Jsem tady a nic mě nezarazí. Brněnská opera uvádí Pikovou dámu se Soňou Červenou

ČTK Kultura ČTK, Kultura
17. 2. 2018 11:37
V brněnské inscenaci Čajkovského opery Piková dáma již Soňa Červená účinkovala roku 1953. Tuto sobotu zde zazpívá znovu, tentokrát jednu z hlavních rolí. Dvaadevadesátiletou pěvkyni doplní italský tenorista Gianluca Zampieri a ukrajinský tenorista Eduard Martynyuk, Lízu spolu s Lucií Hájkovou ztvární velšská sopranistka ukrajinského původu Natalya Romaniw.
Soňa Červená v Pikové dámě zpívá hraběnku.
Soňa Červená v Pikové dámě zpívá hraběnku. | Foto: Janáčkova opera

O devastující hráčské vášni a touze po nedosažitelném vypráví opera Piková dáma, která dnes večer rozšíří repertoár Národního divadla Brno. Melodie Petra Iljiče Čajkovského zpívá mezinárodní tým plný zvučných jmen, jednu z rolí přijala také dvaadevadesátiletá Soňa Červená. Sobotní premiéra i pět následujících repríz jsou všechny již vyprodané.

Červená v propagačním rozhovoru připomněla, že na přelomu 40. a 50. let minulého století byla členkou brněnského operního souboru. Roku 1962 však z totalitního Československa emigrovala.

"Tehdy byl takový slogan, že je to na věčné časy. A já jsem si opravdu myslela, že se loučím na věčné časy. A představte si, že za 60 let tady stojím na jevišti, to je úžasné. Přála jsem si to, a tak jsem tady a nic mě nezarazí, abych tady nevystoupila," uvedla Červená.

Opera inspirovaná novelou Alexandra Sergejeviče Puškina měla premiéru roku 1890. V Brně se hraje po více než půlstoletí.

Shodou okolností v inscenaci z roku 1953 taktéž účinkovala Soňa Červená, hrála vedlejší postavu Pavlínu. Nyní zpívá hraběnku.

Do generálkového týdne se pěvkyně vrátila po hospitalizaci - kvůli následkům úrazu prodělala operaci krčku stehenní kosti. Ve čtvrtek na generálce jako oporu používala chodítko.

"Po operaci mám víc než čtrnáct dní. To je tedy úžasné, že můžu špacírovat po tomhle nádherném jevišti, jsem za to vděčná," řekla České televizi.

Dvaadevadesátiletou pěvkyni doplní italský tenorista Gianluca Zampieri a ukrajinský tenorista Eduard Martynyuk, Lízu spolu s Lucií Hájkovou ztvární velšská sopranistka ukrajinského původu Natalya Romaniw. Ta roku 2009 reprezentovala Wales na prestižní pěvecké soutěži BBC Cardiff Singers of the World a začátkem letošního roku obdržela britskou Cenu Kruhu kritiků za talent roku.

Čajkovského hudba je její doménou, postavu Lízy již Natalya Romaniw ztvárnila v inscenaci anglické Opera Holland Park, pro Velšskou národní operu nastudovala Taťánu v Evženu Oněginovi.

Opera Piková dáma sleduje osud mladého carského důstojníka. Touží po tajemství tří karet, které vždy vyhrávají: trojky, sedmy a esa. To tajemství zná právě hraběnka. Důstojník jim obětuje nejen milostný vztah k nevinné Líze, stane se pro ně vrahem a nakonec jej kombinace přivede až k šílenství a sebevraždě.

Režisér Martin Glaser operu inscenuje jako vzpomínky člověka, jenž překročil hranici šílenství a zpětně pohlíží na svůj život. Důstojník své zničující posedlosti obětoval milostný vztah, dopustil se zločinu a ztratil rozum.

"Ničí jej touha po nedosažitelném - po bohatství, úspěchu, kterého by mohl dosáhnout bez práce, bez zásluh," popisuje Glaser, podle nějž právě tento motiv přibližuje operu současnosti.

Petr Iljič Čajkovskij: Piková dáma
Autor fotografie: ČTK

Petr Iljič Čajkovskij: Piková dáma

Mahenovo divadlo, Brno
Hudební nastudování: Robert Kružík
Režie: Martin Glaser
Premiéra 17. února, nejbliší reprízy 18. a 22. února a dále 1. a 21. března

Předposlední Čajkovského opera vznikla v roce 1890 na objednávku Mariinského divadla v Petrohradě a stejně jako v případě Evžena Oněgina se skladatel pro námět obrátil k literárnímu odkazu Alexandra Sergejeviče Puškina.

Do Puškinovy povídky Čajkovskij výrazně zasáhl a spolu se svým bratrem Modestem Iljičem, který je autorem libreta, vytvořil v postavě Heřmana jeden z nejděsivějších charakterů svých oper - člověka rozpolceného mezi ideály lásky a naprostým cynismem a bezohledností.

Do práce se tak ponořil, že nedokázal čekat ani na dokončené části libreta a sám napsal několik básní. Celou operu v rukopise dokončil za čtyřicet čtyři dní, přesto je zřetelně dílem zkušeného operního autora a dramatika s mistrnou psychologickou kresbou hlavních postav, které obdařil množstvím jak dramatických, tak lyrických hudebních pasáží.

 

Právě se děje

Další zprávy