Norská verze Tří oříšků bude také v Česku, jednu postavu nadaboval Trávníček

Norská verze Tří oříšků bude také v Česku, jednu postavu nadaboval Trávníček
Ellen Dorrit Petersenová jako nevlastní matka.
Astrid S jako Popelka.
Druhá zprava je Astrid S v roli Popelky.
Zády je na snímku Astrid S v roli Popelky.
Foto: Storm Films
ČTK Kultura ČTK, Kultura
30. 11. 2021 17:38
Česká kina začnou 23. prosince promítat norskou verzi Tří oříšků pro Popelku, pohádky režiséra Václava Vorlíčka. Remake nazvaný Tři přání pro Popelku vznikl v Norsku a slibuje moderní verzi příběhu, nové kostýmy i severskou zimu a zasněžené hvozdy.

Díky dabingu jedné z rolí se v nové Popelce vrátí Pavel Trávníček. V původním filmu byl kvůli brněnskému akcentu předabován, hlas tehdy princovi propůjčil dnes již nežijící Petr Svojtka.

Nový film vznikl ještě se souhlasem Vorlíčka, který zemřel předloni ve věku 88 let. "O slávě své Popelky a její oblibě v Norsku věděl a fanoušků tam si vážil. Remaku velice fandil, ale zároveň z něj bylo cítit, jak si je jistý tím, že jeho mistrovství stejně překonat nelze," říká Pavel Berčík z Evolution Films, který pomáhal domlouvat licenci na novou verzi.

"Originál diváci oprávněně považují za národní poklad, zveřejnění upoutávky k nové verzi vzbudilo hodně emocí. My jsme ale především hrdí, že se český film dočkal zahraničního převyprávění. Myslím, že si zaslouží, abychom ho divákům nabídli ke zhlédnutí," doplňuje Ondřej Kulhánek z distribuční společnosti Bontonfilm.

V roli Popelky se představí pětadvacetiletá norská zpěvačka Astrid Smeplassová, vystupující pod uměleckým jménem Astrid S. "Celé dětství jsem se každé Vánoce dívala na původní českou Popelku, protože se u nás v Norsku stala součástí vánočních tradic. Je to role, ke které člověk přistupuje s maximální pokorou," říká zpěvačka, jež se kvůli roli naučila lukostřelbě i jízdě na koni.

V příběhu plném odvahy, lásky, dobrého srdce a magie bude Popelka po smrti svého otce znovu bojovat s tyranskou macechou v podání Ellen Dorrit Petersenové a nevlastní sestrou, kterou hraje Ingrid Giæverová. Překazí lov třem mladíkům, díky kouzelným oříškům se zúčastní úchvatného plesu, kde získá princovo srdce, a na útěku ztratí svůj střevíček. Prince ztvárnil čtyřiadvacetiletý Nor Cengiz Al.

Nová verze se natáčela v norském Lillehammeru, dějišti zimních olympijských her z roku 1994. Jako kulisy posloužilo 200 historických budov ve zdejším skanzenu Maihaugen, nejstarší pochází ze 13. století.

Režie se ujala Cecilie Mosliová, kterou proslavila skandinávská verze seriálu Mammon pro HBO. Podle ní posléze vznikl český Mamon s hercem Matějem Hádkem v hlavní roli.

Trailer z norského remaku nazvaného Tři přání pro Popelku s českým dabingem. | Video: Bontonfilm

Česko-německá filmová pohádka Tři oříšky pro Popelku měla premiéru v roce 1973. Scénář podle předlohy Boženy Němcové napsal František Pavlíček. V titulcích je však uvedena Bohumila Zelenková, která jej zaštítila, protože Pavlíčkovi komunisté zakázali činnost.

Hudbu složil Karel Svoboda, hlavní píseň Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš? zpívá Karel Gott a text napsal Jiří Štaidl. V hlavních rolích se představili Libuše Šafránková jako Popelka a Pavel Trávníček coby princ.

Film je oblíbený v Česku, Norsku, Německu i dalších zemích. Když v roce 1993 veřejnoprávní norská televize NRK neodvysílala Popelku, do studia volali rozhořčení diváci. Na zámku Moritzburg se od roku 2009 každoročně koná výstava o filmu. Ze setkání na Moritzburgu dokonce vznikl hodinový dokument televize MDR. Vystupují v něm Vorlíček, Trávníček i Gott.

Před třemi lety měla v Kongresovém centru v Praze premiéru muzikálová podoba příběhu. Režie se ujal Filip Renč, roli krále přijal někdejší filmový princ Trávníček.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 30 minutami

Zdražení energií dopadlo na lidi na přístrojích, rada pro ně žádá příspěvek

Prudký růst cen energií výrazně dopadl na lidi se zdravotními obtížemi a handicapem, kteří se neobejdou bez podpory přístrojů s vyšší spotřebou elektřiny. Výdaje se jim tak zvedly víc než ostatním. Týká se to více než 10 tisíc lidí. Řekl to předseda Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP) Václav Krása. Například dýchací přístroj podle údajů rady denně používá na 6000 osob. Další handicapovaní používají různé ventilátory či jiné aparáty s vyšší spotřebou.

"Dýchací přístroje mají příkon kolem 300 wattů. Člověk je používá denně třeba deset hodin. Za den jsou to tři kilowatty. To lidé platí navíc, bez toho ale nemohou být. Domníváme se, že mají tak enormní náklady na energie, že je potřeba jejich problém řešit," uvedl Krása. Podotkl, že řada handicapovaných žije z invalidního důchodu. "Jsou to většinou lidé, kteří mohou pracovat jen minimálně. Situace je pro ně tak velmi složitá," dodal šéf rady. O problému a jeho možném řešení chce jednat s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL).

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Soudcovská unie nesouhlasí se zmrazením platů, podpoří ty, kteří se budou bránit

Soudcovská unie ČR (SU) zásadně nesouhlasí s vládním návrhem na letošní zmrazení platů všech ústavních činitelů včetně soudců na loňské úrovni. Na čtvrtečním zasedání v Kroměříži se republiková rada unie shodla na tom, že podpoří soudce, kteří se budou za využití všech právních prostředků domáhat "oprávněných platových nároků" za tento rok. Unie státních zástupců (USZ) rovněž vzkázala, že civilní žaloby státních zástupců jsou reálnou variantou.

Novelu schválila sněmovna a ve čtvrtek umožnil její přijetí Senát, který využil ústavní možnosti nezabývat se návrhem. Norma míří k prezidentu Miloši Zemanovi, který avizoval, že ji podepíše.

"Soudcovská unie České republiky vyjadřuje hluboké zklamání nad přístupem vlády ČR, která na jedné straně deklaruje posilování demokratického právního státu a vlády práva, a v rozporu s tím ve vztahu k nezávislé soudní moci, navíc bez potřebného předchozího dialogu s ní, pokračuje v dlouholeté erozi materiálního zabezpečení soudců," uvedla Soudcovská unie v prohlášení.

Zmrazení platů se týká rovněž státních zástupců. "Unie státních zástupců lituje, že Senát Parlamentu ČR dnes nevyhověl návrhům dvou vlastních výborů - ústavně-právního a hospodářského - na zamítnutí zákona snižujícího platy státních zástupců a soudců," sdělil viceprezident USZ Ondřej Šťastný.

Výše platů politiků, soudců a státních zástupců se stanovuje z platové základny, která vychází z předloňské průměrné mzdy. Od ledna se platové základny politiků, soudců a žalobců zvedly o šest procent. Novela je má opět snížit. V případě politiků to bude z částky 89 155 korun na 84 060 korun. U soudců má klesnout ze 106 986 korun na 100 872 korun a u žalobců z 96 287,40 korun na 90 748,80 korun.

Vláda chce novelou ušetřit státu zhruba 600 milionů korun. Právě touto úsporou zdůvodnila potřebu zrychleného schvalování novely. Podle kritiků ani to není v souladu s ústavním pořádkem.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Europoslanci podpořili prodloužení mandátu českého člena Evropského účetního dvora Jana Gregora

Evropský parlament ve čtvrtek doporučil Radě EU prodloužení mandátu českého člena Evropského účetního dvora (EÚD) Jana Gregora o dalších šest let. Nynější mandát mu skončí 6. května, stanovisko europarlamentu není pro Radu závazné, ale zpravidla se jím řídí.

Poslanci Gregora podpořili 656 hlasy z celkem 705 možných. Plénum doporučilo také prodloužení mandátů lotyšského a slovinského člena účetního dvora. Naopak polský kandidát stejně jako v roce 2020 podporu nezískal, tehdy ho však Rada přesto jmenovala. Kandidáty do tohoto úřadu navrhují jednotlivé členské země, každá zde má svého zástupce.

Gregor před nástupem k EÚD v roce 2016 působil mimo jiné na pozici náměstka ministra financí České republiky, kde sestavoval český rozpočet. Ministrem byl tehdy Andrej Babiš.

Zdroj: ČTK
Další zprávy