Dílo, kterému s klidným svědomím snad ani nelze říkat film, napsal pětapadesátiletý režisér Juraj Šajmovič se svojí ženou, producentkou Beatriz Šajmovičovou. Navazují na devět let starý snímek Tady hlídám já. Už v něm účinkovali Lukáš Vaculík a Jitka Ježková coby pár, který se seznámí na dovolené, i jezevčík Hugo.
Novinka se odehrává v šumavském hotelu. Noví majitelé, marně se pokoušející o dítě, budovu z nenadálého impulzu promění v psí hotel. Druhý den mají plno a zábava může začít.
Šajmovičovi bohužel neumějí napsat nic romantického. Zkoušejí to dvougeneračně, sledují vztah rodičů i první lásku jejich dcery hrané Veronikou Divišovou. Scenáristickou neschopnost nevyřeší ani třetí linka sledující vzájemnou náklonnost dvou dlouhosrstých jezevčíků, kteří milují zaječí bobky.
Příběh se tak rozpadá na jednotlivé "kameňáky". O postavách nic moc nevíme, chovají se pitomě, i když by je diváci patrně měli mít rádi.
Psi, nadabovaní lidmi trochu ve stylu americké komedie Kdopak to mluví, hezky běhají krajinou. V zimních scénách se ale klepou chladem, čímž dokonale shazují veškeré dialogy.
Tady hlídáme my se ocitá za hranou i morálně. České zdravotnictví v těchto dnech čelí enormnímu přetížení vinou nemoci covid-19 a osočování ze strany lidí, kteří "přece vědí víc než lékaři". V této situaci Šajmovič inscenuje zápletku, kdy rodina jde suverénně do konfliktu s doktory a bere si domů postavu ležící v kómatu, neboť jedna členka familie "byla kdysi sestra ve vojenské nemocnici".
Když se postava z kómatu po půl roce díky péči jezevčíka Huga probere, hned míří vstříc hospodským ideálům. Uzdravená vyskočí a má chuť na maso, pivo, cigaretu a sex. Za jakých okolností se do kómatu dostala a že si to s výjimkou jediné věty viník nevyčítá, bude snad lepší ani nekomentovat.
Počin se nezříká ani xenofobních projevů: v závěru se objeví parodická postava konkurenčního německého chovatele jezevčíka. Jestli tvůrci hledali nějaký terč pro nekorektní humor à la Česká soda, měli ho ale najít spíš ve vlastních hloupostech.
Když se české komedii nedaří vtipně pointovat, začne tlačit na pilu s vulgarismy. A tak se v Tady hlídáme my detailně vysvětluje, co by asi tak mohl znamenat pytlík zvaný "s*áček". Potřebuje divák výraznější signál, že ho tvůrci podceňují?
Lukáš Vaculík na sebe nedávno upoutal pozornost rolí školského ombudsmana v seriálu Ochránce. Když jej teď tvůrci znovu obsadili do hlavní mužské role, evidentně sázeli na to, že bezmála šedesátiletý herec stále věrohodně ztělesní přitažlivého milovníka a nastávajícího otce.
Většina ostatních představitelů však předvádí ploché sitcomové herectví dobře známé z televizních obrazovek, případně přehrávají jako Roman Skamene coby majitel baseta.
Zvláštní pozornost zasluhuje zpěvák Martin Maxa. V roli zbohatlíka, majitele jorkšírského teriéra, celou dobu působí, jako by byl pod parou. Špatně artikuluje a divně se kýve.
Snímek se opájí šumavskou krajinou a divák se kochá nezvládnutými barevnými korekcemi jako z laciného videa. Jednou jsou postavy kvůli okolní trávě trochu dozelena, jindy třeba dočervena. Několik záběrů je neuměle zrychlených, úplně nezaostřených nebo zaostřených jinam, než bylo třeba.
Parádní ukázku střihové lobotomie představuje vyvrcholení jedné z romantických linií. Dva jezevčíci mohou po psí výstavě "uzavřít manželství", jak tomu říkají jejich páníčci. Psí rande v lese však nepochopitelně přerušuje opakovaný, nicneříkající dronový záběr. Ukazuje cvičiště, kde se výstava konala. Jednou s lidmi, podruhé opuštěné. Pak zase kamera odletí za psy do lesa. Rozum ovšem zůstává stát.
Projekce v kině ukazuje všechny nedostatky Tady hlídáme my jako pod lupou. Dílko vzniklé v koprodukci televize Prima by však neobstálo ani jako nenáročná televizní zábava.
Kdyby to byl amatérský pejskařský seriál dostupný zdarma on-line, přimhouřili bychom oči. Šajmovičovi ale uvádějí, že díky koronavirovému lockdownu měli nejen dostatek ambic, ale také dost času i koncentrace na to, uvést výsledek do biografů.
Dopadlo to tragicky. Tvůrci neumějí řemeslo a ve snaze zalíbit se divákům překračují veškeré meze.
Tady hlídáme my
Režie: Juraj Šajmovič
Road Movies, v kinech od 2. prosince.
