I Springsteen má „home office“. Na desce zpívá o šerifovi Ježíšovi a Mariině saloonu

Daniel Konrád Daniel Konrád
20. 11. 2020 11:48
Na ranč, kde žije s koňmi a psy, pozval americký kytarista i zpěvák Bruce Springsteen po letech svou nejslavnější kapelu. Udělali vše pro to, aby novou deskou a doprovodným filmem vynahradili posluchačům, že se s nimi nemohou setkat na koncertech.

Je to skoro jako na stadionu s desítkami tisíc lidí. Bruce Springsteen začíná zpívat sám, jen s kytarou. Po jednom se k němu přidávají další hudebníci, načež udeří bicí a kapela naplno spustí mohutný, plnokrevný zvuk. Exploze. Hlučné kytary, piano, basa a bicí. Hammondovy varhany, dechová sekce s prominentním saxofonistou, sborové vokály. A všechno to graduje.

Koho by neporazila síla muziky, může ve Springsteenově tváři sledovat ten fyzický zápřah, napnuté obličejové svaly, jak namáhá hlas, zaťaté zuby, propocenou košili dosvědčující, kolik energie ze sebe ždímá.

Kdo Springsteena s jeho kapelou E Street Band zažil před osmi roky v pražském Edenu, vzpomene si, jak je povzbuzující tomu přihlížet. A kdo před pár lety četl jeho autobiografii, ví, jak to funguje: "Dáme do toho každý večer úplně všechno a vám na oplátku dojde, kolik skvělého toho máte v sobě."

Teď však ani E Street Band nekoncertuje: už jen základní desetičlenná sestava, na koncertech rozšířená o další hráče, by ve většině zemí překročila protiepidemický limit počtu lidí, kteří se smějí sejít. A tak má i Bruce Springsteen "home office". Kapelu svolal na svůj ranč a odtamtud ten zážitek k posluchačům dostali. Před pár týdny vydaná studiová deska Letter To You nejenže začíná jako koncert: má tolik energie, že ho skoro vynahradí. A nejspíš právě pro co nejbližší zážitek ji doprovází záběry z natáčení, které si lze pustit jako film ve videotéce Apple TV+.

Džíny a náušnice

Letter To You je Springsteenovo sice již 20. studiové album, s jeho nejznámější sestavou ale první po osmileté pauze. E Street Band, jenž od té doby několikrát vyrazil na turné, avšak poslední čtyři roky nekoncertoval, neztratil nic z charakteristického zvuku. Dvanáct nových písní na desce, respektive deset ve filmu, nepostrádá libozvučné klavírní předehry, do sebe hudebně zaklesnutou trojici kytar, nad tohle vše stoupající Hammondovy varhany, dokonce ani digitální klávesy občas napodobující zvonkohry.

"Chtěl jsem se s novými písněmi vrátit ke starému zvuku," vysvětluje Springsteen, jak nejpozději na desce Born To Run z roku 1975 našel pro E Street Band typický styl, později se vůči němu vymezoval a zkoušel jiné cesty, až mu teď přestalo vadit se opakovat. "Myslel jsem hlavně na to, co by bavilo posluchače," dodává.

Bruce Springsteen.
Bruce Springsteen. | Foto: Danny Clinch

Přestože nedávno oslavil 71. narozeniny, stále je ve formě: s neodmyslitelnou náušnicí v uchu a džínách vypadá, zpívá i hraje jako dřív, snad jen v některých polohách mu hlas klesl hlouběji.

Před čtyřmi lety vydal knižní autobiografii, později přeloženou i do češtiny, předloni z ní vybral nejzajímavější pasáže a postavil na nich sólové vystoupení na newyorské Broadwayi. Navzdory vysoké ceně lístků byl takový zájem, že show, v níž Springsteen sám s kytarou, klavírem a harmonikou hraje, vypráví a čte, opakoval po 236 večerů.

Vloni následovalo bez stálé kapely natočené, spíš orchestrální, skoro popové album Western Stars. A nebýt pandemie koronaviru, teď mělo na vydání novinky Letter To You navázat další světové turné s E Street Bandem.

Když byl na jaře vyhlášen nouzový stav, Springsteen ještě váhal. S blížícím se podzimem ale usoudil, že není nač čekat, a pustil album do světa s vědomím, že sám tímto směrem hned tak nevyrazí.

"Když budeme mít velkou kliku, uděláme turné v roce 2022 a já ztratím jen dva roky koncertního života," uvažuje Springsteen, který jako většina hudebníků žije nikoliv z prodaných alb, nýbrž vstupenek na koncerty.

Titulní singl nové desky Letter To You. | Video: Columbia Records

Italské kořeny

Bruce Springsteen bydlí na ranči v New Jersey s koňmi, dvěma psy, rodinou a čas od času zve hudebníky. Doprovodný film na Apple TV+, jejž v černobílé nasnímal jeho dlouholetý dokumentarista Thom Zimny, ukazuje, jak se sem sjíždějí členové E Street Bandu.

Na rozdíl od dřívějších desek tentokrát nevědí, co budou točit, a tak jim Springsteen nové písně prvně hraje na akustickou kytaru. Pak vymýšlejí aranžmá. "Pánové, přistupte blíž a pište si," diktuje jim v obýváku akordy. Už při natáčení pak posunky naznačuje, kolikrát se která pasáž opakuje, kdo má kde sólovat, kdy a jak skončit.

Všechno nahrávají naživo, s minimem dotáček: díky tomu má album koncertní energii. "Každé tři hodiny jsme dodělali jednu píseň. Měli jsme na to vyhrazeno pět dnů, ale album jsme nahráli za čtyři. Poslední den jsme dali nohy na stůl a jenom poslouchali," líčí v časopisu Uncut kytarista Steve Van Zandt, který je členem E Street Bandu s přestávkami od roku 1975.

Každý den začínají okolo poledne a pokračují do šesti. Následuje pauza, Springsteen rozlévá tequilu. "Na zdraví. San Siro!" připíjejí, na rtech jméno milánského fotbalového stadionu, kde pětkrát hráli a za jehož zachování se vloni přimlouvali, když stavbu ohrozily plány italských developerů.

Muzikanti si dodnes pamatují, jak euforicky s nimi Italové zpívali. "A proto tady jsme, protože to jsou naši lidé," shrnuje Springsteen, jenž má stejně jako část jeho kapely z New Jersey italské kořeny.

Skladba Ghosts ze Springsteenovy nové desky. | Video: Columbia Records

Ztráty blízkých

V autobiografii zpěvák přiznal závislost na antidepresivech i to, že už čtvrtstoletí chodí k psychoterapeutovi. "Podařilo se nám zpomalit ten běžecký pás, na němž jsem léta bez odpočinku sprintoval, byť jsme ho nikdy úplně nezastavili," napsal.

Trocha deprese pronikla také do textů nových písní. Příznačně v době, kdy po světě umírají lidé kvůli pandemii koronaviru a kdy jen v USA počet obětí překročil čtvrt milionu, Springsteen natočil desku o smrti. Hned v několika skladbách vzpomíná na bývalé spoluhráče: varhaníka a akordeonistu Dannyho Federicihio, jenž zemřel roku 2008, i tři roky nato zesnulého saxofonistu Clarence Clemonse. Oba patřili k oporám E Street Bandu.

"Dodneška tomu nechci věřit. To už jako nikdy neuvidím Clarence? Mně to hlava nebere," uvažuje Springsteen v časopisu Rolling Stone, jak "v téhle fázi života prakticky denně žiji s mrtvými".

Duchy pomyslně vyvolával už na pražském koncertu, kdy hecoval publikum na památku saxofonisty Clemonse. A v podobném duchu se nese též úvodní skladba nového alba One Minute You’re Here, jejíž jednoduchou harmonii Springsteen vybrnkává na čtyřech strunách akustické kytary, zatímco jeho hlas upravuje efekt ozvěny.

První píseň One Minute You're Here začíná Springsteen sám na kytaru. | Video: Columbia Records

Od "velkého černého vlaku", jenž se blíží po kolejích, po konec léta a "podzimní karneval na kraji města" je skladba zatížená metaforami smrti. A Springsteen sice zpívá, že je sám, ale jeden po druhém se k němu symbolicky přidávají další muzikanti. Však o kapele často mluví jako o rodině a její vokalistku Patti Scialfa si roku 1991 vzal za ženu. Dodnes spolu žijí i hrají.

Vzpomínku na dva bývalé spoluhráče zřejmě oživila třetí: předloni zpěvák letěl rozloučit se s dávným kamarádem, později rivalem a nakonec opět přítelem Georgem Thiessem, zakladatelem kapely The Castiles, první, ve které Springsteen působil. Bylo to v letech 1965 až 1968 a, jak říká ve filmu, "vydržet v 60. letech někde tři roky znamenalo věčnost".

Theiss oslovil Springsteena původně jako kytaristu, ten však postupně začal zpívat a frontmana zastiňovat, až se sestava rozpadla. Theiss se pak ve dvaceti oženil, dal na řemeslo a hrál už jen pro radost.

Springsteen na něj nyní vzpomíná ve skladbě Ghosts: jaký byl, co nosil, četl nebo poslouchal, "jak bylo krásné být v kapele a jak strašně bolí někoho takového ztratit". V další písni Last Man Standing vypočítává místa, kde s Theissem koncertovali.

Bruce Springsteen.
Bruce Springsteen. | Foto: Danny Clinch

Kouzelná kytara

Přesto Springsteenova nová deska nevyznívá smutně: i elegické texty podbarvuje velkolepý, typicky oslavný zvuk E Street Bandu. Většina skladeb má jednoduchou kostru s verši, refrénem a můstkem. Tu a tam zní riff nebo krátké sólo, celkově ale nic převratného. Převratná je vždy hlavně vydaná energie.

Určitě má na ni vliv dlouholetá souhra: bubeník Max Weinberg, basista Garry Tallent a klavírista Roy Bittan jsou součástí bandu od roku 1974, i kytarista Nils Lofgren už je doprovází téměř čtyři dekády.

Vzájemné porozumění film zachycuje v mnoha scénách, například když vymýšlejí píseň The Power of Prayer, začínající Bittanovým klavírním intrem. "Nehraj to tak nízko," žádá ho Springsteen. "Mám hrát výš?" - "Ne, jen nehraj tak nízko," zopakuje zpěvák. Kapela propukne ve smích, ale Bittan ví. Za čtyři minuty je skladba hotová.

Bruce Springsteen se svou ženou a vokalistkou Patti Scialfa.
Bruce Springsteen se svou ženou a vokalistkou Patti Scialfa. | Foto: Danny Clinch

Když dnes Bruce Springsteen vzpomíná na svou první kapelu The Castiles, označuje ji za "dobrou lokální sestavu, která lidem v hospodách poskytovala základní servis", to znamená hrála to, co chtěli slyšet: hity od Beatles, Jimiho Hendrixe nebo Sama a Davea, všechno, co zrovna letělo v hitparádách.

Na tento model začal před lety navazovat E Street Band: ze všech jejich koncertních záznamů na YouTube je se 46 miliony zhlédnutí nejpopulárnější video, jak na kost zpocený, radost z muziky všemi couly projevující Springsteen v Lipsku na přání zpívá You Never Can Tell - dávný rokenrol od Chucka Berryho, jejž mladší generace zná prostřednictvím filmu Pulp Fiction, kde na něj tančí John Travolta s Umou Thurmanovou.

Od fanoušků si Springsteen bere nejen cedule s přáním, jakou píseň zahrát. Předloni mu po vystoupení na Broadwayi jakýsi Ital donesl do zákulisí kytaru. "Vypadala hezky, tak jsem poděkoval, strčil ji do auta a odjel," vzpomíná zpěvák, jak mu pak nástroj ležel doma, než ho vloni na jaře popadl a prakticky okamžitě začal skládat. Nakonec s tou kytarou napsal většinu nových písní, "jednu v ložnici, jednu doma na baru, další v obýváku".

Staré texty v novém hávu

Textově nejpozoruhodnější z 12 nových skladeb jsou však ty tři, které Springsteen nesložil nyní, nýbrž oprášil ze 70. let: nikdy nevydané, neboť toho času na jeho vkus příliš imitují Boba Dylana, velký příklad, od nějž opisoval texty a po jehož vzoru hrál na harmoniku. Teď na jeho počest dávné skladby nově natočil s E Street Bandem, v aranžmá evokujícím Dylanovy rockové desky z druhé poloviny 60. let.

Třeba píseň If I Was The Priest, která končí sólem Stevena van Zandta na elektrickou kytaru značky Gibson, kombinuje křesťanské symboly s obrazy z Divokého západu. A tak tu čeká westernově oděný "šerif Ježíš", zatímco Panna Maria provozuje saloon U Svatého grálu, v poledne se modlí, večer bere drogy a v noci pracuje jako prostitutka.

Složitý text naznačuje, jak se ve vypravěči rodí odhodlání k životnímu kroku: konečně říct, co chce, zpřetrhat vazby a zjednodušeně řečeno si začít plnit sny. Klidně to může být metafora toho, jak se člověk stává muzikantem.

Píseň Janey Needs a Shooter zvukem připomene Dylanovy nahrávky z druhé poloviny 60. let. | Video: Columbia Records

Další nově natočený, ve skutečnosti starý Song for Orphans vypráví o sirotcích spíš v přeneseném slova smyslu: jsou to nejen kluci bez rodiny, kteří skončili na ulici a propadli drogám, ale hlavně všichni, kdo jsou už v raném věku bez vzorů, snů a budoucnosti.

Vůbec nejzáhadnější je pak Janey Needs a Shooter. Pojednává o holce, která má tři milence, všechny jen pro tělesnou radost. A tak doktor "vidí do jejího srdce jen skrze stetoskop" a kněz "má na stránkách Bible to, před čím Janey utíká" a noc co noc ji chodí kontrolovat policista, který před barákem vždycky zapne sirénu, až Janey naskočí husí kůže.

Kromě těch tří ji navštěvuje také Springsteenův vypravěč, vlastními slovy "střelec", jenže právě v tom je problém. Dovede ji zrovna tenhle kluk jako jediný milovat tak, jak by zasluhovala, anebo je jí prostě posedlý?

Obal desky Letter to You.
Obal desky Letter to You. | Foto: Columbia Records

Springsteen ten text napsal jako třiadvacetiletý, a byť to tak nemusel myslet, vyznívá dvojznačně: klidně to může být píseň o Janey, která je se svými třemi kluky zcela spokojená a stalker, jenž s ní nikdy ani nemluvil, je ze závisti všechny postřílí.

Netřeba hledat hlubší význam v tom, že se jedenasedmdesátiletý Bruce Springsteen zrovna teď vrací k textům z mládí. I kdyby uzavíral kruhy, třeba to dělá proto, aby se posunul dál. Jeho spoluhráči sice v rozhovorech vyslovují obavy, zda se E Street Band ještě někdy sejde a jestli zase budou smět hrát na stadionech. Snad jsou to jen pandemií zatížené obavy.

Pro teď se E Street Band vrátil ve formě - a než lidé zase budou moci jít na jeho koncerty, novou desku mohou poslouchat pořád dokola.

Album

Bruce Springsteen: Letter to You
Columbia Records 2020

 

Právě se děje

před 12 minutami

Huawei chce vyrábět elektromobily, první modely může představit už letos

Čínská technologická společnost Huawei Technologies plánuje výrobu elektromobilů pod svou vlastní značkou. Některé modely by mohla představit už v letošním roce, uvedla v pátek s odvoláním na informované zdroje agentura Reuters. Firma už podle zdrojů jedná se státní společností Changan Automobile a dalšími automobilkami o využití jejich továren pro výrobu svých elektromobilů. Huawei je největším výrobcem telekomunikačních zařízení na světě, kvůli sankcím ze strany Spojených států ale v poslední době expanduje do nových odvětví.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

Dívka, která v 15 letech odešla za Islámským státem, se nesmí vrátit do Británie, rozhodl soud

Britský nejvyšší soud rozhodl, že Shamima Begumová, která v 15 letech odešla za tzv. Islámským státem do Sýrie, se nesmí vrátit do Británie.

Zdroj: ČTK
Další zprávy