Lehká óda na New York. Scorsese natáčel komentátorku společenského života

Martin Šrajer Martin Šrajer
13. 1. 2021 12:17
Společný projekt režiséra Martina Scorseseho a newyorské komentátorky společenského života Fran Lebowitzové, který je nově na Netflixu, překypuje přímými, cynickými a důvtipnými postřehy o lidech, městě nebo umění.
Martin Scorsese a Fran Lebowitzová.
Martin Scorsese a Fran Lebowitzová. | Foto: Netflix

Osmasedmdesátiletého amerického filmaře Scorseseho proslavily především hrané snímky jako Taxikář, Zuřící býk nebo Mafiáni. Od počátku je ale aktivní také jako dokumentarista, jenž zkoumá podobná témata: život Italoameričanů, dějiny kinematografie, hudbu 60. a 70. let minulého století nebo město New York.

Scorsese často točí osobní snímky, vypovídající o jeho blízkém vztahu ke konkrétní osobě, místu nebo období filmové historie. V minulosti takto vzdal poctu svým oblíbeným kapelám The Band a Rolling Stones, americkým a italským filmům, které formovaly jeho poetiku, režisérskému kolegovi Eliovi Kazanovi či hudebníkům Georgi Harrisonovi a Bobu Dylanovi.

Fran Lebowitzová.
Fran Lebowitzová. | Foto: Netflix

Z pozice obdivovatele již dříve přistoupil také k americké spisovatelce a esejistce Fran Lebowitzové, neodmyslitelně spjaté s jeho milovaným New Yorkem. Jedenáct let starý film Public Speaking stejně jako Scorseseho rané dokumenty Italianamerican a American Boy tvořilo primárně nenucené, pohotově nasnímané povídání. Oproti autorovým semknutým fikčním filmům bylo nápadně volnější.

Podobný formát má nová sedmidílná dokumentární série Předstírejme, že je to v pořádku, při jejímž natáčení se Scorsese a Lebowitzovou sešli znovu. Namísto vysoustruženého portrétu s přesně sestříhanými archivními materiály, jakým byly filmy o Dylanovi, Harrisonovi nebo Kazanovi, sledujeme pásmo veřejných vystoupení a soukromých hovorů, dohromady trvající tři a půl hodiny. Byla by škoda zavrhnout jej coby formálně neinvenční dílo, které režisér natočil hlavně sobě a dlouholeté kamarádce pro radost.

Scorseseho zaujetí Lebowitzovou je stejně nakažlivé jako zápal, s nímž jindy mluví o filmech. I evropského diváka, který dosud neslyšel o ženě břitce komentující společenské mravy a trefně pojmenovávající zvláštnosti velkoměstského života, poměrně rychle přesvědčí, že má smysl naslouchat.

"New York nikdy není nudný," konstatuje charismatická rétorka hned v první epizodě. Totéž platí pro její povídání založené na pozorování, nečekaných pointách a vtipných detailech. Lebowitzová vzpomíná na dětství, kdy se neúspěšně učila na violoncello, na první sbírku básní, která byla tak mizerná, že ji nikdo nechtěl vydat, nebo na psaní pro časopis Interview, založený koncem šedesátých let umělcem Andym Warholem.

Předstírejme, že je to v pořádku má na Netflixu české titulky. | Video: Netflix

Tehdy jí bylo 21 let a její pravidelné sloupky, v nichž se s důvtipem Oscara Wildea vyjadřovala k bytové situaci, diskomfortu při létání nebo soudobému umění, jí zajistily přízeň newyorských umělců včetně Scorseseho. Pak ale přišel mnohaletý tvůrčí blok a Lebowitzová byla nucena změnit způsob sebeprezentace. Místo psaní začala o politice, literatuře, gentrifikaci či výstředním chování spoluobčanů mluvit. Zviditelnila se například jako pravidelná návštěvnice talkshow slavného moderátora Davida Lettermana.

Názory na aktuální i nadčasová témata prezentovala také ve vlastních živých vystoupeních. V nich buď vedla dialog se známou osobností typu spisovatelky Toni Morrisonové nebo režiséra Spikea Leeho, případně pohotově, často formou jednovětných bonmotů, odpovídala na otázky z publika. Ukázky starších představení tvoří významnou část Předstírejme, že je to v pořádku.

Ačkoliv každou ze sedmi epizod zastřešuje širší téma, od hudby přes proměnu Manhattanu po cestování, a podle toho režisér vybírá ukázky z dřívějších hovorů, úvahy Lebowitzové se rozbíhají do mnoha stran. Namísto delšího zamyšlení a důkladného rozboru fenoménu obvykle spěchá k zábavné pointě. Její příběh i myšlenkový svět si musíme poskládat z mnoha střípků.

K semknutosti dílů přispívá zejména jazzová hudba a jejich rytmizace pomocí záběrů kameramanky Ellen Kurasové, zachycujících Lebowitzovou při procházce newyorskými ulicemi ještě před pandemií. Ohlížení se za minulostí města je častým námětem rozprav. Lebowitzová ale New York nijak neidealizuje, nostalgie jí není vlastní. Její přemýšlení charakterizuje sympaticky neuctivý nadhled a věta "hodnotit je mé povolání".

Šokovanému Spikeovi Leemu se svěřuje, že nesnáší kolektivní sporty, protože jde o velký byznys řízený muži a fandit týmům znamená podporovat firmy, jež je sponzorují. Stoupající oblibu různých wellness služeb, kterými si podle ní lidé kupují extra zdraví, považuje za projev chamtivosti. Když z publika zazní dotaz, jak by popsala svůj životní styl, odvětí stručnou, jízlivou a všeříkající poznámkou, že sama by spojení "životní styl" nikdy nepoužila.

Fran Lebowitzová stojí nad modelem města New York v Queens Museum.
Fran Lebowitzová stojí nad modelem města New York v Queens Museum. | Foto: Netflix

Kriticky se Lebowitzová nevyjadřuje snad jen ke svým slastem a slabostem, jako jsou cigarety, spánek nebo drahý nábytek. Jakkoli se ale může zdát, že naprostou většinu věcí, na něž přijde řeč, odmítá a zavrhuje, nejde o její nespokojenost, zatrpklost nebo neochotu porozumět moderní době, ale o projev zdravě skeptického pohledu na svět. Vyjadřuje sice nepopulární myšlenky, ale natolik vtipně a pronikavě, že divák má spíš chuť s ní polemizovat, ne ji zavrhnout.

Scorsese se do názorové konfrontace sám nepouští. Akceptoval, že Lebowitzové vyhovuje monolog a o svých přesvědčeních, třebaže zformovaných před desítkami let, nerada diskutuje. Filmař neoponuje a zaujímá roli posluchače, který většinu ironických glos odměňuje nápadným přikyvováním a hlasitým smíchem. Jeho komentář na sebe bere především podobu doprovodného obrazu.

Když Lebowitzová vzpomíná, jak v New Yorku pracovala coby taxikářka, následuje střih na scénu divoké jízdy nočním městem ze Scorseseho černé komedie Po zavírací době. Na vyprávění Lebowitzové, která poněkud nevýchovně nabádá ke kouření elektronických cigaret v letadlech, reaguje zpola vážně míněný titulek varující diváky, že by to určitě zkoušet neměli. Monolog o jejím vztahu ke sportu s ironií ilustruje dobový záběr ženy v posilovně a tak dále.

Schopnost ve zkratce vyhmátnout podstatu tématu Scorsese projevuje také při střihu. Příběhy vyprávěné v různou dobu a před různými posluchači skládá do souvislého myšlenkového toku tak, aby plynule navazovaly. Série tedy přes formální usedlost, převahu mluveného slova a monologickou povahu nepostrádá dynamiku vlastní Scorseseho hraným filmům.

Přesto se v této zlehka plynoucí ódě na New York Lebowitzová v důsledku nekorigovaného řetězení myšlenek nevyvaruje jisté repetitivnosti. Pro vtip, inteligenci a řečnické schopnosti je radost ji poslouchat, ale nemá-li k ní divák úzký vztah, Předstírejme, že je to v pořádku si na rozdíl od jiných sérií na Netflixu zřejmě na jedno posezení nepustí. Na to těch nesmlouvavých kritických soudů obsahuje až příliš.

Předstírejme, že je to v pořádku

Režie: Martin Scorsese
Seriál je k vidění na Netflixu.

20 filmových pecek, které mají šanci vás letos ohromit v kinech, na Netflixu i HBO:

20 filmových pecek, které mají šanci vás letos ohromit v kinech, na Netflixu i HBO | Video: Aktuálně.cz
 

Právě se děje

před 47 minutami

Italský Senát těsně vyslovil důvěru vládě premiéra Conteho, který přestál i pondělní hlasování Poslanecké sněmovny

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Tucet členů národních gard USA bylo postaveno mimo službu

Tucet příslušníků amerických národních gard, kteří měli ve středu posílit bezpečnost inaugurace zvoleného prezidenta Joea Bidena, bylo postaveno mimo službu. Stalo se tak po prověrkách, které mimo jiné zkoumaly možné vazby na krajně pravicový extremismus. Podle Reuters to řekli představitelé Pentagonu.

Mluvčí Pentagonu uvedl, že se prověrky nezabývaly jen možnými vazbami na extremistické skupiny.

Jeden příslušník gard byl postaven mimo službu kvůli znepokojivým textovým zprávám, zatímco jiný byl nahlášen úřadům telefonicky. Reuters to sdělil generál v čele úřadu národní gardy Daniel Hokanson.

Do Washingtonu míří na inauguraci, která se uskuteční ve středu, asi dvaapůlkrát více členů národní gardy než v minulých letech. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) přitom posuzoval jejich profil ještě nad rámec obvyklých prověrek, jimiž prochází standardně všichni členové ozbrojených sil USA. Zjišťoval mimo jiné, zda některý z nich v minulosti nečelil obviněním v případu spojeném s terorismem. Dříve dnes ministr obrany Christopher Miller řekl, že americké úřady nemají informace o tom, že by při inauguraci "hrozila hrozba zevnitř".

před 1 hodinou

Basketbalistky USK schytaly v Eurolize debakl

Basketbalistky ZVVZ USK Praha podlehly v domácí "bublině" v hale na Královce v utkání 4. kola Evropské ligy Fenerbahce Istanbul vysoko 70:99 a nedokázaly soupeři oplatit porážku 70:77 z prosincového turnaje v Turecku. O udržení naděje na postup do březnového čtvrtfinále bude hrát tým trenérky Natálie Hejkové ve čtvrtek od 19:00 proti Lyonu, který má stejně jako Fenerbahce o bod více než Pražanky.

V celku vítěze tři hráčky předvedly dvacetibodový střelecký výkon - Kayla McBrideová (26), Alina Jagupová (23) a Cecilia Zandalasiniová (20). Z domácího týmu se nejvíce dařilo Kateřině Elhotové s 19 body.

Pražanky se musely obejít bez americké opory Alyssy Thomasové a držely s tureckým celkem krok jen do osmé minuty, kdy byl stav ještě 13:18. Pak ale Fenerbahce uhrálo osmibodovou šňůru a naděje domácího výběru se postupně začaly rozplývat.

Problémy jim dělaly hlavně McBrideová s Jagupovovou a do poločasové přestávky šly suverénky české basketbalové scény s mankem 27:59. Na začátku třetí čtvrtiny prohrávaly i nejvyšším rozdílem v utkání o 33 bodů. Slabou náplastí mohlo být pro USK, že třetí i čtvrtou čtvrtinu těsně vyhrál a také se těsně ubránil stovce inkasovaných bodů.

Evropská liga basketbalistek - 4. kolo:

Skupina B (Praha - hala Královka):

USK Praha - Fenerbahce Istanbul 70:99, Gdyně - Lyon 76:79

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nymburk prošel do osmifinále LM z druhého místa

Basketbalisté Nymburka podlehli v závěrečném 6. kole základní skupiny B tureckému celku Tofas Bursa 97:103 a postoupili do osmifinálové fáze Ligy mistrů ze druhého místa. Soupeř pořadí v tabulce ovládl, francouzský Dijon i přes výhru na Kypru nad Keravnosem klesl při shodném zisku 10 bodů vinou nejhoršího skóre ze vzájemných zápasů na nepostupovou třetí příčku v minitabulce tří týmů.

Soupeře pro osmifinálovou skupinu se tým trenéra Orena Amiela dozví při losování 2. února. Další sérii zápasů začne šestnáctinásobný český šampion přesně o měsíc později.

Úvod utkání patřil Omaru Prewittovi, který se rozehrál dvěma trojkami, za čtyři minuty měl na kontě 12 bodů a zařídil vedení 15:8. Nymburk v první čtvrtině vedl i o deset bodů, ale Tofas bojující o klíčovou výhru se ve druhé části přiblížil i na dva.

Domácí už ale soupeře do vedení v první polovině utkání nepustili. Na rozdíl od něj hráli s jistotou, že jim při shodě okolností vezme postup jen porážka téměř o 60 bodů. Nymburk dokonce ke konci druhé čtvrtiny podruhé v utkání unikl i do desetibodového náskoku.

Touha Tofasu po play off ale vyústila ve třetí desetiminutovce v obrat. Týmy se pak přetahovaly o nejtěsnější vedení. Domácí šli ještě do vedení 87:82, ale soupeř odpověděl sedmibodovou šňůrou a vybojoval vítězství. Zařídil ho 27 body Tomislav Zubčič. Domácím nestačilo Prewittových 24 bodů.

Basketbalová Liga mistrů - 6. kolo:

Skupina B:

ERA Nymburk - Tofas Bursa 97:103 (30:26, 57:52, 78:79)

Nejvíce bodů: Prewitt 24, Hruban 17, Dalton 15 - Zubčič 27, Akoon-Purcell 23, Christon 19. Fauly: 21:30. Trestné hody: 41/31 - 28/19. Trojky: 14:10. Doskoky: 38:33.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Kandidát na ministra zahraničí USA Blinken: Čína je největší diplomatickou výzvou Spojených států

Čína je bezpochyby největší diplomatickou výzvou pro USA ze všech světových zemí. Na slyšení v Senátu to dnes řekl kandidát na ministra zahraničí v nastupující administrativě Joea Bidena Antony Blinken. Naléhavou zodpovědností USA je podle něj zabránit Íránu v nabytí jaderných zbraní, k návratu Spojených států k jaderné dohodě s Teheránem z roku 2015 však podle něj v blízké budoucnosti nedojde.

Dosluhující prezident Donald Trump podle Blinkena učinil správně, když zaujal tvrdý postoj vůči Číně, protože ta pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga začala dávat jasně najevo svou asertivitu a snahu stát se vůdčí světovou velmocí. Kandidát na funkci šéfa diplomacie však vyjádřil nesouhlas s Trumpovou strategií.

"Musíme čelit Číně z pozice síly, ne slabosti," řekl Blinken, což podle něj znamená "spolupracovat se spojenci, a ne je pomlouvat, podílet se na chodu mezinárodních institucí a vést je, namísto toho, abychom z nich ustupovali". Kandidát na ministra zahraničí rovněž prohlásil, že podle jeho názoru existuje základ pro vybudování takového postoje vůči Číně, s nímž budou souhlasit zástupci obou hlavních politických stran.

USA jsou podle něj připraveny vrátit se k jaderné dohodě světových mocností a Íránu o omezení íránského jaderného programu (JCPOA), od které Trump odstoupil. Podmínkou je však to, aby Teherán začal znovu respektovat závazky, které mu dohoda ukládá. "Od toho jsme ještě daleko," poznamenal.

Zdroj: ČTK
Další zprávy