Organizace Opus Dei svůj požadavek zaslala japonskému vedení společnosti Sony Pictures; dopis je adresován i všem zaměstnancům firmy.
Předpokládaný hit natočený společnostmi Sony a Columbia Pictures podle bestselleru Dana Browna by měl být poprvé uveden 17. května na festivalu v Cannes, oficiální světová premiéra bude následovat o dva dny později.
Infobox
Opus Dei (Dílo Boží) založil roku 1928 (ženskou větev 1930) španělský kněz Josemaría Escrivá de Balaguer (1902-1975, 2002 svatořečen) jako "sekulární institut zasvěceného života". Papež povýšil hnutí v roce 1982 na osobní prelaturu, instituci podléhající přímo římské kongregaci pro biskupy. Členové společenství se řídí poměrně přísnými pravidly, většina členů - numerariové - jsou laikové, kteří žijí normálním rodinným životem a mají světské povolání; zapojení laiků do práce pro církev a náboženská interpretace jejich světského zaměstnání patřilo k původním cílům hnutí. Společenství, které má zastoupení v 61 zemích světa (v ČR od 1991), vzbuzuje z mnoha důvodů jisté kontroverze; těmi hlavními jsou extrémní konzervativismus, který vedl až ke sblížení s frankistickým režimem ve Španělsku, značný důraz na disciplínu u členů hnutí a určitá neprůhlednost organizační struktury, která se stala živnou půdou pro rozmanité konspirační teorie.
"V některých médiích už se objevila zpráva, že Sony Pictures zvažuje umístit na začátek filmu upozornění, že se jedná o fikci a že jakákoliv podobnost se skutečností je čistě náhodná," píše se otevřeném, ale smířlivě formulovaném dopisu, který je podepsán japonskými představiteli Opus Dei. "Podobné rozhodnutí by bylo výrazem respektu k postavě Ježíše, k dějinám Církve a k náboženskému přesvědčení diváků."
Ze strany Sony zatím v odpovědi zaznělo jediné: že Da Vinciho kód není náboženský film, a tudíž není žádný důvod ho takto kritizovat.
Kněžská společnost svatého Kříže a Opus Dei, jak zní celý název konzervativního katolického sdružení, se proti chystanému filmu ohrazovala už dřív; požadovala dokonce, aby byla ve scénáři pozměněna problematická místa nebo aby byl snímek nepřístupný mládeži. Film i literární předloha představují Opus Dei jako fanatickou vraždící sektu.
Požadavek Opus Dei není v tyto dny ze strany církve jediným kritickým hlasem proti chystanému filmu. Ve své velkopáteční homilii se ohradil například papežský kazatel Raniero Cantalamessa proti užívání Ježíše Krista jako obchodního artiklu.
"Kristus je znovu prodáván. Už ne za třicet stříbrných, ale za miliardy knihkupcům a nakladatelům," zaznělo v kázání. "Tuto spekulantskou vlnu nemůže nikdo zastavit, spíše ještě vzroste s uvedením jistého filmu."
Arcibiskup z Canterbury Rowan Williams zase při sobotní bohoslužbě prohlásil, že vlna zájmu o konspirační teorie nemůže oslabit Evangelium. "Jidášovo evangelium nebo Da Vinciho kód podporuje v lidech smysl pro tajemno, ale velikonoční poselství žije v křesťanské zkušenosti," řekl nejvyšší představitel anglikánské církve.
Podle aktuálních průzkumů provedených ve Spojených Státech a v Kanadě obavy církevních kritiků z vlivu Brownovy knihy, respektive filmu, nejsou úplně liché. Vyšlo najevo, že 13 procent Američanů a ještě o čtyři procenta více Kanaďanů bere Da Vinciho kód velmi vážně: nevěří ve vzkříšení Krista, které se slaví o Velikonocích, nýbrž v Brownem traktovanou teorii, že Ježíš nezemřel na kříži, ale oženil se a měl děti.
Tato ústřední myšlenka filmu, respektive Brownovy předlohy, "nedráždí" jen církev, ale i méně úspěšné autory. Americký spisovatel před deseti dny vyhrál soud se dvěma historiky, kteří tvrdili, že jim tuto kontroverzní myšlenku ukradl z jejich publikace. Totéž nyní tvrdí ruský odborník na Da Vinciho.
