Seriálové podobenství, jež se žánrově pohybuje na pomezí dystopické sci-fi a hororového dramatu, je zasazeno do blízké budoucnosti a fiktivní republiky Gileád, ležící na území někdejších Spojených států amerických.
V teokratické společnosti, jejíž základy vycházejí z extremistického výkladu Bible, se z posledních zbytků plodných žen staly krutě trýzněné konkubíny. Jejich úkolem je rodit děti pro vysoce postavené muže a jejich sterilní manželky.
Třetí řada seriálu přímo navazuje na tu předchozí. Tedy na moment, kdy klíčová postava příběhu - bývalá knižní redaktorka June Osborneová překřtěná na služebnici Offred - nechává čerstvě narozenou dcerku Nichole v péči své přítelkyně Emily, která se s ní chystá emigrovat do Kanady. June se vzdává možnosti útěku z totalitního Gileádu, neboť nechce uprchnout bez starší dcery Hannah, která jí byla odebrána na začátku příběhu.
Po několika dramatických událostech je June přemístěna do domu nového velitele Josepha Lawrence, považovaného za "architekta" gileádské ekonomiky a zakladatele kolonií. Stále vzpurnější služebnice, která je nyní nazývaná Ofjoseph podle jména svého současného pána, se zároveň hlouběji zapojuje do hnutí Odporu.
Všechny nové dějové linky jsou od původního příběhu feministické aktivistky Margaret Atwoodové pouze odvozeny, neboť zápletku autorčina románu vyčerpala již první série, později oceněná dvěma Zlatými glóby a osmi cenami Emmy. Druhá i třetí řada ale pokračují v jejím duchu a rozvíjejí některé motivy, které spisovatelka pouze naznačila. Nebo které tvůrci seriálu v čele s výkonným producentem Brucem Millerem "vytušili" a domýšlejí je v intencích předlohy.
Zatímco druhá řada, kterou v těchto týdnech vysílá Česká televize, se soustředila na průběh nechtěného těhotenství June, ta třetí se zaměřuje na hrdinčinu snahu zachránit prvorozenou dcerku Hannah. June přitom musí obezřetně rozehrávat složité strategie ve vztazích s autoritářskými veliteli, jejich neplodnými manželkami, odbojářskými hospodyněmi Martami i dalšími služebnicemi.
Kdokoli z nich - i ten, kdo se tváří jako nejlepší přítel - může ve skutečnosti být špionem Gileádu.
Do popředí se stále více dostává motiv sounáležitosti mezi ženami, i těmi z různých společenských kast. Nejsilněji je spojenectví cítit mezi matkami, které - bez ohledu na to, zda to jsou matky biologické, nebo adoptivní, a že většinou mají protichůdné osobní zájmy - chtějí pro své děti jen to nejlepší.
Z tohoto pohledu se nevyzpytatelně vyvíjí především dříve konfrontační vztah mezi June a Serenou, manželkou velitele Freda Waterforda, do jehož domu byla hrdinka přidělena na začátku příběhu.
Ve středověce patriarchálním uspořádaní fundamentalistické společnosti, v níž jsou všechny ženy bez rozdílu podrobeny mužům, navíc dříve poslušné manželky některých velitelů začínají pociťovat nepokoj i obavy o budoucnost "svých" dětí. A právě v tom June vidí příležitost, jak ženy proměnit v noční můry pro misogynské muže.
Soudě podle prvních čtyř nových dílů je zřejmé, že se některé ženy v Gileádu cílevědomě připravují k nelítostné dívčí válce.
Rozdělení Gileádu na genderově znepřátelené tábory, v důsledku čehož jsou ženy beztrestně rituálně znásilňovány, brutálně mučeny a veřejně popravovány, bývá mnohými vnímáno jako reakce na vyhrocenou kampaň #MeToo. V kontrastu s tím ale tvůrci poukazují také na to, jak mocné mohou být sexuální ženské zbraně. Právě June jich obratně využívá od prvního dílu seriálu, jelikož si je vědoma, že v represivním režimu přežije jen s mocnými spojenci.
Třetí řada formálně pokračuje v intencích předešlých 23 dílů. Letošní epizody mají obdobnou strukturu a znovu funkčně pracují s vnitřním hlasem ústřední aktérky. I tentokrát jejich znepokojivě ponurou atmosféru dokresluje nejen pod kůži se zadírající zvukový design, ale také písňový soundtrack, záměrně ostře kontrastující s mrazivým děním na obrazovce.
Ve srovnání s prvními dvěma řadami nyní příběh méně využívá flashbacků z minulosti June. Ty však nahrazují paralelní dějové linky, odehrávající v Kanadě, kam se podařilo uprchnout nejenom lesbické služebnici Emily s maličkou Nichole, ale kde našel útočiště také Junin manžel Luke Bankole. Jejich intimní příběhy se přitom i "na dálku" stávají důležitou součástí osudů June Osborneové.
Kamera ve velkých, občas až trýznivých detailech sleduje tvář znamenité představitelky hlavní role Elisabeth Mossové, která je schopna v jediném záběru beze slova vyjádřit extrémně protikladné emoce.
Často je snímaná jako špinavá a zbitá oběť, zároveň v jejím obličeji probleskují až hrozivě temné záchvěvy, signalizující postupující přerod v nemilosrdně odhodlaného křižáckého mstitele.
Příběh služebnice III
2019 Hulu/MGM
Na české HBO GO jsou v současnosti k vidění první čtyři epizody, každý další čtvrtek přibude nový díl.
V okamžicích, kdy v šarlatovém rouchu a bílém čepci stojí v ostrém protisvětle, zase herečka působí jako madona se svatozáří. Elisabeth Mossová vytváří jedinečný portrét nejednoznačné ženské hrdinky, jež je celou dobu vystavována nejrůznějším "Sophiiným volbám", ale která zároveň neváhá nechat domácnost jednoho gileádského pohlavára doslova lehnout popelem.
Třetí řada seriálu Příběh služebnice zatím plně nedosahuje účinnosti těch předešlých, neboť některé motivy přece jen opakuje nebo pouze lehce variuje. I nadále však zůstává nejsugestivnější reflexí některých neblahých společenských tendencí zaštítěných - zejména po nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta - obsahově vyprázdněným voláním po návratu k takzvaným tradičním hodnotám.
