Poklad na Stříbrném jezeře nebyl historicky první mayovkou v biografech. Bez úspěchu diváků však skončily pokusy německé společnosti Ustad-Film, která roku 1920 natočila tři černobílé němé snímky. Odehrávaly se v Orientu a žádný se nedochoval.

V polovině 30. let následoval už zvukový film nazvaný Pouští, koncem 50. let dvě tentokrát již barevná díla Karavana otroků a Babylonský lev. Obě se znovu zaměřovala na Mayovu literární postavu Karu ben Nemsího a jeho arabská dobrodružství.

Přestože opět nezaznamenala velký ohlas, německý producent Horst Wendlandt, spolumajitel společnosti Rialto Film, roku 1962 zariskoval a zafinancoval velkolepý dobrodružný titul inspirovaný tentokrát Mayovým indiánským románem.

Ve spolupráci s jugoslávským Jadran Filmem tak vznikl Poklad na Stříbrném jezeře, údajně nejdražší poválečný německý snímek, jehož rozpočet činil 3,5 milionu marek včetně propagace a distribuce. Výrobní náklady se vrátily téměř dvakrát. V průběhu dalších šesti let přibylo 16 filmů.