Obrazem: Kmeny se odstěhovaly do Brna. Výstava ukazuje, jak styl 90. let ovlivnil dnešní popkulturu

Raper Vladimír 518 na brněnských Kmenech
Růžový tank už se veze
David Černý a Vladimir 518 instalují tank
Foto: Moravská galerie
Hana Slívová Hana Slívová
15. 5. 2017 3:00
Brněnské Uměleckoprůmyslové muzeum až do října vystavuje módu, grafický design, fotografie či texty spojené se subkulturami 90. let. Výstavu Kmeny 90, která navazuje na stejnojmennou knihu, kurátorsky připravil raper a výtvarník Vladimir 518. K vidění bude do 1. října. 

Výstava Kmeny 90 navazuje na stejnojmenný knižní projekt o fenoménu alternativní kultury 90. let. Oproti knize ovšem více pracuje s emocemi a fyzickým zážitkem: texty a fotografie doplní dobové umění, móda, grafický design, videoprojekce a další objekty, například sampler skupiny Tata Bojs. Přes odlišnou formu a rytmus vyprávění mají kniha i výstava podobný cíl, ukázat lidem důsledky proměn, které nastartoval listopad 1989.

Návštěvníci se seznámí s fenoménem 90. let prostřednictvím jednotlivých subkultur jako jsou anarchisté, metalisté, rapeři, skinheadi, punkeři, squateři, vontové nebo hráči Dračího doupěte.

"Výstava ukazuje, co ze subkulturního dění devadesátek ovlivnilo několik generací současných tvůrců. Mnozí z nich navíc různými tehdejšími "kmeny" nejen prošli, ale také se výrazně podíleli na jejich aktivitách a estetice. Bez znalosti subkulturního pozadí se stává současné umění a design téměř nepochopitelný," říkají kurátoři výstavy Vladimir 518 a Ondřej Chrobák.

Projekt však 90. léta představí i v širších politických, ekonomických, či popkulturních souvislostech. Důležitou linii tvoří i prezentace interaktivních objektů Krištofa Kintery, fotografií Ivana Pinkavy nebo díla Jiřího Davida. Záběry rvaček připomínají, že soužití různých alternativních společenství nebylo v 90. letech vždy harmonické.

Dorazil i Růžový tank

Součástí brněnských Kmenů a zároveň i největším vystaveným "předmětem" je Růžový tank umístěný před Červeným kostelem. Tank č. 23, který sloužil jako památník sovětských tankistů, natřel tehdejší student Vysoké školy uměleckoprůmyslové David Černý na růžovo 28. dubna 1991. Od čtvrtka, kdy stroj do Brna dorazil, poutá velkou pozornost. "Vyvolává emoce a některé reakce jsou negativní," připustil Jan Press, ředitel Moravské galerie, pod kterou muzeum spadá.

S dočasným umístěním tanku nejprve nesouhlasili památkáři. Podle náměstka primátora Matěje Hollana (Žít Brno) jim vadilo, že ničí pohledovou osu Husovy ulice a nehodí se k místnímu urbanismu 19. století. Nakonec se však převoz tanku z vojenského muzea v Lešanech na Benešovsku podařilo prosadit.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 20 minutami

Dálnice D11 z Hradce do Jaroměře se autům otevře 17. prosince

Dokončovaný úsek dálnice D11 z Hradce Králové do Jaroměře se motoristům otevře 17. prosince. Stát bude 4,1 miliardy korun bez DPH. Jde o největší současnou stavbou na území Královéhradeckého kraje, řekl ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. Na úseku u Smiřic se v sobotu konal den otevřených dveří.

"Za necelé tři měsíce po dálnici budou jezdit auta. Diskutujeme dnes s lidmi přípravy silnic. Je to samozřejmě trochu sebeprezentace, ale chceme ukázat, že příprava a stavba dálnice není jednoduchá," řekl Mátl.

Stavba je rozdělena na dva úseky z Hradce Králové do Smiřic a ze Smiřic do Jaroměře. Stavba trasy do Jaroměře začala v dubnu 2019, z Hradce do Smiřic se buduje od února 2019.

"My jsme dokonce zrychlili, stavba se měla otevírat až v příštím roce během průběhu léta, podařilo se nám se zhotovitelem vyjednat zkrácení lhůty o osm měsíců. Příprava dálnice trvá daleko déle, to jsou někdy i desítky let," řekl Mátl. Šest až deset let příprava podle Mátla zabere vždycky.

D11 z Prahy do Hradce Králové a na státní hranici s Polskem začal stát budovat v roce 1978 a od roku 2017 dálnice končí v Hradci Králové. Z plánovaných 154 kilometrů dálnice se jezdí zhruba po 91 km. Stavba z Hradce do Jaroměře navazuje na úsek dálnice z Hradce Králové, měří 22,4 kilometru. Vede podél současné silnice první třídy na Jaroměř a Náchod. Za Jaroměří se napojí na silnici I/37.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Vyhlaste klimatickou nouzi, žádá německý aktivista. Už 27 dní drží hladovku, nyní přestal pít

Klimatický aktivista Henning Jeschke, který od 30. srpna drží v Berlíně hladovku, dnes přestal přijímat tekutiny. Pít dnes přestala také Lea Bonaseraová, která začala držet hladovku tento týden. Dvojice protestní akci vystupňovala poté, co sociálnědemokratický kandidát na kancléře Olaf Scholz nevyslyšel jejich ultimátum a veřejně neprohlásil, že v Německu panuje stav klimatické nouze. Scholz oběma přislíbil, že se s nimi sejde až po volbách.

Hladovkáři původně žádali, aby se s nimi do čtvrtka sešla trojice kancléřských kandidátů. Těmi jsou vedle Scholze konzervativec Armin Laschet a Annalena Baerbocková ze strany Zelených. Trojice původně oznámila, že s aktivisty bude jednat po volbách. Později organizátoři protestu uvedli, že Baerbocková ve čtvrtek tábor hladovkářů na louce u Sprévy nedaleko sídla parlamentu a kancléřství navštívila a s mladými lidmi hovořila.

Ve čtvrtek aktivisté vyhlásili nové ultimátum, které se týkalo jen Scholze, protože Laschet podle nich zcela zklamal. Sociálnědemokratický kancléřský kandidát výzvu k veřejnému prohlášení o klimatické nouzi nesplnil, Jeschkeho a Bonaseraovou nicméně vyzval, aby hladovku ukončili. Opětovně slíbil, že společné setkání se může uskutečnit po volbách.

"Scholzovi přes rty ani jednou nepřešel výraz ´klimatická nouze´," řekl na videu zveřejněném na Twitteru 21letý Jeschke, když oznamoval, že přestává přijímat tekutiny.

Hladovku původně zahájilo 30. srpna sedm aktivistů, šest z nich ale začalo postupně opět jíst. Tento týden se k Jeschkeovi, který odmítá potravu jako poslední z původní skupiny, přidala 24letá Bonaseraová. Dnes oba přestali také pít.

Zdroj: ČTK
Další zprávy