


Od středy 7. ledna ČT uvede čtvrté pokračování dokumentárního cyklu Modrá krev, který se bude věnovat dalším deseti příběhům šlechtických rodů. Průvodcem nové série je opět František Kinský, který představuje jednotlivé aristokraty, klade otázky a rozplétá v rozhovorech někdy i dost složité příbuzenské vztahy.

"Modrá krev, která divákům přibližuje šlechtické rody a jejich život, je součástí vysílání České televize už od roku 2017. Jsem moc rád, že se seriálu daří, a že je u diváků oblíbený," uvedl generální ředitel České televize Hynek Chudárek.
Z dat ATO - Nielsen vyplývá, že třetí řadu Modré krve sledovalo průměrně 544 000 diváků starších 15 let, průměrný podíl na sledovanosti byl 14,15 procenta. Natáčení třetí řady se konalo od roku 2018. Na dva roky jej ale přerušila pandemie covidu-19, proto se očekávané vysílání protáhlo až do roku 2023.
Každý díl seriálu je tradičně věnován jednomu rodu. První Harrachům, další Thunům, následovat budou díly o Clam Gallasových, Riegrových, Žerotínových, Schlickových a Larischových. V posledních dílech budou představeni Korfové, Serényi Thienové a Šimonkovi. Česká televize v projektu Modrá krev, který nabízí pohled na českou šlechtu, představila dosud 26 rodů.
"Chceme ukázat odkaz, který je současností. Rody žijí dál, tvoří je lidé z masa a kostí, kteří mají obrovský nadhled na příkoří, která se jim děla v průběhu minulého století. Sami sebe vnímají jako správce majetku, o který se starají, aby jej mohli předat potomkům," řekla kreativní producentka Lenka Poláková.
Modrá krev seznamuje diváky také s nejmladší generací aristokratů. Mnozí z nich sice vyrostli v zahraničí, ale převzali rodinné dědictví a začali jej spravovat. Seriál vypráví, jak se jim to daří, jak těžké je v současnosti dostát rodinnému krédu a jak se vyrovnávali či vyrovnávají s českým prostředím.
Autoři projektu v úterý 6. ledna zároveň představili druhý díl knihy Modrá krev, jež je rozšířením druhé řady dokumentárního pořadu a nabízí nezkrácené rozhovory, podrobné rodokmeny a obrazové galerie předků i rodových sídel. Navazuje na první knihu Modrá krev, které se prodalo téměř 38 000 kusů a stala se bestsellerem.
"Rodová šlechtická linie má s sebou nést sílu ducha. Svou roli hraje křesťanská výchova a hierarchie hodnot. Důležité jsou vzory, kterými mohou být rodiče, prarodiče, nebo příbuzní. Šlechtické tituly samy o sobě vám žádné výhody nepřinesou. Rozhodně to tak nebylo v 50. letech minulého století," podotkl František Kinský.



V čele ODS nahradil expremiéra Petra Fialu dosavadní místopředseda ODS Martin Kupka. V tajné volbě pražského kongresu porazil Radima Ivana. Rovněž Piráti si dnes v Prachaticích zvolili nové vedení. Staronovým předsedou se stal Zdeněk Hřib.



Aleš Loprais obsadil celkové druhé místo v Rallye Dakar v kategorii kamionů. Z premiérového triumfu se radoval Litevec Vaidotas Žala, který nakonec porazil Lopraise o 20:18 minuty. Vítěz předchozích dvou ročníků Martin Macík skončil čtvrtý.



Sjezd politické strany může být jen nudným setkáním skupinky lidí se stejnými názory, nebo také zajímavou přehlídkou osob, kteří mají různorodé názory na to, jak Česko udělat lepší. Kongres ODS, který probíhá v Praze, nabízí právě druhou variantu. To se ukázalo i při volbě předsedy, během které delegáti pořádně "grilovali" jak vítěze Martina Kupku, tak i jeho protikandidáta Radima Ivana.



Prezident Pavel slíbil během návštěvy Ukrajiny svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému letouny, které jsou „velmi efektivní proti dronům“. Typ letounu nespecifikoval, Aktuálně.cz ale má indicie, o jaká letadla by mohlo jít.



Zdeněk Hřib, posilněný pirátským úspěchem ve sněmovních volbách, působil hned od sobotního rána poměrně sebevědomě. To gradovalo krátce před obědem, kdy Ivan Bartoš na pódiu letitého prachatického kongresového centra oznámil, že ze 611 odevzdaných hlasů jich Hřib získal 469 a jasně obhájil pozici předsedy strany. Kromě toho, že chce uspět v komunálních volbách, ohlásil přípravu Pirátů na vládnutí.