním. Raper, který stál u zrodu scény a s pražskou kapelou PSH má stále markantní podíl na jejím formování a směřování, dopředu hlásal, že natočil album bez kompromisu, žánrových přesahů a s pocitem absolutní tvůrčí svobody.
A varoval, že Ultra! Ultra! nebude intelektuální. Přesto deska svou lyrickou jednoduchostí zejména při prvním poslechu skoro až vyrazí dech. Vladimir nikdy nebyl mistr metafor a dvojsmyslů a i jeho nové album je velmi přímočaré. Řadu refrénů založil na manickém opakování stejné variace slov (Fakta a Fikce, Nemám pro tebe lék, Nic mi není svatý) a pocit "audioúzkosti" násobí i temná elektronická produkce, kterou ve většině skladeb dozoroval dvorní producent PSH Mike Trafik.
Zpátky na stromy
Ultra! Ultra! je návratem k hudební jednoduchosti, jakési metalové primitivitě, pro kterou jsou příznačné repetitivní motivy a cílená prostoduchost. Vladimir 518 téměř rezignoval na storytelling nebo komentování společenského dění. Do popředí staví především sám sebe a energicky útočí na pudy jak texty, tak hutnou elektronickou hudbou, jejíž zvuk si i navzdory většímu počtu producentů (Sifon, Aid Kid, Nobodylisten) drží až na výjimku (Krev není voda) jednotnou atmosféru.
Na desce jsou ukryté nejrůznější mezižánrové narážky (například refrén Fakta a Fikce inspirovala skladba Mess On a Mission od brooklynských rockerů Liars), osvěžující jsou i detaily v podobě vokálně-kytarového dialogu v závěru zmiňované skladby Fakta a Fikce, nebo pěvecké dozvuky v titulním tracku Heroin.
Opět se potvrdil Vladimirův čich na hosty mimo hiphopový žánr: obsazení Alberta Černého do refrénů dvou skladeb je rozhodně nejpříjemnějším překvapením alba. Vzhledově i vokálně křehký zpěvák kapely Lake Malawi působí jako akustická světluška uprostřed Vladimirovy elektronické temnoty, byť jeho rty musejí artikulovat často prapodivné texty (Když jsem za domem / Tak jsem za rohem / Sekám tam trávník).
Komplexní (ne)umění
Ultra! Ultra! jako samostatný produkt vytržený z kontextu Vladimirovy tvorby jen smutně korunuje bezradnost a často i slabomyslnost českého hip hopu, který se stále nedokáže otevřít nežánrovým posluchačům a roky striktně prohlubuje svoji subkulturu, uzavírá se do prazvláštních mikrosvětů, opíjí se jájismem a kope kolem sebe pseudoagresivní lyrikou. Je vlastně až s podivem, jak vážnou, temnou a do sebe zahleděnou desku Vladimir natočil.
Ultra! Ultra! dává větší smysl až jako součást světa číslo 518. Lze ji vnímat jako další stupeň Vladimirova uměleckého procesu o hledání limitů sebe sama, ale i posluchačů. Jako temný odstín rozšiřuje barevnost jeho kreativní palety a nabízí autentický pohled na bourání hranice mezi intelektuálností a animálností.
Vladimir 518: Ultra! Ultra!
Vydal BiggBoss, 2017
Hodnocení Aktuálně.cz: 60 %
Je to protipól nejen k jeho jemnější, "lidštější" poloze, která se profiluje například v záchraně brutalistické architektury nebo kurátorské činnosti kolem projektu Kmeny, ale zejména i k "lamarovským" trendům v zámoří, kde hip hop znovu objevuje svoje původní poselství - sílu textu a sdělení.
Další rozměr album dostane na trojici speciálních vizuálních koncertů, která inspirovala audiovizuální vystoupení německých Kraftwerk. Proběhnou v Praze (2. 6.), Brně (9. 6.) a Ostravě (23. 6.) a dost možná, že potvrdí pocit, že Ultra! Ultra! je jen pouhým střípkem v uměleckém krasohledu jménem Vladimir 518.
