Praha - Divadlo Archa v sobotu zažije skutečný tyátr. Koncentrovaná punková hysterie, rituální rock'n'rollové seance i nejdivočejší slovanské tanečky. Tohle všechno a ještě spoustu dalšího nabídne kapela Gogol Bordello v jednom lákavém charismatickém balení.
Skupina se na poslední chvíli omluvila z letošního Rock For People, ale jinak je na českých pódiích skoro jako doma. Zahráli si několikrát na Baráčnické rychtě, před pár lety vyprodali Roxy, loni nadchli publikum Colours of Ostrava a na Rock for People byli v pozici headlinerů.
Jenže frontmanovi Eugenu Hützovi, potomkovi ukrajinských Romů, zavolala Madonna. V přímém přenosu Live Earth z Londýna viděli Hütze a houslistu Sergeje Rjabceva na společném vystoupení s odkvétající popovou královnou desítky milionů diváků na celém světě.
Nejen po tomhle soirée je nutno Hützova slova, že Gogol Bordello s s novinkou Super Taranta! vydávají dobýt svět, brát vážně.
Gogol Bordello mají pochopitelně ulehčenou situaci zájmem o všechno východoevropské, balkánské a "spontánní". Ale nijak na to nehřeší. Super Taranta je čtvrtým albem kapely založené v newyorské Lower East Side - a pravděpodobně doposud nejlepším.
Pokud lze minulou kolekci Gypsy Punks přirovnat k pořádné herdě do zad, tak Super Taranta! je direkt, jaké rozdával Rocky Balboa. Suchý, chytrý a přímo na komoru.
Na novém albu skvěle produkovaném Victorem Van Vugtem (Nick Cave nebo PJ Harvey) může být hitem snad každá ze čtrnácti písní. V česku Album obsahuje bonus s remixem skladby Alcohol od Gipsy.cz.
Energie, chytré i zapamatovatelné slogany a jízlivé škleby. Rock'n'roll, punk, cikánská hudba, etno, dub, špína slumů, kyselý pach laciné kořalky a cigaret bez filtru. Ale pod tím vším melancholie jako od Gogola.
Tarantela je starý italský styl, který se používal i při exorcismu. Démony zmítané děvče stojí a kolem něj se v kruzích pohybují muzikanti, kteří fanfárovitou melodii vytáčí do zběsilých cirkulací. Postupně se tenhle obřad pozměnil v souboje muzikantů: dívka stojí uprostřed dvojice kytaristů, kteří se předhánějí v poklonách.
Obojí na novince Gogol Bordello snadno najdete. Rituální rytmy do jejich světa patří stejně jako pávovité naparování hlavního kohouta Hütze s vizáží cikána z Kusturicových filmů.
Koncerty Gogol Bordello jsou výjimečnou smrští, která v sobě spojuje žhavý náboj The Clash, jízlivý nihilismus raných Sex Pistols, alkoholismus The Pogues i zběsilost kultovních The Cramps.
Zběsilou jízdu vede samozřejmě Hütz, který se v nejexstatičtějších momentech nechává vozit po rukách publika na membráně velkého bubnu.
Ale pohled na šedivého Rjabceva s houslemi, pravidelně vystupujícího v tričku metalové legendy Slayer, je možná ještě víc fascinující. Zvlášť když přidáme informaci, že tenhle chlapík řídil deset let soubor jednoho z moskevských divadel.
Ostatní nijak nezaostávají, ostatně Hütz tvrdí, že normální je téhle v kapele jen bubeník Eliot Ferguson, jediný Američan v multietnickém společenství.
Šťastlivci s lístkem se mohou těšit. Kouzlo kapely stojí na živém vystoupení a na CD bez vydýchaného vzduchu to není úplně ono.
Na celém evropském turné kapelu provází tříčlenná francouzská formace La Phaze a DJ Scratchy, který kromě jiného v 70. letech 20. století jezdil s The Clash na turné.
