Ruská revoluce v Benátkách. Končalovskij uvedl film o masakru stávkujících dělníků

Marek Čermák
8. 9. 2020 17:12
Proslulý ruský režisér Andrej Končalovskij na Benátském filmovém festivalu představil hranou rekonstrukci událostí první významnější dělnické stávky od dob Velké říjnové socialistické revoluce.
Film vypráví o stávce dělníků v Novočerkassku na jihozápadě tehdejšího Sovětského svazu roku 1962.
Film vypráví o stávce dělníků v Novočerkassku na jihozápadě tehdejšího Sovětského svazu roku 1962. | Foto: La Biennale di Venezia

Benátky (od našeho zpravodaje) - Novočerkassk, červen 1962. Stávka dělníků v továrně na elektrické lokomotivy postupně přerůstá v průvod městem a útok na budovu místního komunistického výboru.

Radikální odezva se nečeká, povolaná armáda nesmí střílet do civilistů a proti několika tisícům dělníků si vojáci stejně nedovolí zakročit. Přesto 2. června 1962 na místě zůstává 26 mrtvých. Celá záležitost se rychle ututlá a oficiálně bude prošetřena až na přelomu 80. a 90. let.

Snímek s budovatelským názvem Drazí soudruzi! uvedl třiaosmdesátiletý Andrej Končalovskij v hlavní soutěžní sekci benátského festivalu se svou manželkou a zároveň představitelkou hlavní role Julijí Vysockou - ta se v Novočerkassku, 11 let po masakru, narodila. Ve filmu hraje Ljudmilu, svobodnou matku pracující v poradním sboru místní komunistické strany, která je nucena "vyjednávat" se stávkaři.

Když tento pokus selže, právě Ljudmila proti demonstrantům ostře vystoupí na zasedání strany. Když však zjistí, že se protestního průvodu účastní její dcera, dostává se do středu hrůzných událostí a začíná přehodnocovat dosavadní morální i politické postoje.

Diváci tak tragédii nazírají jednak z pozice přesvědčené komunistky (ještě ze stalinistického období před Chruščovovou kritikou z dvacátého sjezdu strany), jednak z pozice matky zoufale se snažící zachránit své dítě. Jednou z nejsilnějších scén filmu je identifikace potenciálního těla dcery v přeplněné márnici.

Absurdní a zároveň mocnou podobu režimu tvůrci znázorňují, třeba když straničtí úředníci zjistí, že se krev zabitých pod žárem letního slunce vpekla do asfaltu na náměstí. Protože nejde umýt, hrozí, že masakr bude prozrazen. Věrchuška tak raději nechá celé náměstí přebetonovat.

Formálně je film chladný, což zvýrazňuje dojem automatického a bezohledného chování představitelů komunistické strany, vydávajících nesmyslné rozkazy ve snaze udržet si moc. Končalovskij používá černobílou statickou kameru a většinou dlouhé záběry, spočívá na tvářích postav, aby divákům ukázal jejich utrpení.

Film Drazí soudruzi! zatím nemá českého distributora. | Video: Films Boutique

V určitých okamžicích dokáže být z hlediska obrazu až lyricky poetický, jako když snímá vířící se prach v paprscích červnového slunce. Vedle toho jsou dramatické scény v prostřední části filmu akční a brutální, i když s jistou dávkou archaického ruského patosu.

Ten ale - kromě samotného konce - nikdy nepřekročí únosnou mez, naopak tvůrci z hlediska filmových postupů zacházejí až k cynismu. Příkladem může být okamžik, kdy masakr na náměstí kamera sleduje z bezpečí interiéru místního holičství. Brutalitu za výlohou divákům ukazuje bez doprovodných zvukových efektů - záběr doprovází jen burcující budovatelská hudba ze zapnutého rádia. I název filmu je odkazem na ústřední píseň, která se snímkem prolíná v různých podobách.

Drazí soudruzi! vizuálním pojetím připomenou nedávné filmy Poláka Pawla Pawlikovského jako Ida nebo Studená válka. Končalovskij se ale tak výrazně nepřizpůsobuje estetice, naopak ji podrobuje ději. Převážně kvůli černobílé může snímek působit archaicky, ovšem téma je zvláště v dnešní době, třeba s přihlédnutím k událostem v Bělorusku, aktuální.

Andrej Končalovskij s manželkou a představitelkou hlavní role Julií Vysockou v Benátkách.
Andrej Končalovskij s manželkou a představitelkou hlavní role Julií Vysockou v Benátkách. | Foto: ČTK/AP

V posledním dějství příběhu začíná docházet dech, jako by se rozbíhaly představy tvůrců o tom, jak to ukončit. Závěr, odehrávající se na střeše Ljudmilina domu, vzhledem k předchozímu vývoji bohužel působí jako z jiného, tentokrát sentimentálního filmu. První půlhodina je zase spíš procedurálním dramatem z prostředí sovětské politiky, ale její strohost a chladnost alespoň zúročí prostřední část.

Je až s podivem, že zatím dva nejsilnější filmy v soutěžní sekci benátského festivalu pojednávají o národních masakrech na civilním obyvatelstvu - tím druhým snímkem je Quo vadis, Aida? od Jasmily Žbanićové o genocidě ve městě Srebrenica roku 1995. Zůstává otázkou, jestli porota vedená herečkou Cate Blanchettovou vybere některý z těchto snímků, nebo sáhne po druhé tematické linii soutěže: emancipujících se hrdinkách.

Drazí soudruzi!

Režie: Andrej Končalovskij
Snímek měl premiéru na Benátském filmovém festivalu.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Soudkyně amerického nejvyššího soudu podlehla rakovině, bylo jí 87 let

Ve věku 87 let v pátek zemřela soudkyně amerického nejvyššího soudu Ruth Baderová Ginsburgová. Podle prohlášení soudu podlehla komplikacím spojeným s rakovinou slinivky břišní a poslední momenty prožila doma se svojí rodinou. Její úmrtí by podle agentury Reuters mohlo ještě více převážit poměr sil v devítimístném senátu nejvyššího soudu na stranu konzervativců, kteří měli dosud převahu pěti ku čtyřem. Americká média předpovídají bouřlivé spory ohledně nominace náhradníka za Ginsburgovou.

Americký prezident Donald Trum označil Ginsburgovou za úžasnou ženu. "Vedla úžasný život. Co jiného můžete říct? Byla to úžasná žena… byla to úžasná žena, která vedla úžasný život," řekl prezident. "Rmoutí mne to," dodal.

"Naše země ztratila právníka historického významu. My na nejvyšším soudě jsme ztratili milovaného kolegu. Dnes truchlíme, ovšem s pevným přesvědčením, že příští generace si budou Ruth Baderovou Ginsburgovou pamatovat tak, jak jsme ji znali - coby neúnavného a rázného bojovníka za spravedlnost," uvedl předseda nejvyššího soudu USA John Roberts.

Ginsburgová byla členkou nejvyššího soudu přes 27 let. Stala se jí v roce 1993 poté, co ji jmenoval tehdejší prezident Bill Clinton, přičemž byla teprve druhou ženou, která získala post na nejvyšší soudní instanci Spojených států.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

OSN neobnoví sankce proti Íránu za porušování jaderné dohody

Německo, Francie a Británie v pátek společně vzkázaly Radě bezpečnosti OSN, že sankční režim odvolaný na základě jaderné dohody s Íránem nebude tento víkend obnoven, jak požadují Spojené státy. Napsala to agentura Reuters, která se dostala k dopisu adresovanému RB OSN třemi evropskými stranami zmíněné dohody z roku 2015.

"Neúnavně jsme pracovali na zachování jaderné dohody a zůstáváme odhodláni v tom pokračovat," uvedla trojice západoevropských velvyslanců při OSN. V dopise se podle Reuters mimo jiné píše, že jakékoli rozhodnutí či krok ve snaze obnovit protiíránské sankce OSN je bez "právního efektu". Odpuštění sankcí prý zůstane v platnosti i po víkendu.

Šéf americké diplomacie Mike Pompeo v srpnu oznámil, že zahájil třicetidenní proces, který by měl vést k obnovení sankcí OSN vůči Íránu. Učinil tak prostřednictvím stížnosti zaslané Radě bezpečnosti ohledně toho, že Teherán údajně jadernou dohodu porušuje. Sankce by se podle Washingtonu měly vrátit v noci na neděli.

Zdroj: ČTK
Další zprávy