Nepopsatelně emocionálním vyprávěním ukotveným v historických událostech, popkulturních odkazech na zkušenost černochů a dílo takzvaného weird fiction spisovatele H. P. Lovecrafta je desetidílný seriál, kterému trochu ublížil zvyk rozesílat recenzentům předem jen několik prvních epizod.
Až v šestém díle začalo být zřejmé, že tohle není jen trochu neobratně propojená kolekce hororových povídek o nereflektovaných aspektech historie či současnosti.
Teď už HBO uvedlo poslední, desátou epizodu Lovecraftovy země, všechny jsou zpětně k vidění na HBO GO. Seriálová adaptace románu Matta Ruffa je od šestého dílu tak hlubokým a citlivým ponorem do kolektivního popkulturního nevědomí Ameriky, že v mnohém předčí i dramaturgicky promyšlenější, 11 cenami Emmy ověnčené Strážce - Watchmen. Ti měli přece jenom dva stejně důležité úkoly: ukázat Spojené státy očima černošské menšiny, která se ve vlastní zemi cítí perzekvovaná, a věrohodně navázat na autora komiksové předlohy Alana Moorea. Lovecraftova země se plně soustředí na to první.
Země hrůzy
Pro pochopení spletitosti světů, do kterých nás seriál zavádí, je klíčová hned úvodní pasáž. Atticus Freeman řečený Tic, černošský voják a veterán korejské války hraný Jonathanem Majorsem, se vrací domů do Chicaga. Cestou mluví o své lásce k dobrodružné literatuře, která je paradoxní. Píšou ji totiž výhradně běloši, v případě H. P. Lovecrafta dokonce bílý šovinista, a v jejich světech jsou lidé jako Atticus tradičně v rolích divokých nepřátel.
"Příběhy jsou jako lidi - máte je rádi, i když nejsou dokonalí, prostě se z nich těšíte a snažíte se přehlížet jejich chyby," říká hrdina seriálu, jehož tvůrci se rozhodli Lovecraftovou, tedy hrůzyplnou zemí nazvat celou Ameriku.
Monstra slavného spisovatele, jenž žil v letech 1890 až 1937, umístili do příběhů s černošskými hrdiny, v nichž největší hrůzu vzbuzuje něco úplně jiného. Hluboce zakořeněné a dlouho tradované nepravdy o černoších, lhostejnost bělochů vůči jejich utrpení a konzervativní představy o tom, jak se má chovat muž, žena nebo dobří rodiče. Lovecraftova země je tak poctou legendě a radikálním odmítnutím jeho světů současně.
Tvůrkyně Misha Greenová podobně jako ve starším seriálu Underground ze svých postav dělá blockbusterové hrdiny, kteří zdolávají jeden nebezpečný úkol za druhým.
V úvodní epizodě se Atticus vydává se svým strýcem Georgem a kamarádkou Letitií zachránit otce, který mu poslal podivný dopis. Brzy všechny tři zastaví policista s tím, že přijeli do "města soumraku". V takových po západu slunce člověk tmavé pleti, který na chvíli opustí dům, riskuje lynčování. A protože slunce zapadá za sedm minut, trojice musí v mžiku nastartovat auto a ujíždět za hranice městečka, kam je rasističtí policisté pronásledují.
Běloch na Měsíci
Děsivější než příšery, které protagonisty následně napadnou v lese, je právě tento úprk připomínající politiku, jíž se americká města snažila udržet převahu bělošského obyvatelstva. Takzvané sundown towns vznikaly ještě v 50. letech minulého století v reakci na desegregaci škol.
Následují epizody, ve kterých si například Letitia, hraná Jurnee Smollettovou, pořídí dům v severní části města. Straší ji v něm současně duchové mrtvých černochů, na nichž experimentoval původní majitel vědec, a rasističtí sousedi, kteří před budovou spálí kříž. Podle nich v této čtvrti černoši nemají co dělat, ti přece bydlí v jižní části Chicaga.
V páté epizodě se Letitiina sestra Ruby pomocí lektvaru proměňuje na bělošku a konečně dostává vysněnou práci prodavačky v obchodním domě. Její proměna je vizuálně jednou z nejrušivějších, ale zároveň nenápadně vtipných podívaných - humoru je v seriálu celkově málo.
V určitém momentu každé epizody posloucháme kus známého projevu, básně nebo rozhovoru - v úvodním dílu je to řeč černošského intelektuála Jamese Baldwina o tom, že americký sen se uskutečňuje na účet černochů. Ve druhé zaznívá báseň Gila Scotta-Herona z roku 1970 o tom, že běloch stanul na Měsíci, zatímco černoch doma splácí účty za lékařskou péči a počítá, kolik mu zbývá na jídlo a nájem.
Seriál je tak zároveň malou encyklopedií černošské historie ve 20. století, kterou lze studovat i skrze soundtrack.
V paralelních světech
Absolutně zničující je pak gradace mezi šestou a devátou epizodou. Ta šestá, zasazená do korejské války v letech 1950 až 1953, rozšiřuje historický kontext připomínkou amerického imperialismu. Do seriálu vnáší téma matek a dcer či sexuálního násilí, překvapuje problematickým vykreslováním kladných hrdinů.
Také proměna vztahu mezi Ticem a jeho otcem ukazuje oba v polohách, ve kterých je vidíme neradi. Michael K. Williams, který se proslavil jako Omar v seriálu The Wire, už podruhé hraje selhávajícího otce - známý trop černošských příběhů.
Seriál své hrdiny přes všechnu žánrovost ukazuje v některých aspektech velmi realisticky, s lidskými chybami, které může zvýraznit rasistické nastavení a větší chudoba, již v USA zažívají menšiny. Otce, pod tlakem okolností selhávajícího, Williams ztvárnil také v loňské a pro černošskou historii důležité minisérii Když nás vidí.
Lovecraftova země je nejsilnější právě díky realistickým momentům. Klade je vedle těch, jež metaforicky popisují americký rasismus.
V sedmé epizodě s Ticovou tetou Hippolytou, manželkou strýce George, zažíváme eskapistickou úlevu, když se vydávají na cestu paralelními vesmíry v duchu afrofuturistické tradice. Dojde na připomínku hudebníka řečeného Sun Ra, který se prohlásil za mimozemšťana ze Saturnu a tím vyjádřil častý pocit černochů ze života v Americe, kam nezapadají, přičemž Afriku už si pamatují jen jejich praprapředkové.
Díl o osvobození hrdinky, jež si poprvé naplno uvědomuje, jakému útlaku je podrobena i ze strany manžela, nabízí útěchu v jejich láskyplném rozhovoru. Hippolyta v podání Aunjanue Ellisové se vztekem dokáže dobře naložit.
Následuje opět hororová epizoda věnovaná nejmladší člence rodiny Dee, díky níž má seriál možnost zařadit krátký projev třináctileté Naomi Wadlerové, nejmladší řečnice amerického protestu proti střelným zbraním v březnu 2018 nazvaného March for Our Lives. Před milionovým davem ve Washingtonu připomněla Wadlerová několik mladých černošských dívek, které byly v posledních letech zastřeleny, ale veřejnost jejich jména nezná. Tento moment i celá epizoda patří k nejmrazivějším částem Lovecraftovy země.
Shořet v Tulse
Přestože k rozuzlení dojde v poslední epizodě, skutečné vyvrcholení přichází už v deváté. Přenáší nás do města Tulsa roku 1921, kdy se odehrál učebnicemi opomíjený masakr černošského obyvatelstva bílými rasisty. Konec takzvané černé Wall Street, distriktu, ve kterém se převážně černošskému obyvatelstvu ekonomicky nadprůměrně dařilo, nás seriál nechává prožít o poznání intenzivněji než nedávní Strážci - Watchmen od HBO. Spolu s hrdinkou chráněnou kouzlem tu doslova shoříme v jednom z mnoha domů, které rasisté v Tulse ten den zapálili.
Seriál ve druhé půlce doslova vyráchá diváky ve smutku a vzteku traumatizovaného černošského obyvatelstva. Dělá to tak odvážně, nekompromisně a zároveň vynalézavě, jako bychom sledovali něco úplně nového.
Přitom filmařským bonmotem o tom, že život Afroameričana v USA je "prostě horor", pobavil už před pár lety Jordan Peele. Producent seriálu a autor filmu Uteč měl za sebou pod značkou Key and Peele spoustu parodických skečů o americkém rasismu. Díky Oscarovi za scénář se etabloval jako tvůrce, jenž mainstreamovému publiku zprostředkovává životní pocit amerického černocha.
Jeho Uteč je rozhodně jedním nejzajímavějších filmů, které v posledních letech přišly do českých kin, vyzněl však ještě trochu jinak než Lovecraftova země. Uteč ukazovalo především nepřijetí hlavního hrdiny pokryteckými liberály, kteří se tváří přívětivě, ve skutečnosti ale v jejich domě dochází k hororovým výjevům. Film diváky vtahoval a dával jim možnost zasmát se sami sobě.
V Lovecraftově zemi jsou naopak běloši vytlačeni výhradně do rolí nepřátel, karikaturně pojatých epizodních postav nebo úplně absentují. Stejně jako černoši v příbězích spisovatele Lovecrafta.
Přežívat v Lovecraftově zemi
Seriál mnohdy působí přepjatě, schází mu humor, postavy nám možná moc nepřirostou k srdci. Jednotlivé epizody jsou různě kvalitní a různě se také vztahují k hlavnímu příběhovému oblouku. Monumentálnímu historickému hororu jako by to ale příliš nevadilo.
Lovecraftova země vyzařuje podivné, zaťaté sebevědomí. Odmítá se podřídit konvencím, které by její sledování usnadnily, a soustřeďuje se na to hlavní: přiblížit nám, jaké je mít černou barvu kůže a žít ve Spojených státech. Přiblížit nám USA očima 13 procent jejich obyvatel, pro které jsou Lovecraftovou zemí celý život.
Lovecraftova země
Autorka: Misha Greenová
Seriál je k vidění na HBO GO.
