Recenze: Film Poslední rodina je skvělý debut. Příběh malíře smrti fascinuje

Martin Svoboda Martin Svoboda
12. 5. 2017 11:00
Film o životě polského malíře Zdzisława Beksińského zaplněném tragédiemi dopadl sám o sobě ve všech ohledech dobře. Nezvykle precizní dílo strhne jak příběhem, tak propracovanou řemeslnou stránkou. Je to jeden z nejzajímavějších filmů v kinech.
Foto: Kino Świat

Na málokterém současném filmu se shodne tolik lidí jako na polské Poslední rodině režiséra Jana P. Matuszynského. Po uvedení na Febiofestu se o ní i v Česku začalo takřka jednohlasně mluvit jako o výjimečném díle, kandidátovi na jeden z nejvýraznějších snímků roku. Nyní přichází do běžné distribuce.

Cítíme hlubokou krizi, neumíme ji pojmenovat, důvody jsou mnohotvarné, jsou to globalizace, informační i mravní revoluce, říká Agnieszka Holland
24:11
Cítíme hlubokou krizi, neumíme ji pojmenovat, důvody jsou mnohotvarné, jsou to globalizace, informační i mravní revoluce, říká Agnieszka Holland | Video: Daniela Drtinová

Matuszynski zatím pro kina natočil jen celovečerní dokument Deep Love, i proto ihned překvapí nezvyklá preciznost a jasná vize, s nimiž biografii malíře Zdzisława Beksińského a jeho dysfunkční rodiny pojal. Z každého záběru čiší preciznost a plán budící respekt.

Mysleli na to

Podobně jako v nedávné rumunské Sieranevadě tvůrci uzavírají hrdiny i diváky ve stísněném světě panelových bytů, z nichž téměř odmítají vyjít na denní světlo. V tomto nenápadném prostředí každodennosti odhalují pravou lidskou podstatu.

Zatímco rumunská artovka sledovala průběh jediné slavnostní večeře, Poslední rodina nabízí ságu rozpřaženou mezi osmdesátými a devadesátými lety. Navíc nesleduje obyčejnou rodinu, ale naopak jednu z těch nejvýznačnějších v Polsku, jež svou výstředností a výrazností do svého prostředí nezapadala a žila všemu tomu betonu navzdory.

Středem zájmu není samotný malíř temných gotických obrazů zobrazujících smrt, i jeho dílo zůstává jen na pozadí a zvědavé publikum si bude muset až později dohledat, jak jeho práce vlastně vypadaly. Poslední rodina vypráví stejně tak o malířově synovi a manželce a "protagonistou" filmu jsou oni tři jako celek.

Film především předkládá střet vyrovnaného otce a nekontrolovatelného syna, aniž by upřednostňoval jako hrdinu malíře. Soustředí se na odcizení rodiny světu i sobě navzájem. Na mezigenerační nepochopení, neschopnosti Beksińského udržet autoritu nad synem a snahu matky udržet své milované pohromadě.

Bez komentáře

Úspěch Poslední rodiny jde připsat právě tomu, že kromě výrazné režijní práce obsahuje i hutný příběh a postavy. Zásadní jsou skvělé herecké výkony Andrzeje Seweryna a Dawida Ogrodnika. Obzvlášť Ogrodnikův Tomek byl jistě velkou výzvou a jeho nekontrolovaná sebedestrukce se snadno mohla stát lacinou karikaturou blázna.

Mnozí v ději navíc hledají politický komentář, vyjádření k tomu, v jaké izolaci žili lidé v Polsku za socialismu. Ale nutno podotknout, že ačkoliv tvůrčí záměr není pro diváka zavazující, samotný režisér a spoluautor scénáře Matuszynski v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdil, že politiku do svého snímku nevkládal, protože nemyslí, že měla na malířovu rodinu zásadní vliv. Byla zajištěná za socialismu stejně jako za demokracie a o veřejné dění se nestarala. Možná ale to samo o sobě, i bez režisérovy přímé snahy, odráží danou tematiku lépe než její vědomý rozbor.

Poslední rodina

Polsko, drama, 2016, 124 minut
Režie: Jan P. Matuszynski
Scénář: Robert Bolesto
Hrají: Andrzej Seweryn, Dawid Ogrodnik, Aleksandra Konieczna, Andrzej Chyra a další
Hodnocení Aktuálně.cz: 85 %

Polská rodina je tedy filmem, z nějž si lze odnést hned několik různorodých zážitků. Může strhnout příběh zajímavých postav, kdy bude divák pohlcený vyprávěním. A audiovizuální stránka vybízí k detailnímu rozboru každého záběru a uvažování o režisérových stylistických volbách, nejčastěji o výrazném odstupu kamery od postav i v těch nejstísněnějších prostorách.

Promyšlenost obrazu je patrná, aniž by bylo nutné vědět, že každý úhel záběru tvůrci pečlivě připravovali v počítačovém programu, v němž existovaly přesné digitální makety kulis. Tato úzkostlivá kontrola přitom nepůsobí samoúčelně nebo vyumělkovaně - vždy z ní plyne silný zážitek.

Poslední rodina má zkrátka odměnu pro každý typ diváka, což u festivalového snímku není samozřejmost.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy