Praha - Ani čtrnáct let nestačilo Pavlu Kouteckému k dokončení dokumentu o Václavu Havlovi. K premiéře na Berlinale ho dovede Miroslav Janek.
Koutecký natáčel časosběrný film o Václavu Havlovi od roku 1992 do konce roku 2005. Definitivně ho ale dodělat nestihnul. Tragicky zemřel před rokem, v dubnu 2006.
Jeho poslední snímek Občan V.H. tak dokončuje neméně respektovaný Miroslav Janek. Podle producentky Jarmily Polákové se právě brodí archivním materiálem. "Zpravodajským, televizním a tiskovým, kterým bude film doplněn," objasňuje Poláková, dlouholetá spolupracovnice Pavla Kouteckého.
Střihačka Tonička Janková zároveň vybírá materiál. "Dalo by se říci, že odděluje zrno od plev," říká Poláková. O průběhu práce je prý Havel průběžně informován.
"Začal natáčet mne a bezprostřední dění kolem mne. Byli takřka všude v zákulisí, když šlo o něco podstatného, byli přítomni událostem, kam neměli ostatní filmaři a novináři přístup," vzpomínal exprezident v dopise, který napsal ještě za Kouteckého života, v lednu 2006.
Havel tu mluví i o tom, že akt výroby filmu považuje za odvážný - nejen proto, že ho Koutecký natáčel "bez přímého výhledu konce" onoho natáčení. "Zvláště odvážné bylo ovšem toto dílo v tom, že já sám se velmi nerad vidím ve filmu, a tudíž štáb musel překonat mé rozpaky nad tím, že jsem takto zvěčňován."
Řada dosud nepublikovaných materiálů nabízí nový pohled do zákulisí politiky přelomu 20. a 21. století. "Film nevypovídá ani tolik o mně, jako o zvláštní, neopakovatelné a přelomové době i o atmosféře, která ji provázela," soudí Havel.
Koutecký Havla doprovázel v klíčových obdobích jeho prezidentství. Unikátní je záznam návštěvy Billa Clintona z ledna 1994 včetně záznamu z Reduty, svědectví o sestavování nových vlád v letech 1996, 1998 a 2002 i příprava pražského summitu NATO ve stejném roce.
Kromě Clintona se tu objeví řada světových osobností včetně Jacquese Chiraca, Helmuta Kohla, Madeleine Albrightové, Michaila Gorbačova, Billa Gatese či dalajlámy; často v neformálních situacích.
Materiál obsahuje i řadu záznamů o Havlově soukromém životě. Koutecký mu byl nablízku v době úmrtí první ženy Olgy i tehdy, když si po skončení prezidentského období vyzvedával na poště první důchod.
"Sám jen tiše a skromně doufám, že budu v tomto filmu působit převážně pozitivně a pokud v některých momentech tomu bude naopak, že jeho diváci budou ke mně shovívaví," zakončuje Havel svůj dopis s nezbytným srdíčkem.
Koutecký nasbíral 45 hodin obrazového a 90 hodin zvukového materiálu. Loni v květnu byl materiál digitalizován, na karlovarském festivalu pak Kouteckého spolupracovníci oznámili, že film za něj dokončí Janek.
"Z hlediska filmaře mě tento úkol potěšil - je to pocta i závazek vůči Pavlovým záměrům, filmové dobrodružství," říká autor filmů Nespatřené, Chačipe či Vierka.
Dotáčky podle něj nebudou potřeba, uvedení filmu do kin tvůrci plánují na příští rok, představen bude poprvé na festivalu v Berlinale. Vzniknout má i televizní verze.
Vzhledem k Havlovu věhlasu je víc než pravděpodobný prodej filmu mimo Českou republiku; před Kouteckého smrtí se už hlásil americký festival Sundance.
Ukázky zatím autoři nechtějí příliš zveřejňovat. K vidění jsou ovšem na výstavě, která byla ve čtvrtek otevřena v Berlíně. Jmenuje se Citizen Havel - Václav Havel v proměnách Evropy a v berlínském paláci Am Festungsgraben bude ke shlédnutí až do 3. června.
Doplňují ji fotografie Oldřichy Škáchy, další část výstavy mapuje Havlův boj za občanská práva doma i v zahraničí.
