Křest světlem. Skvělí Tata Bojs v pražském Karlíně tvořili vesmír a padali po zádech

Už tradiční každoroční koncert zahájilo v roli předskokana hudební uskupení Mutanti hledaj východisko. To však na rozdíl od hlavních hvězd večera nemělo příliš kvalitní nazvučení, a tak se dočkalo odezvy spíše jen v předních řadách. Po krátké pauze a doladění zvuku už se ale sál začal pomalu plnit a soustředil svou pozornost na pódium, kde se v devět hodin nedočkavému publiku představila kapela Tata Bojs.  

Svůj koncert hudebníci odstartovali rovnou hitem Třetí osoba z nového alba. Na pódium vtrhli s úžasnou energii za doprovodu kamer a ve stejném oblečení, které skvěle doplňovalo minimalistické, a přesto silné černobílé vizuály, vycházející z grafiky na přebalu nové desky. Všechny tyto detaily dohromady umocňovaly dojem, že jste se na chvíli ocitli na cestě do jiných světů, protkaných slovními hříčkami a skvěle promyšlenou hudbou. Aby vynikly všechny zmíněné aspekty, je třeba naprosto dokonalého zvuku, a ten kapela publiku dopřála, ať už jste stáli pod pódiem nebo vzadu u baru.  

Odvážní, nápadití a hudebně všestranní 

Že ale Tata Bojs nezaspali dobu a dokážou do svého koncertu zakomponovat i odvážnější prvky, dokázali například při písni Velký třesk, part I, kdy se Milan Cais za promítaného vizuálu rozpadající se sochy sebe sama nechal vyzdvihnout nad jednoduchý paprsek bílého světla, do kterého jednou za čas ponořil ruku, jako by se opravdu sám stal stvořitelem nového vesmíru. Během písně Továrna na sny pak z plošiny dokonce dramaticky spadl po zádech, a ještě to zvládl do rytmu.  

V druhé půlce koncertu přivítala kapela na pódiu hudebníka Vladimíra 518. S rapovou legendou zahráli společnou píseň Světová z alba Ležatá osmička. Druhým hostem pak byli samotní předskokani Mutanti hledaj východisko. Tentokrát už s lepším zvukem společně s Tata Bojs zahráli skladbu Kolem šlehaj plameny, která je spíš dojemnou a až tíživou zhudebněnou básní o dnešní zvrácené době.  

Kapela v průběhu celého večera ukazovala svoji nesmírnou všestrannost. Každý z hudebníků ovládá minimálně dva nástroje, někdy dokonce najednou. Univerzální jsou též svým hudebním stylem, jejich repertoár zahrnuje tvrdší rockové kousky, balady i téměř progresivně laděné skladby. Cais se navíc dokáže nejen skvěle postavit ke svému zpěvu, ale i posadit za bicí soupravu – zahrál a zároveň zazpíval například starší kousky, jako je Opakování z již zmíněného alba Ležatá osmička nebo Jednotka času z alba Futuretro.  

A to dělají na každém koncertě 

Před zahájením posledního bloku skladeb pokřtila kapela nové album s názvem V původním snění. Symbolicky se toho ujali Milan Cais s Markem Huňátem v paprsku světla, který se od disku odrážel do prostoru, jako by chtěl roznést radost všem svým budoucím posluchačům. Po křtu následovala píseň Novej člověk, během které se dostalo pocty i technickému týmu kapely, když jeho dva členové nastoupili v převleku za jakési lidské disco koule se svítícími helmami, což Milan Cais komentoval slovy: „A to dělají na každém koncertě.“

Související

„Ráno jsem napsal píseň a až pak jsem se probral.“ David Stypka zemřel před pěti lety

Rozvášněné publikum si vyžádalo dvojí přídavek, a tak zazněla například ještě píseň Filmařská a na úplný závěr zkrácená akustická verze Továrny na sny, při které frontman zhasl na pódium přinesenou pokojovou lampu a popřál publiku dobrou noc. Tata Bojs jsou zkrátka úžasným příkladem toho, že když člověk dělá hudbu, za kterou se nemusí stydět, není třeba ji schovávat za zbytečné efekty nebo ji ředit zdlouhavými proslovy.  

Atmosféra, kterou umí tato kapela na svých koncertech vytvořit, je nepopsatelná. A dokázala to i tentokrát ve Foru Karlín. Nové album V původním snění je již jejím jedenáctým a doufejme, že nikoli posledním. Čtvrtečním křtem světlem je deska oficiálně na světě a připravená těšit fanoušky svým obsahem.