Los Angeles/Vatikán - Před třemi lety rozpoutala katolická církev poněkud zbytečně vyhrocenou kampaň proti filmu Šifra mistra Leonarda (The Da Vinci Code). Adaptace stejnojmenné knihy Dana Browna se stala díky popularitě předlohy i kvůli negativní reklamě jedním z hlavních hitů roku, ovšem nezůstalo po něm o mnoho víc než pachuť a zklamání.
Knižní bestseller, který pod rouškou dobrodružného žánru "odhaluje" skrytá tajemství katolické církve, se ve filmové podobě stal roztahanou, nelogickou a nechtěnou komickou nudou. Alespoň takový dnes, s odstupem času, panuje konsensus mezi recenzenty i běžným publikem, a to dokonce i mezi příznivci a odpůrci původní knihy.
Šifra mistra Leonarda vstoupila do dějin jako film s nejpřeceňovanějšími očekáváními, která nedokázal naplnit už jenom proto, že ve snímku nakonec nezbylo nic skandálního a jeho vzhled ani neodpovídal výši 125 milionových produkčních nákladů.
760 milionové tržby z kin po celém světě jsou však pádným důvodem, proč zfilmovat i starší Brownův román - Andělé a démoni. S přípravami se začalo už krátce po premiéře Šifry, nicméně během roku 2007 nastala stávka scenáristů a přípravy se protáhly.
|
|
Čtěte také: Portrét: Milionové tajemství Šifry mistra Browna O co se soudili Brown s Baigentem Soutěž o knihu Andělé a Démoni |
Za scénářem i tentokrát stojí Akiva Goldsman (Batman a Robin, Čistá duše, Já, robot, Já, Legenda) a tentokrát se k němu přidružil i David Koepp (Jurský park, Mission: Impossible, Spider-Man, Válka světů, Indiana Jones a Království křišťálové lebky).
Režie se opět ujal Ron Howard, který se proslavil už snímky Žbluňk, Zámotek, Oheň, Apollo 13, Grinch či Čistá duše a jehož posledním počinem je historicko-politický film Duel Frost/Nixon, nominovaný na několik Oscarů.
Andělé a démoni chtějí napravit základní špatný dojem ze Šifry a ukázat na plátně honosnější výpravu. Za tímto účelem byly zbudovány ve studiu repliky Svatopetrského náměstí, Sixtinské kaple a švýcarského výzkumného střediska CERN. Jedním z důvodů stavění replik však bylo především to, že Vatikán natáčení filmu na svém území zakázal.
Opět se sází i na hvězdné obsazení. V roli profesora (neexistujícího oboru) symbologie Roberta Langdona se vrací Tom Hanks a dále se tu objeví Ewan McGregor i uznávaní charakterní herci Stellan Skarsgard a Armin Mueller-Stahl.
Zatímco minule po boku ex-Forrresta Gumpa Hankse stanula ex-Amélie z Montmartru Audrey Tatou, nyní dali filmaři šanci méně známé izraelské herečce Ayelet Zurerové, která se dosud mezinárodně uplatnila jen menšími rolemi ve snímcích Mnichov a Úhel pohledu. Producenti přitom původně plánovali obsadit roli podstatně slavnější Naomi Wattsovou, ale nakonec z toho sešlo.
Během posledních měsíců se objevilo několik ukázek ze snímku, jež se opět opájejí konspirační mysteriózní atmosférou. Komentář k nim podmanivým hlasem namluvil představitel katolického padoucha ze Šifry, Alfred Molina.
Synopse praví: "Vatikán se ocitl před útokem sil s pradávnými kořeny, jejichž zastánci se nezastaví před ničím, dokonce ani před vraždou. Profesor Robert Langdon objeví důkazy o znovuobnovení dávného bratrstva Iluminátů - nejmocnější tajné organizace v dějinách - a odhalí také smrtelnou hrozbu pro jejich nejnenáviděnějšího nepřítele: katolickou církev. Spolu s fyzičkou Viktorií Vetra se pokoušejí sledovat stopu 400 let starých symbolů, které je vedou k jediné možnosti, jak Vatikán zachránit."
Nejnovější zprávou je ohlášení, že Vatikán plánuje vůči Andělům a démonů autorizovat bojkot kvůli tomu, že "film předkládá lživý obsah". Prý ani nemusel číst scénář - stačilo jméno Dan Brown.
Producenti snímku si přitom těžko mohou přát lepší doporučení a církev se zároveň těžko může zachovat jinak. Přestože tuší, že tím napomůže reklamě, ztratila by před věřícími svou tvář.
Do premiéry 15. května zbývá 50 dní a očekává se, že bojkot ve smyslu "katolická církev tento film neschvaluje" bude oficiálně vydán; tedy že k němu vyzve své členy.
Katolická církev se nevyjadřuje zdaleka ke všem filmům; nicméně existuje například oficiální seznam doporučených filmů, mezi nimiž jsou přitom i mnohá kontroverzní díla, která nutí k zamyšlení nad podobami manifestace víry, náboženství či obecně duchovních témat.
Konspirační thriller však zjevně nezapadá do tohoto schématu "umělecky přínosných děl tematizujících pochyby ohledně víry v Boha" a je přijímán pouze jako urážlivé dílo.
I knihy Dana Browna jsou přijímány svými kritiky spíš coby senzacechtivé čtivo, které předstírá objevnost. Mnoho čtenářů si všímá, že zápletky Brownových děl odpovídají klišé, jimž se například vysmívá slavná kniha Umberta Eca Foucaultovo kyvadlo.
Zatímco renesanční vzdělanec Eco ukazuje nesmyslnost a směšnost konspiračních teorií, Brown tato klišé opakuje a láká na ně naivní publikum, které se pak cítí osvíceno.
