Recenze: Co dokáže lež je výborný dokument o informační válce. Těží z toho, že má názor

Martin Svoboda Martin Svoboda
24. 5. 2017 3:00
Velmi aktuální téma dezinformací, informační války a (nejčastěji ruské) propagandy zpracoval v dokumentu Co dokáže lež režisér Tomáš Kudrna. Film, který je k vidění na iVysílání České televize a půjde i v dalších evropských zemích, je hodnotný hlavně proto, že se nebojí být subjektivní.
Co dokáže lež? A co je pravda?
Co dokáže lež? A co je pravda? | Foto: ČTK

Tomáš Kudrna patří mezi přední české dokumentaristy a jeho snímek Vládneme, nerušit, jímž v roce 2007 spolu s novinářem Respektu Erikem Taberym vysvětlil dění okolo opoziční smlouvy, se výrazně zapsal do diváckého povědomí. Jeho loňské O čo ide Idě pak bohužel zastínilo tematicky blízké FC Roma. Škoda, Kudrnova "Ida" byla jedním z nejlepších dokumentů roku.

Nyní Tomáš Kudrna přichází s ambiciózním dokumentem Co dokáže lež o fenoménu dezinformací a o informační válce. Autor využil napojení na evropskou televizní stanici Arte, s níž projekt koprodukoval, a hodinový film koncipoval tak, aby si ho mohli pustit lidé po celé Evropě. 

Pro našince tak bude snímek místy polopatický, protože autor v něm každou informaci představuje v širokém kontextu. Zároveň je ale maximálně přehledný a pochopitelný a může dobře posloužit jako užitečný výukový materiál třeba coby začátek diskuse na školách.

Ber, nebo nech být
Kudrna v rozhovorech přiznává, že nabízí "jen" vlastní interpretaci a dění nahlíží osobní optikou: tedy optikou liberálního prozápadního intelektuála, který za nejzásadnější problém informační války považuje proruské fake news.

Takový přístup je u publicistického dokumentu adekvátní, tvůrce se jím hlásí k určitým hodnotám. Snímek je tím od počátku "ideologicky kontaminovaný" a vzdává se iluze objektivity, což ale není špatně: místo distancování se tvůrce předkládá jasný názor, vůči kterému se divák může vymezit, nebo ho přijmout.

Kudrnův dokument je však informačně bohatý. Dává prostor tuzemským i zahraničním odborníkům a ke slovu se dostanou i někteří provozovatelé dezinformačních serverů, kteří tak mají příležitost se obhájit.

Na filmu je nakonec problematické snad jen to, že se subjektivitě neoddal ještě víc a že autor volí celkem odosobněnou formu prezentace, jež by v někom mohla evokovat snahu podat "oficiální výklad reality".

Místní zvyky

Čeští diváci bývají vůči politickému názoru ve filmu a jeho argumentům často automaticky odmítaví s odůvodněním, že si nenechají násilně nutit cizí názory. Dokumentaristé to obvykle řeší tak, že se ve svých snímcích okázale zpřítomňují a nasazují osobní tón, aby se vyhnuli obvinění ze snahy diváky oklamat. Tak vzniká vzniká české pojetí autorského dokumentu.

Co dokáže lež

Dokument, 2017, Česko / Francie, 52 minut 
Režie: Tomáš Kudrna
Hodnocení Aktuálně.cz: 80 %

Kudrna oproti tomu zachovává neutrální formu kvalitně sestříhaných mluvících hlav, aniž by se v dokumentu sám objevil nebo promluvil. Jeho názor z filmu přesto vyplývá. Nabízí osobní interpretaci dění, zároveň ale zůstává věrný prezentaci faktů a informací, které jemně zasazuje do vybraného rámce.

Za otázku stojí, jestli uvozující paralely k sovětské okupaci Československa už nejsou přehnané. Jinak je ale dokument Co dokáže lež ukázkou soustředěného, osobního a přitom seriózního náhledu na problematiku. Takový se u nás často nevidí. 

 

Právě se děje

před 36 minutami

Místopředsedkyně Senátu Horská navrhuje 24. červen jako den památky vyhlazených obcí

Mezi významné dny v českém kalendáři by se měl nově zařadit 24. červen jako Den památky obcí a sídel vyhlazených během nacistické okupace. V novele zákona o státních svátcích to navrhla místopředsedkyně Senátu Miluše Horská (KDU-ČSL). Na navržené datum připadá výročí vypálení obce Ležáky na Chrudimsku, kterou vyhladili nacisté v roce 1942 v souvislosti s atentátem na Reinharda Heydricha. Návrhem novely by se měl Senát v prvním čtení zabývat příští čtvrtek.

Podle Horské zůstává ve stínu lidických událostí nejen obec Ležáky, ale i další místa, která se stala obětí nacistické brutality na sklonku druhé světové války. Horská připomíná například vypálení moravské osady Ploština 19. dubna 1945, jejíž obyvatelé podporovali partyzány z 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky. Při akci bylo zastřeleno nebo zaživa upáleno 27 civilistů. 

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

USA neprosadily v Radě bezpečnosti OSN prodloužení zbrojního embarga vůči Íránu

Spojeným státům se nepodařilo v Radě bezpečnosti OSN prosadit prodloužení zbrojního embarga proti Íránu. Z 15 členů se pro prodloužení kromě USA vyslovila ještě Dominikánská republika. Proti byly Rusko a Čína a zbývající země, včetně Francie, Británie a Německa, se zdržely, napsala agentura Reuters. Embargo, které je zakotveno v jaderné dohodě Íránu se světovými mocnostmi z roku 2015, má vypršet v říjnu.

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa prodloužení zbrojního embarga OSN vůči Íránu prosazuje již delší dobu. Míní totiž, že jeho zrušení islámské republice umožní získat zbraně, které mohou přispět k eskalaci konfliktů na Blízkém východě. Washington pohrozil, že pokud RB OSN embargo neprodlouží, spustí skrze jadernou dohodu proces k reaktivaci všech sankcí OSN vůči Íránu, včetně zbrojního embarga.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Trump nařídil čínské firmě ByteDance, aby do 90 dní prodala TikTok v USA

Americký prezident Donald Trump nařídil čínské společnosti ByteDance, aby prodala americké operace své aplikace pro sdílení videa TikTok do 90 dní. Oznámila to agentura Reuters.

"Existují přesvědčivé důkazy, které mě vedou k přesvědčení, že ByteDance by mohla podniknout kroky, které by mohly ohrozit národní bezpečnost Spojených států," uvedl Trump v nařízení. ByteDance by se měla odpojit od všech dat od uživatelů v USA a nebude smět vlastnit v USA žádný majetek, který se používá k provozu TikToku.

Americká společnosti Microsoft na počátku měsíce uvedla, že jedná s čínskou ByteDance o koupi aktivit TikToku v USA, Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandě. Dohodu chtějí obě strany uzavřít do 15. září.

Zdroj: ČTK
Další zprávy