RECENZE Bony a klid nemají koule. Chrlí hlášky pro dělný lid

Jan Gregor Jan Gregor
29. 5. 2014 19:29
Pokračování veksláckého thrilleru Víta Olmera po sedmadvaceti letech sází na hodně zemitý lidový humor.
Bony a klid 2.
Bony a klid 2. | Foto: Bontonfilm

Recenze - Na pokračování jednoho z nejpopulárnějších filmů Víta Olmera Bony a klid není ani tak zajímavé, jaký je, jako spíš to, jak a proč vznikl. Snímek samotný nám o realitě, v níž žijeme, moc neřekne. Ale když se na něj za dvacet let někdo podívá, pouhá skutečnost, že se v roce 2014 točily s vidinou komerčního zisku takové filmy, prozradí o době víc než většina sociologických analýz.

Motanice postav bez logiky

Bony a klid 2 znamenají návrat na filmová plátna pro Víta Olmera, jehož posledním snímkem v kinodistribuci byla trapná exhibice Jiřího Krampola s příznačným názvem Waterloo po česku.

Podívejte se na ukázku z filmu Bony a klid 2.
Podívejte se na ukázku z filmu Bony a klid 2. | Video: Bontonfilm

I když nápad na natočení sequelu inicioval představitel Bínyho Roman Skamene a Vít Olmer k němu napsal scénář, z konečného výsledku nejvíce dýchá rukopis producenta Zdeňka Kubíka. Bony a klid 2 ze všeho nejvíc připomínají podivný mix Kubíkových předchozích filmů – Troškových Babovřesk a nechtěně směšného korupčního thrilleru Hranaři.

I když se ve filmu objevuje celá řada postav z prvního filmu, nemá Olmerova novinka se stylem a poetikou původního snímku vůbec nic společného. Tvůrci se pokoušejí častými flashbacky z původního filmu navodit dojem jakési kontinuity s novým příběhem, ve skutečnosti ale dosahují pocitu autorské bezradnosti.

Bony a klid 2.
Bony a klid 2. | Foto: Bontonfilm

Ve filmu se bez jakékoli dramaturgické logiky motá řada vedlejších postav z prvního dílu, což znepřehledňuje už tak dost zmatenou zápletku, ale protože si je kromě naprostých fajnšmekrů nikdo nepamatuje, je nutné je divákům představit prostřihem z „jedničky“.

Veksláci konečně kradou ve velkém

Bony a klid byl v druhé polovině osmdesátých let klasickým perestrojkovým filmem. Na Barrandově se sice uvolňovaly poměry, ale i tak způsobila autentická sonda do polosvěta veksláků a šmelinářů, podpořená dynamickou ruční kamerou, docela poprask.

Bony a klid 2.
Bony a klid 2. | Foto: Bontonfilm

Z dnešního pohledu tahle naivňoučká čistá žánrovka z pera Radka Johna o nezkaženém mladíkovi z venkova (Mladoboleslaváci prominou), který se v Praze dostane do spárů špatné party a životem protřelé a zkažené femme fatale, značně zestárla a v kombinaci s iritujícím opakováním dvou songů Frankie Goes To Hollywood je skoro k neukoukání.

Ale proti „dvojce“ je to pořád skoro Občan Kane. Tvůrci vycházejí z poměrně odůvodněného přesvědčení, že všechny možné mocenské struktury ovládli bývalí veksláci a dělají to, co umí nejlépe, tedy kradou, jenže teď konečně ve velkém.

Bony a klid 2.
Bony a klid 2. | Foto: Bontonfilm

Ne že by se na základě téhle jednoduché premisy nedala natočit zdravě drzá satira o těch našich kapitalistických specifikách. Ale Olmer s Kubíkem měli evidentně při natáčení před očima plné sály a věděli, že dělný lid je potřeba udržovat v podrevolučním stavu, a aby náhodou neměl čas na přemýšlení o světě, chrlí na něj jednu lidovou hlášku za druhou.

Vyhozený řidič bibliobusu a humusácký šmejd

Poměrně komplikovaná zápletka se mi týden od premiéry skoro vykouřila z hlavy. Hlavní hrdina Martin (Jakub Prachař) je bezesporu nejzoufaleji napsaná postava, co jsem za hodně dlouhou dobu viděl.

Bony a klid 2 (20 %)

Bony a klid 2

Tvůrci filmu Bony a klid 2 se vůbec nezdržují s maličkostmi, jako jsou alespoň trochu pochopitelné motivace hrdinů, kteří jsou takřka bez výjimky jen plochými karikaturami. Nabízí mišmaš témat bez ladu a skladu. Film surfuje na vlně tekutého hněvu rozhořčených mas, které u piva nadávají na zločince tam nahoře. Jakékoli náznaky satiry se ale okamžitě rozplývají v záplavě lidového humoru. Olmerův film prostě nemá koule, a to navzdory klipovité režii, která nadužívá různé zrychlovačky a deformace obrazu i na naprosto nevhodných místech.

Slušňácky vypadající mladý intelektuál je vyhozen z pozice řidiče bibliobusu (sic!), jde podobně jako Jan Potměšil před 27 lety z Boleslavi shánět práci do Prahy, tam se bez zjevné motivace spřáhne s humusáckým šmejdem Bínym (postava Romana Skamene je jediná, která disponuje alespoň náznaky psychologické věrohodnosti), pak na scénu vstupuje starosta Richard (Josef Nedorost), kmotr šmelící s evropskými dotacemi, jeho žena Alice (Simona Chytrová), která provozuje na luxusním zámečku bordel, a jejich dcera Linda (Česká miss Gabriela Kratochvílová), která bůhvíproč najde zalíbení v nanicovatém hlavním hrdinovi, a nejenže se s ním vyspí, ale ještě ho přivede do party rebelských hackerů hlásících se k hnutí Anonymous.

Tvůrci se zkrátka vůbec nezdržují s maličkostmi, jako jsou alespoň trochu pochopitelné motivace hrdinů, kteří jsou takřka bez výjimky jen plochými karikaturami. Bony a klid 2 nabízí mišmaš témat bez ladu a skladu.

Film surfuje na vlně tekutého hněvu rozhořčených mas, které u piva nadávají na zločince tam nahoře. Jakékoli náznaky satiry se ale okamžitě rozplývají v záplavě lidového humoru. Olmerův film prostě nemá koule, a to navzdory klipovité režii, která nadužívá různé zrychlovačky a deformace obrazu i na naprosto nevhodných místech.

Bony a klid 2.
Bony a klid 2. | Foto: Bontonfilm

A zdá se, že ani cílová skupina filmu zatím nostalgii po vekslácích nepropadla. V prvním týdnu po premiéře byla Olmerova novinka až na třetím místě žebříčku návštěvnosti po X-Menech a Godzille a do kin na ni přišlo jen asi deset tisíc lidí, což mimochodem není zas o tolik víc, než jich bylo na opulentní premiéře v Tipsport Aréně. Jako by Kubíkův recept na úspěch po nevalně navštěvovaném pokračování Babovřesk přestal vycházet.

Sázka na nízké pudy už možná tolik netáhne. A tahle dobrá zpráva se dá brát alespoň jako útěcha za dvě hodiny strávené v kině s touhle diletantskou komedií.

Bony a klid 2. Česko, 2014, 90 minut. Režie: Vít Olmer. Scénář: Vít Olmer. Hrají: Jan Potměšil, Veronika Jeníková, Roman Skamene, Jakub Prachař, František Švihlík, Josef Nedorost, Miloslav Kopečný, Gabriela Kratochvílová, Eva Zubíčková, Simona Chytrová, Marika Procházková, Otmar Brancuzský. Premiéra v českých kinech 22. května 2014.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Turín poprvé prohrál. Doma nestačil na nováčka z Lecce

Fotbalisté FC Turín ve třetím kole italské ligy nestačili na domácím hřišti na nováčka z Lecce a po porážce 1:2 poprvé v sezoně ztratili body. Jediným týmem se stoprocentní bilancí zůstal v Serii A Inter Milán, na jehož hřišti se v úterý představí pražská Slavia při vstupu do Ligy mistrů.

Hosté z Lecce přijeli do Turína k dohrávce se skóre 0:5 po prvních dvou kolech a jejich čekání na gól ukončil ve 35. minutě brazilský útočník Diego Farias dorážkou vlastní střely vyražené brankářem. Po změn stran vyrovnal z penalty za faul Andrea Belotti, ale čtvrt hodiny před koncem Marco Mancosu další pohotovou dorážkou po zákroku gólmana Salvatoreho Sirigua rozhodl o tříbodovém zisku pro outsidera.

před 5 hodinami

Útok na ropná zařízení je odvetou Jemenců za agresi Saúdů, tvrdí íránský prezident

Útok na saúdskoarabská ropná zařízení byl odplatou Jemenců za agresi Saúdské Arábie, uvedl íránský prezident Hasan Rúhání. Informovala o tom agentura Reuters. K víkendovému útoku se sice přihlásili jemenští povstalci, Rijád ale vyjádřil pochybnosti, že úder byl veden z Jemenu, a Spojené státy tvrdí, že za akcí je Teherán. "Jemenci uplatňují své zákonné právo na obranu… útoky byly odvetným opatřením za dlouholetou agresi vůči Jemenu," uvedl Rúhání na tiskové konferenci v Ankaře, kde dnes s prezidenty Turecka a Ruska Recepem Tayyipem Erdoganem a Vladimirem Putinem jednal o syrské krizi.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Volejbalisté dostali na ME lekci od polských mistrů světa

Čeští volejbalisté ve třetím zápase na evropském šampionátu dostali lekci od úřadujících mistrů světa Poláků. Při rozlučce s Rotterdamem od druhého setu nedostali šanci a prohráli 18:25, 12:25 a 15:25. O postup do osmifinále budou Češi po dni volna bojovat již v Amsterodamu proti domácímu Nizozemsku a Černé Hoře.

Poláci vyhráli poslední dva světové šampionáty, ale na evropskou medaili čekají od roku 2011, kdy získali ve Vídni bronz. Proti českému výběru si připsali třetí vítězství na tomto ME ze tří zápasů.

Svěřenci Michala Nekoly mají bilanci jedné výhry a dvou porážek, a pokud chtějí postoupit do play off, potřebují skončit v šestičlenné skupině do čtvrtého místa.

Další zprávy