Spisovatelka připomíná námořní katastrofu šestkrát horší než Titanic. Svět ji chtěl navždy zamlčet

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
24. 10. 2016 14:12
Kniha Sůl moře vyšla v USA letos v únoru. Za tu dobu se stala bestsellerem, sáhla po ní významná produkční společnost a chystá velkofilm. Čeká ji možná stejný úspěch jako v případě Titanicu, jenže námořní katastrofa německé lodi Wilhelm Gustloff z ledna 1945 je ještě působivější – po zásahu sovětskou ponorkou zde zahynulo 9000 lidí, tedy šestkrát více než na Titanicu, navíc se o této námořní tragédii příliš nemluví a čtenáři žasnou, jak to, že o ní nikdy neslyšeli. "Zkázu lodi chtěl nejprve zamlčet Hitler kvůli morálce vojáků. Po válce Němcům nepřišlo vhodné stavět se do role obětí. A Sověti? Velitele ponorky odstavili a mlčeli raději také," líčí autorka Ruta Sepetysová.
Americká spisovatelka Ruta Sepetys se svou novou knihou Sůl moře
Americká spisovatelka Ruta Sepetys se svou novou knihou Sůl moře | Foto: Zuzana Hronová

O zkáze lodi Wilhelm Gustloff toho veřejnost v porovnání s Titanicem mnoho neví, přestože na ní zahynulo šestkrát více lidí než na slavném zaoceánském parníku.

Upřít pozornost k této neprávem opomíjené tragédii chce americká spisovatelka litevského původu Ruta Sepetysová. V USA vyšla její kniha Sůl moře v únoru a v říjnu vychází v nakladatelství CooBoo i v Česku. Od doby svého amerického vydání se stala bestsellerem deníku New York Times, sáhla po ní velká produkční společnost a začala připravovat celovečerní snímek podle knihy.

Dost možná se zopakuje filmový úspěch Titanicu, Sůl moře šokuje veřejnost tím, že popisuje největší námořní katastrofou v novodobých dějinách, o níž však toho široké publikum příliš neví.

„To je asi nejčastější reakce na mou knihu: ‚Jak to, že jsem o tomto příběhu ještě nikdy neslyšel?‘ To byla i jedna z myšlenek, která mě inspirovala. Proč některé kapitoly dějin tak dobře známe a některé nám zůstávají skryté?“ říká online deníku Aktuálně.cz autorka Ruta Sepetysová.

Obří tragédie měla zůstat v zapomnění

Jenže o tragédii, ke které došlo koncem druhé světové války, 30. ledna 1945, nikdo nechtěl příliš mluvit – ani Sověti, kteří loď ponorkou torpédovali a poslali ke dnu, protože tisíce civilních obětí včetně mnoha dětí nebyl zrovna hrdinský válečný skutek. Ke katastrofě se nehlásili ani Němci, jejichž obyvatelé zahynuli i kvůli neopatrnosti kapitána a pokaženým záchranným pracím. 

„Zkázu lodi Wilhelm Gustloff chtěl utajit i sám Hitler, aby ještě více neshodil koncem války již tak dost klesající morálku německých vojáků. Po válce zase Němcům nepřišlo vhodné stavět se do role obětí vzhledem k tomu, co napáchali za války. A ruský velitel ponorky byl okamžitě po konci války propuštěn bez vyznamenání z armády. Takže ani Rusové o tom nechtěli hovořit,“ vysvětluje Sepetysová.

Dodnes i mnozí historici nevědí, jaké zaujmout stanovisko. Loď totiž nebyla označena jako humanitární, byla osazena zbraněmi a převážela asi tisícovku ozbrojených vojáků. Z tohoto pohledu by se mohlo zdát její torpédování sovětskou ponorkou jako legální. Jenže Wilhelm Gustloff přepravoval také asi 9000 uprchlíků, z velké části žen a dětí. Z celkového počtu přibližně 10 500 cestujících se jich podařilo zachránit necelých 1500, zahynulo tu mimo jiné až 3000 dětí. Otázkou zřejmě navždy zůstane, zda toto kapitán sovětské ponorky Alexander Marinesko věděl.

Zajímaly mě osudy bezejmenných

Katastrofu doprovázely mnohé výjevy charakteristické pro jiná námořní neštěstí – přežili všichni kapitáni, záchranné práce byly chaotické, nedodržovala se přednost žen a dětí, zjistilo se, že je kritický nedostatek funkčních záchranných člunů. Ostatně Wilhelm Gustloff původně sloužil jako rekreační loď pro nacistickou smetánku a byl určen zhruba pro 1500 výletníků, v osudnou plavbu se tu mačkalo 10 500 lidí, kteří v plavidle viděli poslední šanci, jak utéct před postupující válečnou frontou. Toto však není hlavní dějová linka Soli moře.

„Zajímaly mě spíše osudy těch bezejmenných lidí. Z Gdaňsku tehdy pluli i Litevci, Lotyšové, Estonci, Chorvati a jejich příběhy jsou naprosto neznámé. Během několika let příprav jsem mluvila s mnoha ženami a dětmi, které přežily. Jejich vyprávění mě uchvátila a přišla mi zajímavější,“ líčí Ruta Sepetysová.

Na dotaz, nakolik je Sůl moře fikce a nakolik historickou skutečností, odpovídá, že fakta, data i místa zásadně dodržuje, fikce se odehrává až při vykreslení postav.

„Mluvila jsem se stovkami lidí a jejich příběhy vtěsnala do několika charakterů. Například postava Litevky Joany Vilkasové je poskládána asi ze třiceti žen.“

Rešerši se věnovala několik let, oslovila pamětníky a jejich příbuzné a známé přes Facebook. Ozvali se jí mnozí lidé a rovněž jí posílali nejrozličnější předměty z lodi, a to i po vydání knihy, takže výzkum vlastně stále pokračuje.

„Mám už takových věcí a fotografií, že by mi to vydalo na Muzeum lodi Wilhelm Gustloff. Jedna rodina mi třeba poslala uniformu po dědečkovi, který na lodi sloužil. Představte si, jaké by to bylo, kdybychom třeba měli uniformu po někom z Titanicu,“ říká spisovatelka a ukazuje desítky snímků ve svém mobilním telefonu.

Knihami si udržuji svou litevskou identitu

Sepetysová knihou v podstatě navazuje na své úspěšné dílo V šedých tónech, které líčí osud mladé litevské dívky, jež je s matkou a mladším bratrem v roce 1941 odvlečena sovětskou tajnou policií do pracovního tábora na Sibiři. Pohnutý historický osud Litevců tváří v tvář sovětské mašinerii je klíčovým tématem této literátky, jež se v USA narodila litevským uprchlíkům.

„Ano, přesně tak. Vyrůstala jsem v Americe s tímto jménem, Ruta Sepetysová. Bylo hned jasné, že jsem cizinka, ale když se mě ptali, odkud jsem, a řekla jim, že z Litvy, konverzace byla u konce. Nikdo tam totiž Litvu neznal. Takže to, že píšu o zamlčovaných kapitolách a malých národech, je i bojem za mou litevskou identitu.

Tip: Odebírejte náš newsletter a budete mít přehled >>

Po knize již sáhla velká producentská společnost a pracuje na filmu. Zájem je obrovský.

„Rozhodně se tomu nebráním. Mnohé útržky naší historie jsou neprávem zapomenuté, přitom velmi poučné. Známe jména jako Hitler nebo Stalin, ale neznáme jména jejich obětí. Mé knihy jsou příležitostí, jak dát těmto lidem tvář. Pokud naši historii neudržíme v paměti, může se stát, že se jednou vrátí. Musíme se z historie poučit,“ vyzývá spisovatelka a dodává, že tím chce uctít i řadu starých lidí, pro něž jsou tyto vzpomínky ještě velmi živé a kteří si myslí, že se na ně tak trochu zapomnělo.

Na slavnostním zahájení výstavy Titanic, které moderoval Leoš Mareš, promluvil o svých plavbách i námořní kapitán Ctirad Pacák. | Video: Zuzana Hronová
 

Právě se děje

před 47 minutami

Tři čtvrtiny lidí chtějí místo stravenek dostávat peníze, ukázal průzkum. Ministerstvo navrhuje stravenkový paušál.

Až tři čtvrtiny zaměstnanců, kteří dnes dostávají stravenky, by raději přešly na peněžní stravenkový paušál. Většina z nich by přitom své stravovací návyky nezměnila. 

Čtyři pětiny restaurací by zase přivítaly, kdyby u nich méně lidí platilo stravenkami. Vyplývá to z průzkumu, který pro ministerstvo financí uskutečnila agentura Median mezi 1212 respondenty. 

"Dnešní režim zachováváme a nijak jej neomezujeme. Pouze ke stravenkám a firemním jídelnám přidáme třetí možnost, díky které mohou zaměstnanci dostat nezdaněný příspěvek na stravování rovnou v penězích. Kdo chce, pojede stále ve stejném režimu a nic se pro něho nezmění," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Návrh je součástí připravovaného daňového balíčku na rok 2021. Návrh v tuto chvíli projednávají ministerstva. Jeho účinnost je navržena od 1. ledna 2021. 

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

V severní Itálii ve městě Padova zemřel osmasedmdesátiletý muž pozitivně testovaný na koronavirus. Jde o prvního Evropana, který nákaze podlehl.

 Úmrtí v pátek pozdě večer oznámil italský ministr zdravotnictví Roberto Speranza.

Muž byl jedním ze dvou starších pacientů v oblasti Veneto, u kterých bylo podezření na nemoc COVID-19, kterou nový typ koronaviru způsobuje. V nemocnici ležel podle italských médií 14 dní a přijat byl s jiným druhem onemocnění.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

V palivových nádržích tří desítek letadel značky Boeing 737 MAX objevil výrobce zbytky materiálu, mohly ohrozit bezpečnost strojů.

Během kontroly zatím nepředaných strojů výrobce objevil podobný problém u 35 z nich, potvrdil mluvčí firmy. Podle informací agentury Reuters se jednalo o víc než polovinu zkontrolovaných letounů. 

Firma uvedla, že v nádržích se našly zbytky cizích předmětů, což je termín, který se používá pro nejrůznější materiál, jako jsou hadry, nástroje, kovové třísky a další. Většinou zůstává po zaměstnancích, kteří se podílejí na výrobním procesu. Podobný problém už měla firma také u jiných letadel, například u tankovacích letounů KC-46, upozornila agentura Reuters. Tyto předměty zvyšují riziko elektrického zkratu a požáru.

Letadla 737 MAX jsou už téměř rok odstavena z provozu, nová čekají zaparkovaná na své dodání aerolinkám. Zákaz přišel loni v březnu po dvou smrtelných nehodách. 

Zdroj: Reuters , ČTK
před 2 hodinami

Nákaza koronavirem v Číně polevuje, její nárůst hlásí Jižní Korea. Nakažených je celkem přes 76 tisíc.

Nemoci způsobené novým typem koronaviru v pevninské Číně podlehlo již celkem 2345 lidí. Během pátku jich zemřelo 109, o devět méně než ve čtvrtek. Nakažených je přes 76 tisíc. Počet nově onemocnělých se v pátek výrazně snížil na 397 ze čtvrtečních 889. Informovala o tom v sobotu odvoláním na čínské zdravotnické úřady agentura Reuters. Výrazný nárůst nových případů hlásí Jižní Korea.

Epicentrum epidemie, provincie Chu-pej, hlásí za pátek výrazně nižší počet nových případů onemocnění i mírně nižší počet nových úmrtí. Počet nových nemocných klesl na 366 ze čtvrtečních 631. Počet mrtvých v této nejvíce zasažené čínské provincii činil v pátek 106, zatímco ve čtvrtek to ještě bylo 115. Celkem v Chu-pej již zemřelo 2250 lidí a celkový počet nakažených tam byl k pátku 63 tisíc.

Zdroj: ČTK
Další zprávy