Na hranici života a smrti. Režisér Kadrnka dotočil film Zpráva o záchraně mrtvého

ČTK ČTK
2. 6. 2020 16:31
Koncem května padla poslední klapka nového filmu Zpráva o záchraně mrtvého od režiséra a spoluscenáristy Václava Kadrnky. Natáčení, které začalo několik dnů před vypuknutím koronavirové krize, musel štáb kvůli přijatým opatřením po několika dnech přerušit. Společnost CinemArt snímek do kin uvede příští rok.

Příběh vychází z režisérovy zkušenosti. "Tatínka postihla před několika lety mozková mrtvice, byl v kómatu a my se ho z něj s mámou snažili probrat. Trávili jsme u něj v nemocnici několik hodin denně, mluvili na něj a on opravdu začal za několik dní otevírat oči a reagovat. Neuvěřitelné bylo, že když se z kómatu probral, pamatoval si úplně všechno, co jsme mu říkali. To mě inspirovalo," popisuje Václav Kadrnka.

"Chci ve filmu mimo jiné ukázat, že se člověk nemá nikdy vzdávat a že i zdánlivě nesmyslné věci smysl mají. Je to pro mě nesmírně osobní věc, zkušenost na hranici života a smrti, kterou chci sdílet," dodal.

Hlavními postavami rodinného dramatu jsou otec, matka a dospělý syn, které ztvárnili Petr Salavec, Zuzana Mauréry a Vojtěch Dyk. Film s francouzským kameramanem Raphaëlem O'Byrnem se natáčel převážně ve Fakultní nemocnici v Olomouci a dále v Kroměříži a Zlíně.

Scénář, který Kadrnka napsal se spisovatelem Markem Šindelkou, získal v roce 2018 hlavní cenu HAF Award na Asia Film Financing Forum v Hongkongu. Samotný snímek pak podpořil Státní fond kinematografie částkou pět milionů korun, podpora z evropského kulturního fondu Eurimages činila 130 tisíc eur, což je přibližně 3,5 milionu korun.

"Projekt byl zahraničními hodnotiteli přijat velice dobře a potvrdil mezinárodní zájem o projekt vyjádřený podporou z Hongkongu a získáním zahraničního agenta," podotýká česká zástupkyně v Eurimages Elena Kotová. Film by se měl příští rok objevit na některém velkém mezinárodním festivalu.

Václav Kadrnka před třemi roky převzal Křišťálový glóbus na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech za film Křižáček, středověkou road movie, která vznikla na základě epické básně Jaroslava Vrchlického Svojanovský křižáček.

 

Právě se děje

před 14 minutami

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
Další zprávy