Změna pravidel. Hlavního Oscara už nebudou moci dostat jen mužské nebo bílé filmy

Reuters Kultura Reuters, Kultura
9. 9. 2020 15:06
Akademie filmového umění a věd USA, která udílí ceny Oscar, v úterý zveřejnila nová pravidla. Týkají se inkluze i diverzity a stanovují, jaká kritéria bude od roku 2024 muset splnit snímek nominovaný v hlavní kategorii pro film roku.
Pravidla se týkají jen kandidátů na hlavní sošku pro film roku.
Pravidla se týkají jen kandidátů na hlavní sošku pro film roku. | Foto: ČTK/AP

Například alespoň jeden z hlavních herců či významný vedlejší herec bude muset být z "podreprezentované rasové či etnické skupiny", což mohou být černoši, Asijci, Hispánci, indiáni či obecně původní obyvatelé a dále lidi původem z Blízkého východu, Afriky, Havaje či dalších ostrovů.

Druhé kritérium stanovuje, že alespoň 30 procent herců ve vedlejších nebo ještě menších rolích tvoří ženy, příslušníci LGBT komunity, handicapovaní či další menšiny. Alternativně se kolem těchto témat může točit hlavní dějová linka snímku, popisuje deník New York Times.

Další pravidlo stanovuje, kolik procent stěžejních členů štábu typu kameramanů nebo kostýmních návrhářů, ale také produkce, marketingu či elévů musí být jiné než bílé barvy pleti, případně kolik mezi nimi musí být žen, handicapovaných či členů LGBTQ komunity.

Pravidla se týkají pouze nejsledovanější kategorie pro film roku. Snímek, na němž by teoreticky pracovali samí bílí muži, tak dále bude moci usilovat o ceny pro nejlepší herce, kameru, scénář, hudbu a tak dále.

Producenti přihlašující své filmy do Oscarů si mohou vybrat, která dvě pravidla splní. Pokud by například obsadili samé bílé muže, stále mohou na marketing a distribuci najmout lidi jiné než bílé pleti a menšinám dát příležitost jinak se podílet na natáčení. Detailní pravidla včetně možných kombinací jsou k dohledání na webu.

Akademie založená roku 1927 dlouhodobě čelí kritice, že odměňuje příliš málo filmů a tvůrců jiné než bílé barvy pleti. Novými podmínkami teď zahajuje pětileté období, v němž se bude snažit propagovat diverzitu na plátně i mimo něj.

"Věříme, že tato inkluze uspíší dlouhodobou, zásadní proměnu branže," uvedli prezident akademie David Rubin a její výkonná ředitelka Dawn Hudsonová.

Pravidla se ještě netýkají příštích Oscarů, které mají být uděleny na jaře 2021. V letech 2022 a 2023 už však všichni kandidáti na film roku budou muset podepsat tajnou doložku podporující inkluzi. Snímky, které o Oscara pro film roku budou usilovat počínaje rokem 2024 na 96. ročníku cen, už musí splnit alespoň dvě ze čtyř pravidel.

Akademie v tomto ohledu čelila největší kritice v roce 2016, kdy na sociálních sítích propukla kampaň vedená pod hashtagem #OscarsSoWhite, v překladu #OscaryJsouHrozněBílé. Byla to reakce na dva po sobě jdoucí ročníky, kdy byli na ceny za herectví nominováni samí běloši a bělošky.

Další vlnu nevole Hollywood zažil letos v létě, kdy americkými městy otřásaly protesty proti systémovému rasismu. Streamovací služba HBO nejprve z nabídky odstranila filmovou klasiku Jih proti Severu z roku 1939 a následně ji do nabídky vrátila s varováním upozorňujícím na z dnešního pohledu rasistické podtóny či souvislosti, v nichž dílo vznikalo.

Od roku 2015 akademie ve svých řadách, kam se lze dostat jen na pozvání, zdvojnásobila počet žen a lidí jiné než bílé pleti. Dnes o vítězích Oscarů rozhoduje více než 8000 akademiků.

Jak připomínají New York Times, k současnému kroku se americká akademie odhodlala po vzoru Britského filmového institutu. Ten vloni jako první začal podporovat větší rozmanitost a inkluzi ve prospěch menšin.

93. ceny Oscar budou kvůli pandemii koronaviru uděleny později než tradičně, 25. dubna 2021. Letos poprvé v historii sošku pro film roku získal jihokorejský a obecně jiný než anglicky mluvený snímek - vítězný Parazit.

Není to začátek kulturní války, o Jihu proti Severu se debatuje už padesát let. Korporace jen reagují v rychlém PR gestu, míní filmová historička. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 32 minutami

Soudkyně amerického nejvyššího soudu podlehla rakovině, bylo jí 87 let

Ve věku 87 let v pátek zemřela soudkyně amerického nejvyššího soudu Ruth Baderová Ginsburgová. Podle prohlášení soudu podlehla komplikacím spojeným s rakovinou slinivky břišní a poslední momenty prožila doma se svojí rodinou. Její úmrtí by podle agentury Reuters mohlo ještě více převážit poměr sil v devítimístném senátu nejvyššího soudu na stranu konzervativců, kteří měli dosud převahu pěti ku čtyřem. Americká média předpovídají bouřlivé spory ohledně nominace náhradníka za Ginsburgovou.

Americký prezident Donald Trum označil Ginsburgovou za úžasnou ženu. "Vedla úžasný život. Co jiného můžete říct? Byla to úžasná žena… byla to úžasná žena, která vedla úžasný život," řekl prezident. "Rmoutí mne to," dodal.

"Naše země ztratila právníka historického významu. My na nejvyšším soudě jsme ztratili milovaného kolegu. Dnes truchlíme, ovšem s pevným přesvědčením, že příští generace si budou Ruth Baderovou Ginsburgovou pamatovat tak, jak jsme ji znali - coby neúnavného a rázného bojovníka za spravedlnost," uvedl předseda nejvyššího soudu USA John Roberts.

Ginsburgová byla členkou nejvyššího soudu přes 27 let. Stala se jí v roce 1993 poté, co ji jmenoval tehdejší prezident Bill Clinton, přičemž byla teprve druhou ženou, která získala post na nejvyšší soudní instanci Spojených států.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

OSN neobnoví sankce proti Íránu za porušování jaderné dohody

Německo, Francie a Británie v pátek společně vzkázaly Radě bezpečnosti OSN, že sankční režim odvolaný na základě jaderné dohody s Íránem nebude tento víkend obnoven, jak požadují Spojené státy. Napsala to agentura Reuters, která se dostala k dopisu adresovanému RB OSN třemi evropskými stranami zmíněné dohody z roku 2015.

"Neúnavně jsme pracovali na zachování jaderné dohody a zůstáváme odhodláni v tom pokračovat," uvedla trojice západoevropských velvyslanců při OSN. V dopise se podle Reuters mimo jiné píše, že jakékoli rozhodnutí či krok ve snaze obnovit protiíránské sankce OSN je bez "právního efektu". Odpuštění sankcí prý zůstane v platnosti i po víkendu.

Šéf americké diplomacie Mike Pompeo v srpnu oznámil, že zahájil třicetidenní proces, který by měl vést k obnovení sankcí OSN vůči Íránu. Učinil tak prostřednictvím stížnosti zaslané Radě bezpečnosti ohledně toho, že Teherán údajně jadernou dohodu porušuje. Sankce by se podle Washingtonu měly vrátit v noci na neděli.

Zdroj: ČTK
Další zprávy