Recenze: Dobytčákem do pekla. Sibiřský deník není lehké sledovat, ale je těžké z něj spustit oči

Jan Gregor Jan Gregor
Aktualizováno 26. 5. 2017 23:20
U filmu, jako je Sibiřský deník, se dá podvědomě najít spousta důvodů, proč si ho v kině nechat ujít. Osudy žen deportovaných za války do stalinistických lágrů nepatří mezi témata, která by si chtěl člověk denně připomínat. U filmu, jenž popisuje traumatickou kapitolu lotyšských dějin, navíc může předsudečně předpokládat, že půjde o čítankově didaktický film plný patosu. V případě Sibiřského deníku tomu tak ale vůbec není. Snímek operního a divadelního režiséra Viesturse Kairišse je nenápadný filmový skvost, který by bylo škoda v distribuci zmeškat.
Z filmu Sibiřský deník | Video: https://www.youtube.com/watch?v=sfZOOCTlJgw

Sibiřský deník, natočený podle bestsellerových vzpomínek Melanie Vanagsové (Sabine Monateová), která v hloubi ruské tajgy strávila dlouhých šestnáct let, dokazuje přesvědčivě jednu věc: film s ambicí oslovit široké divácké publikum nemusí být podbízivý. V lotyšských kinech se po jeho premiéře strhl poprask a tahle depresivní podívaná se během listopadu a prosince vyšvihla na pozici nejnavštěvovanějšího filmu roku.

V českých poměrech by se situace dala připodobnit k tomu, kdy by žebříčkům návštěvnosti dominoval film jako Já, Olga Hepnarová. Sibiřský deník stejně jako film o vražedkyni nabízí zdánlivě strohý a od jakéhokoli sentimentu oproštěný ponor do duše zmučené mladé ženy a využívá možnosti černobílého obrazu. Sošku za nejlepší kameru na mezinárodním áčkovém festivalu v Tallinu získal po zásluze.

Žiju, protože doufám v návrat domů

Příběh manželky aktivistického novináře, již sovětský režim v červnu 1941 odvezl dobytčákem spolu s dalšími desetitisíci žen z pobaltských zemí na Sibiř, se nijak nezdržuje vysvětlováním dobového kontextu. Soustředí se pouze na prožitky ženy, jež se po třítýdenním putování na pokraji smrti hladem a žízní ocitla se svým synem v promrzlé zemi nikoho, osídlené jen ruským personálem pracovního lágru.

Z výpravy snímku je znát smysl pro dobový detail, ať už se to týká oblečení, nebo prostředí tábora. Ani ruští věznitelé nejsou nějací prvoplánoví zloduši jako z Hollywoodu, jsou to prostí vesničané zpracovaní stalinskou propagandou o pobaltských fašistech. Dokumentární pocit autenticity dělá ze snímku vhodný doplněk k četbě drásavých historických opusů typu Krvavé země Timothyho Snydera.

Pro režiséra Kairišse jsou ale historie a politika jen vhodnou kulisou pro neokázalý příběh o síle ducha vystaveného extrémním podmínkám. Může se přitom opřít o soustředěný výkon Sabine Monateové, která prakticky nezmizí z plátna a se zdánlivým stoicismem ve tváři přijímá jednu ránu osudu za druhou. Nejde ale o apatio ani podvolení. Je to přepnutí do módu přežití. Léta živoření za hranicí hladovění jí pomáhá přežít víra v to, že se jednou vrátí domů a opět se shledá se svým mužem.

Sibiřský deník

Životopisné drama
Lotyšsko/Finsko/Česko, 2017, 120 minut
Režie: Viesturs Kairišs
Hrají: Sabine Timoteo, Baiba Broka, Outi Kärpänen, Erwin Leder a další
Hodnocení Aktuálně.cz: 85 %

 

Každodenní hrůzy života v lágru, popisované záměrně chladně až nezúčastněně, kontrastují s obrazy netečné krásy divoké přírody. Pečlivě komponované pomalé jízdy kamery, které jsou ve vypjatých pasážích zkombinované se znepokojivou ambientní zvukovou stopou, dosahují místy až hypnotického účinku. Zvlášť ve srovnání s občasnými flashbacky a snovými scénami z předválečné Rigy připomíná Sibiř v režisérově vizi místo na pomezí halucinace - jakýsi surreálný očistec, z něhož není návratu.

Zejména díky českému podílu na produkci v podobě společnosti 8Heads Productions máme šanci v kinech vidět snímek, který se vyhýbá klišé historických filmů. Není vůbec lehké se na něj dívat, ale je těžké z něj spustit oči.

 

Právě se děje

před 27 minutami

Obránce Jurčina bude v hokejové Spartě pokračovat, Ďaloga končí

Obránce Milan Jurčina uspěl na zkoušce v hokejové Spartě a v klubu bude hrát do konce sezony. V týmu naopak končí jiný slovenský obránce Marek Ďaloga. Pražané o něho měli zájem, ale slovenský reprezentant nabídku na prodloužení spolupráce odmítl.

Šestatřicetiletý Jurčina přišel do Sparty v polovině října a v sedmi extraligových zápasech nasbíral pět bodů za dvě branky a tři asistence. "Během zkoušky prokázal naplno své kvality. Spolu s trenéry jsme z něj nadšení a jsme moc rádi, že jsme se domluvili. Naše obranné řady pozvedl svým důrazem, mladší hráči se od něj mohou spoustu věcí naučit," uvedl sportovní ředitel vedoucího týmu extraligy Petr Ton na klubovém webu.

O šest let mladší Ďaloga posílil Spartu, za kterou již v minulosti hrál, krátce před začátkem sezony a podepsal smlouvu do začátku listopadové reprezentační přestávky. Vedení pražského klubu mělo o jeho služby zájem i nadále, účastník loňských olympijských her a pěti světových šampionátů se ale rozhodl odejít.

před 45 minutami

Na českých dálnicích hrozí 40kilometrové kolony. Dopravci vozy registrují příliš pomalu

Do nového mýta bylo zatím přihlášeno 196 000 vozů, tedy 43 procent z celkového počtu. Po prosincovém spuštění systému se na jednotky bude čekat desítky hodin. Na dálnicích tak hrozí kolony dlouhé až 40 kilometrů.

před 54 minutami

Kreuzigerova stáj mění z Dimension Data název na NTT

Tým Dimension Data, za který jezdí český cyklista Roman Kreuziger, změní od příští sezony název. Jihoafrická stáj ponese podle titulárního sponzora jméno NTT Pro Cycling a změní barvy.

Nový dres a název dnes představily osobnosti týmu Edvald Boasson Hagen či Michael Valgren v sídle japonské komunikační společnosti NTT v Tokiu. Místo zelenobílých dresů nyní budou jezdit cyklisté týmu v černomodrých, které mírně připomínají barvy bývalé stáje Sky.

Další zprávy