Na první pohled zaujme vizuální stránka filmu. Je výtečná. Ostatně co také čekat od tvůrců Matrixu? Wachovští sice Vendetu netočili, ale napsali scénář a dohlíželi na režiséra McTeigua.
Další nesporné pozitivum je, že filmoví tvůrci spolupracovali s tvůrci komiksovými. Tedy konkrétně že nad ztvárněním bděl kreslíř Vendety David Lloyd, který se nechal slyšet, že převedení je přesné. Ke spolupráci však Wachovští nepřiměli otce myšlenky Alana Moora.
Není se čemu divit, dočkal se od filmařů ledasčeho, Liga výjimečných se Seanem Connerym byla naprostý propadák. A tak se veškerých adaptací straní a nechce být ani v titulcích. Tentokrát je to škoda, neměl by se zač stydět.
Komiks byl napsán v letech osmdesátých a zasazen do devadesátých, což je ve prospěch věci změněno. Děj se opět může odehrávat v blízké budoucnosti, kdy Británii vládne fašistická vláda stavějící moc na likvidaci soukromí a strachu obyvatel z vnější vylhané hrozby.
Topografie totalitárních systémů je Wachovským - zdá se - blízká a boj za svobodu lidstva je oslovuje. Pokud budou točit filmy jako Vendeta, proč ne? Do filmu se pochopitelně nevešly všechny dějové linie, kamera sleduje jen stěžejní události, ale tady je to jen dobře. Vendeta je prvním velkým Moorovým komiksem; čas od času má rozkolísané tempo a ne vše sedí tak, jak by mělo. Film tyhle problémy setřel a vybral to podstatné.
Roli onoho V v masce Guye Fawkese - muže, který chtěl roku 1605 vyhodit do vzduchu britský parlament - hraje Hugo Weaving. Vzhledem k tomu, že masku po celou dobu nesundá, není to ovšem tak důležité.
Fawkes parlament nezničil, ale v Británii je 5. listopad datem, které si lidé pořád připomínají. Základní "antithatechrovská" myšlenka Moorova díla (i filmu) zní, zda bychom namísto věšení hadrových panáků neměli Fawkese slavit. Zatímco komiks zničením parlamentu začíná, film jím končí. Wachovským zřejmě přišel tento symbol tak silný, že si jej nechali na finále. Kupodivu smyslu děje to nevadí.
Fawkes byl anarchista a anarchistou je i tajemný V. Je pravda, že jeho osobní zájmy jsou shodou okolností shodné s cílem osvobodit Británii. Ale jak vyplývá z celého filmu: účel světí prostředky.
Na rozdíl od představitele V je obsazení hlavní role stěžejní. Skvěle ji sehrála Natalie Portmanová, předloze se přiblížila tak blízko, jak to jen jde. Díky nalíčení vypadá jako z komiksu, ale výkon "papírový" nezůstal. Je to právě její Evi, která se stává symbolem toho, co má teprve přijít - je novou nadějí věcí příštích.
V komiksu dokonce přebírá Fawkesovu masku. Ve filmu se ovšem místo toho dočkáme poněkud trapné scény, kdy jí V v posledním tažení vyznává lásku. Je s podivem, jak jediná scéna dokáže srazit vyznění celého filmu. Nejlepší by bylo prostě ji vytěsnit z paměti.
Bohužel ke konci je odchylek od předlohy stále víc, objevuje se nešvar Wachovských: touha po kýčovitém happy endu, který zaplaví diváky ohňostroji stříbrných flitrů patosu. Opravdová láska naštěstí nezvítězí tak jako v prvním Matrixu, přesto je závěr na hraně snesitelnosti.
Ale Vendeta všechno ustála a zařadila se mezi úspěšné filmy podle komiksové předlohy. A takových zase tolik není.
V jako vendeta (V for Vendetta), USA 2005. Scénář Andy a Larry Wachovští, režie James McTeigue, kamera Adrian Biddle, hrají John Hurt, Stephen Rea, Hugo Weaving, Natalia Portmanová a další. 132 minut, distribuce WarnerBros.
