Nejdůležitější deník Haaretz film sice komentuje krátkým článkem, ovšem s titulem Vše pouze kvůli Oskarovi - čímž dosti jasně vyjadřuje názor, že Spielbergovi nešlo o zachycení mnichovského masakru, ale o vytvoření dalšího snímku, který americké publikum dojme k slzám. Haaretz zdůrazňuje především monology ústící v tvrzení, že "utiskovanému palestinskému lidu nezbyla jiná možnost než uchýlit se k teroru".
Stojí vůbec za diskusi?
I Maariv, dalších z velkých izraelských listů, hodnotí Mnichov jako další z řady Spielbergových filmových "mytologií". Autor článku Meir Šnicer kritizuje i dějové nesrovnalosti: například když se vůdce odvetného komanda Avner Kauffman vrací přes přísný zákaz do Izraele, aby navštívil otce, jenže otec z filmu jaksi zmizel.
Honba za otcem je pak podle listu výmluvný důkaz, že Spielberga ani tak nezajímá izraelsko-palestinský konflikt jako spíše vztahy otců a synů. Mnichov je prý jen další nezdařený pokus o film "pro dospělé" a zůstává - stejně jako jeho předchozí díla - značně vulgární popularizací závažných etických témat.
Už před uvedením filmu se rozpoutala diskuse, zda film obhajuje teror; přiznává Palestincům právo na samostatný stát a rozlišuje mezi sebeobranou a teroristickým činem. Na to autor článku v Maarivu odpovídá další otázkou: Zda snímek vůbec za takovou diskusi stojí…
Emočně nabité fiasko
Poslední z trojice předních listů, Jediot achronot, začal film komentovat už poměrně dlouho před uvedením; ale pouze z hlediska hereckého obsazení a okolností, jež provázely natáčení. Na konci minulého týdne však vyšla zevrubná recenze, která Mnichov označuje za naprosté fiasko, které se vůbec nedá srovnat s "emocionálně nabitým" Schindlerovým seznamem.
Stejně jako Maariv kritizuje téměř pornografickou scénu prostříhanou záběry z mnichovského masakru; prý je to stejně příšerné jako naivita, s níž Spielberg přistupuje k politickým rozměrům filmu. List soudí, že Mnichov není v žádném případě zpracováním historických faktů, a proto jej není ani v nejmenším nutné považovat za seriózní.
Přitom však Jediot achronot nepovažuje snímek za výhradně protiizraelský. Mnohem závažnější je podle listu poselství, že Izrael není místem pro morálního člověka a že jediný rozdíl mezi titulním hrdinou Avnerem a těmi, které měl zlikvidovat, je, že Izraelec je zabiják "zásadový".
Diskuse se ještě vzedme
Názory dalších novin či magazínů se v zásadě vejdou do prostoru vytyčeného hlavními listy: vyjadřují buď nechuť a nesouhlas se Spielbergovým zpracováním, neboť prý znevažuje mnichovské události a staví členy Mosadu na roveň teroristům, nebo k filmu přistupují jako k naprosté fikci, která má se skutečnými událostmi pramálo společného.
Diváckých reakcí dosud není mnoho, ale dá se očekávat, že bouřlivá diskuse se ještě strhne. Zatím většina diváků hodnotí film záporně. Pomineme-li rozhořčení, že se ve filmu objevilo málo izraelských herců, najdeme i úvahy, jak mohl Žid takový snímek vůbec natočit.
Jedna divačka se domnívá, že film je důkazem, co se stane, když Žid žije mimo zaslíbenou zem. Na teror je třeba bez váhání odpovědět, píše - a jako příklad uvádí americkou odvetu po Pearl Harboru. Jiný čtenář komentuje "jistou primitivnost pohledu zvenčí" a navrhuje, ať mu Spielberg pošle zelenou kartu - protože "kdo ví, možná to pak také uvidíme vašima očima".
