O složení žebříčku rozhodovala podle BBC genderově vyvážená komise složená z 185 ženských a 181 mužských filmových expertů a kritiků z více než osmdesáti zemí světa.

Nejlepším filmem režírovaným ženou všech dob se stalo drama Piano režisérky Jane Campionové, které vzniklo v roce 1993 v koprodukci Austrálie, Nového Zélandu a Francie, na druhém místě se umístila představitelka francouzské nové vlny Agnès Vardová s filmem Cléo od pěti do sedmi z roku 1962. Třetí skončil snímek Jeanne Dielmanová, Obchodní nábřeží 23, 1080 Brusel Belgičanky Chantal Akermanové z roku 1975.

Celkové šesté místo pak obsadil film české režisérky Věry Chytilové Sedmikrásky z roku 1966. Svým umístěním tak Chytilová porazila například oscarový snímek Smrt čeká všude nebo slavné krimi Americké psycho.

Snímek Sedmikrásky je jedním z nejznámějších příkladů filmů československé nové vlny. Experimentální komedie s Jitkou Cerhovou a Ivanou Karbanovou v hlavních rolích pojednává o dvou ženách jménem Marie, které se rozhodnou chovat zkaženě, protože jim tak připadá i svět kolem nich. Po roce 1968 bylo promítání filmu v Československu zakázáno komunistickým režimem.

Sedmikrásky ovšem nejsou jediným českým filmem, který si v rámci žebříčku získal hlasy zahraničních kritiků. Indická kritička Rwita Duttova umístila ve své individuální nejlepší desítce na třetí místo další film od Chytilové, komedii s Bolkem Polívkou Dědictví aneb Kurvahošigutntág.