Irská folková hudba je u nás velmi populární. Podobně jako Glen Hansard i Damien Rice se těší přízni českého publika, pražské Divadlo Archa bylo proto vyprodáno dávno před konáním koncertu.
Riceho kouzlo tkví v tklivých melodiích, silných textech a v skoro až hereckém zpěvu, kdy se dvaačtyřicetiletý Ir nebojí šeptat nebo řvát jako šílený. Paradoxně na emoce posluchačů působí efektivněji než mnozí šansoniéři, kteří to mají v zadání svého žánru.
Před čtyřmi lety v klubu Roxy hrál umělec, který mezi písněmi často hovořil, glosoval. Byl vtipný a reagoval na výkřiky z publika. Na pódium si pozval dívku z hlediště a během písně s ní vypil lahev červeného vína. To mu otevřelo ústa ještě víc. Po koncertě šel společně s nejvěrnějšími fanoušky na Karlův most, kde v hraní pokračoval, a když byl unavený, předal kytaru dál a poslouchal, jak mu Češi hrají skladby Jarka Nohavici nebo skupiny Lucie.
Včerejší Damien Rice byl diametrálně odlišný. Během vystoupení kromě krátkého poděkování nepromluvil a hrnul jednu píseň za druhou. Celkově koncert trval jen něco málo přes hodinu.
Ačkoliv Rice na každém koncertě hraje odlišné písně a míchá s jejich pořadím, dramaturgie byla jasně daná. Hlavní přísadou byly pomalejší, srdce drásající písně, které byly jak podle nějaké popové kuchařky v předem stanovený čas narušeny psychedelickou pasáží. A na závěr celého vystoupení musel přijít největší hit The Blower's Daughter.
Samotná dramaturgie nebyla špatná a Riceův výkon pak excelentní. Opět vystupoval na pódiu bez doprovodné kapely, ale díky loop recorderu, který hojně používal, uměl chvílemi vytvořit dojem rockové kapely (It Takes A Lot To Know A Man). Jen ve srovnání s jeho dřívějšími vystoupeními v Česku působil možná profesionálněji, ale vzdáleněji a odtažitěji.
Aktuálním koncertováním Rice neustále promuje svou poslední desku My Favorite Faded Fantasy, kterou nahrál již téměř před dvěma lety. Snad proto, že už je to tak dlouho, zařadil do repertoáru i mnoho starších písní jako například Elephant nebo Cold Water.
Přestože Damien nemluvil a nevtipkoval, zpíval, jako by v dlaních držel srdce svých posluchačů a rychlost a vůbec možnost jejich tepu určoval pouze on.
Hodnocení: 70 %
