Časosběrná pošta pro Ester a Karolínu. Třeštíková se vrátila ke svým hrdinkám

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
12. 1. 2021 17:00
Máma byla aktivní disidentka a mluvčí Charty 77, a tak dcera Ester neměla moc na výběr, kam jít studovat. Protože na gymnázium by ji nevzali, "nouzově" zvolila střední zdravotnickou školu. Tam procházela obdobími, kdy si moc nerozuměla se spolužačkami, a během praxe ji zase od povolání odrazoval "lhostejnej a cynickej přístup některých sester".

Ester se spolužačkou Karolínou byly nejvýraznějšími protagonistkami časosběrného televizního filmu Sestřičky z roku 2001 od režisérky Heleny Třeštíkové. Ta se teď k hrdinkám vrátila a jejich po 30 let sledované příběhy rozvedla do samostatných snímků. Karolínu vysílala Česká televize minulé úterý, titul nazvaný Ester uvede dnes večer.

Už v původním snímku to byly dvě rozdílné povahy. "Zdravotnictví je passé. Já se tam vracet určitě nechci, za ty peníze tam dělat nebudu, fakt nebudu," říká třiadvacetiletá Karolína v roce 1996. Za sebou má odvykací kúru kvůli závislostem na alkoholu a prášcích, jimiž si prošla už na střední. A oproti zdravotním sestrám bere za práci v realitách čtyřnásobný plat.

Pragmatická Karolína působí za všech okolností jako silná žena, která je odhodlaná se "furt posouvat", a když se nedaří a zase musí jezdit hromadnou dopravou a mít dvě práce, chce se s životem poprat.

"Děti jo, ale ne za každou cenu," poznamenává devětadvacetiletá protagonistka, která přiznává, že ve vztazích asi chce "mimozemšťana", aby naplnil její očekávání. Oproti ní Ester, pozdější herečka a známá moderátorka pořadů Sama doma či Pošta pro tebe, už za studií poznamenává, že by chtěla mít hodně dětí, třeba pět.

Třicetiletý časosběr těží z toho, že Helena Třeštíková umí z materiálu sbíraného po dekády stavět srozumitelné příběhy, které se odvíjejí podobně jako hrané filmy. Na rozdíl od snímků René či Katka tentokrát nesleduje výjimečné či kontroverzní postavy, takže se spíše blíží cyklu Manželské etudy, kterým proslula.

Zachycuje poměrně všednodenní osudy, byť jednou z protagonistek je mediálně známá osobnost. Na jedné straně se tak autorka nedostává na hranu, kdy časosběrná metoda naráží na limity. Nemusí tak jako v Reném či v Katce uvažovat, zda nenadešel okamžik, kdy se sama do děje vloží a vykročí z role pouhého pozorovatele a občasného tazatele, nevznikají relativně složité etické otázky.

Trailer z dokumentu Heleny Třeštíkové Ester. | Video: Česká televize

Také ale nevzniká tak radikální příběh o člověku, který je opravdu na hraně. Snímky Ester i Karolína jsou obyčejné příběhy, které "napsal život" za přispění šikovného oka filmaře a střihače, jenž materiál poskládal. Chybí jim sociologický přesah Manželských etud, přesto působí na emoce.

Karolína má po dalším životním zvratu na krku ruinu čekající na rozsáhlou rekonstrukci a na cestě je dítě, které bylo - dle doktorů zázračně - počato po nepříznivých prognózách, v době, kdy skončila další dlouhodobější známost. Svobodná matka však je pevně odhodlaná se poprat s místnostmi bez stropů, kde momentálně akorát bzučí hmyz.

"Jsem plánovač, takže dítě ještě není na světě a už má šanon. Ale v týhle domácnosti mají kromě rybiček všichni šanon," poznamenává "majitelka" několika psů i kocourů. A nakonec se ten pravý "mimozemšťan" vyklube z jednoho řemeslníka, co jí v domě pomáhá. Domácnost se pak - opět prognózám navzdory - nerozrůstá jen o psy a kočky, ale také o děti.

Ester Janečková se naopak relativně brzy stává matkou dvou chlapců i úspěšnou moderátorkou. Až později její rodinný život prochází potížemi, partnerskými odlukami, ztrátou dítěte v pozdní fázi těhotenství i tragédií, kdy si synovec bere život kvůli tomu, že je gay.

Opět je to příběh ženy, která z každé situace hledá východisko, která je ve vztazích "spíš ten opravář", jenž dává druhou šanci.

Jen letmo dochází k zamyšlením nad kariérou moderátorky, na poznámku, že člověk zvažuje limity pořadu Pošta pro tebe, kde se mísí "kýč s opravdovostí". A trochu podobně se lze zamýšlet i nad těmito dvěma "sestřičkovskými etudami". Ne snad že by filmy Heleny Třeštíkové směřovaly ke kýči. Jde o jakousi kondenzovanou realitu: pečlivě vyzobává okolnosti, jež se hodí odvyprávět.

Snímek z dokument o Ester.
Snímek z dokument o Ester. | Foto: Česká televize

Předpoklad velké většiny dokumentární tvorby - důvěra mezi filmaři a filmovanými - v průběhu několika desetiletí snadno může vést k přílišné opatrnosti. Takové jako by byly i oba snímky. Pečlivě odměřené, opatrné, citově zasáhnou "tak akorát". Zdánlivě velmi riskantní způsob tvorby, kdy autor netuší, co jeho protagonistům život přinese pod ruku, se při dostatečně dlouhém časosběru a jisté zručnosti, jak vyprávět příběhy, paradoxně mění v rutinu.

Karolína i Ester jsou dovedný televizní mainstream. Nabízí inspirativní příběhy, ale zároveň přináší pocit, že skutečná dokumentaristická pnutí se odehrávají jinde.

Karolína a Ester

Režie: Helena Třeštíková
Česká televize 2021.

Je mi hrozně líto, že Filip nedokázal jít s barvou ven, bál se, že nebude moci mít rodinu, říká o sebevraždě svého synovce moderátorka Ester Janečková | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 2 minutami

Při útoku u amerického Pentagonu zemřel policista i útočník, motiv je nejasný

Na autobusové zastávce uvnitř komplexu amerického ministerstva obrany v úterý zaútočil muž na člena ochranky Pentagonu a zabil ho. Sedmadvacetiletý pachatel pak následně zemřel při přestřelce. Podrobnosti incidentu, který si vynutil dočasné uzavření celého sídla amerického ministerstva obrany, zatím nejsou jasné, federální vyšetřovatelé nicméně sestavují profil útočníka a snaží se přijít na motiv jeho činu, napsala agentura AP.

Pachatelem byl podle několika vyšetřovatelů zřejmě Austin William Lanz. Podle nejmenovaných zdrojů AP se rozběhl na člena ochranky Pentagonu George Gonzaleze a pobodal ho do krku. Další policisté na místě útočníka následně zastřelili.

K útoku došlo na zastávce v bezprostřední blízkosti budovy Pentagonu, která je přestupní stanicí mezi metrem a řadou autobusových linek, a jíž denně prochází tisíce zaměstnanců ministerstva.

Mluvčí ministerstva obrany na úterní tiskové konferenci nechtěl médiím sdělit ani základní okolnosti útoku, jen zmínil, že byl napaden policista a že došlo k přestřelce. Nevyloučil také teroristický ani jiný motiv s tím, že nechce zasahovat do probíhajícího vyšetřování. Bližší informace neposkytl ani Federální úřad pro vyšetřování (FBI).

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 2 minutami

U Kralup nad Vltavou vykolejil nákladní vlak, koridor bude stát až do čtvrtečního rána

U Kralup nad Vltavou vykolejil ve středu brzy ráno nákladní vlak. Mimo trať skončily tři vozy. Při nehodě se nikdo nezranil, škoda na vlaku dosáhla tří milionů korun, na trati je škoda za jeden milion korun, uvedl mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal. Provoz na trati je zastavený. Omezení se dotkne desítek spojů včetně mezinárodních, uvedly na svém webu České dráhy (ČD). V úseku je náhradní autobusová doprava.

Podle mluvčího Správy železnic Dušana Gavendy potrvá omezení zřejmě do čtvrtečních brzkých ranních hodin, nyní na místě pokračuje odklízení vykolejených vozů, řekl Gavenda po 20:00.

Nehoda se stala krátce před 05:00 v úseku mezi Kralupy - Libčice nad Vltavou. Podle ČD vykolejil vlak jiného dopravce. "Vykolejil v prostoru výhybky," řekl Drápal. Drážní inspekce na místě zjišťovala příčiny a okolnosti nehody, vyšetřování pokračovalo celé odpoledne. Po jeho skončení na místě začalo odklízení vagonů.

"Je předpoklad, že ještě v noci, odhadem kolem půlnoci, začne oprava trati," popsal Gavenda. Mluvčí Správy železnic Radka Pistoriusová už dnes ráno uvedla, že není poškozené trakční vedení. Podle předběžných informací Českých drah by provoz po jedné koleji mohl být obnoven kolem 4:00.

V úseku Praha-Holešovice - Kralupy nad Vltavou funguje náhradní autobusová doprava, ovšem v omezeném počtu autobusů. Cestující mohou také využít linku Pražské integrované dopravy číslo 370.

Zdroj: ČTK
před 11 minutami

OSN má obavy desetitisíce Afghánců, v Laškargáhu by je mohly uvěznit boje s Tálibánem

OSN má velké obavy o bezpečnost desetitisíců obyvatel afghánského Laškargáhu, které by v tomto městě mohly uvěznit boje mezi vládními vojsky a islamistickým hnutím Tálibán. V New Yorku to dnes podle agentury Reuters uvedl mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric.

Tálibán svou ofenzivu proti afghánské vládě zesiluje od dubna, kdy USA oznámily, že do září stáhnou z Afghánistánu své vojáky, čímž ukončí svou dvacetiletou vojenskou přítomnost v zemi.

"Od začátku roku konflikt v Afghánistánu přinutil skoro 360.000 lidí opustit domovy. Od roku 2012 bylo vysídleno zhruba pět milionů lidí," řekl Dujarric novinářům.

Boje jsou velmi intenzivní zejména v okolí města Herát, nedaleko západní hranice s Íránem, a v Kandaháru a právě v Laškargáhu na jihu země.

"Máme velké obavy o bezpečnost a ochranu lidí v Laškargáhu na jihu země, kde by boje mohly uvěznit desetitisíce lidí," řekl Dujarric. Doplnil přitom, že z provincií Hílmand a Kandahár byl hlášen nárůst počtu civilních obětí a destrukce civilních budov i kritické infrastruktury, včetně nemocnicí.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 30 minutami

Běloruská běžkyně Cimanouská dorazila do Varšavy, dostala humanitární vízum

Letadlo s běloruskou atletkou Kryscinou Cimanouskou, která po konfliktu s vedením výpravy své země opustila olympiádu v Tokiu, přistálo ve středu večer na varšavském letišti. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Sportovkyně dostala polské humanitární vízum poté, co se z olympijských her odmítla vrátit do vlasti kvůli obavám o svou bezpečnost. Atletka letěla z Tokia pod ochranou polské diplomacie nejprve do Vídně, kde po několika hodinách nastoupila do letadla mířícího do polské metropole.

Původně se předpokládalo, že olympionička poletí z Tokia přímo do Varšavy, na poslední chvíli ale plány změnila a nejprve zamířila do rakouského hlavního města. "Jak jsme opakovaně naznačovali, podrobnosti ohledně jejího letu nebudeme zveřejňovat," řekl ve středu agentuře Reuters náměstek polského ministerstva zahraničí Marcin Przydacz.

Atletka let změnila poté, co se na veřejnost dostal itinerář její cesty, napsal už dříve Reuters s odvoláním na polský vládní zdroj. Podle něj panovaly obavy kvůli květnovému incidentu, kdy běloruské úřady přinutily přistát v Minsku letoun mířící z Atén do Vilniusu, na jehož palubě cestoval běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič, jehož pak zatkla běloruská policie. Květnový incident v této souvislosti zmínil v rozhovoru pro televizi TVN24 i šéf exilové organizace Běloruský dům ve Varšavě Ales Zarembjuk.

Běloruský dům ve Varšavě rovněž uvedl, že dnes do polské metropole z Ukrajiny přicestuje manžel atletky Arseň Zdanevič. Stejně jako jeho žena i on obdržel polské humanitární vízum.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 45 minutami

Tisíce Libanonců žádají potrestání viníků výbuchu v Bejrútu, policie je rozhání vodními děly

Tisíce Libanonců se ve středu shromáždily poblíž bejrútského přístavu, aby si připomněli první výročí mohutné exploze, která si vyžádala životy více než 200 lidí, tisíce dalších zranila a zdevastovala rozsáhlé části města. Mnozí přitom volali po spravedlnosti. V přístavu před rokem vybuchlo velké množství roky špatně uskladněného dusičnanu amonného. Žádní vysoce postavení činitelé ale dosud nebyli postaveni před soud, což vedlo k četným protestům. Demonstrace se uskutečnila také u libanonského parlamentu. Bezpečnostní složky tam dav podle agentury Reuters rozháněly pomocí vodního děla a slzného plynu, zraněno tam bylo osm lidí.

Výbuch v bejrútském přístavu byl jednou z nejsilnějších nejaderných explozí, která byla kdy zaznamenána. Otřesy byly cítit až na více než 240 kilometrů vzdáleném Kypru. Vyšetřování nicméně postupuje pomalu, řada žádostí o odebrání imunity vysoce postaveným politikům a bývalým činitelům byla zamítnuta. Všichni lidé, které chtěli libanonští vyšetřovatelé vyslechnout, jakékoliv pochybení odmítli.

"Nezapomene a nikdy jim neodpustíme. Pokud je nebudou schopni postavit před spravedlnost, uděláme to sami vlastníma rukama," řekla Hijám Bikaíová. Byla oblečená v černém a držela fotografii svého syna Ahmada, který zemřel, když na jeho auto při explozi spadla zeď. Na velkém transparentu na budově u přístavu stálo: "Rukojmí vražedného státu".

K přístavu pochodoval dav tisíců lidí. Mnozí nesli libanonské vlajky a fotografie zemřelých. Později se u přístavu uskutečnila modlitba za oběti neštěstí. Při recitaci veršů koránu nad davem prolétly armádní vrtulníky, které vypustily červený a zelený dým, tedy v barvách libanonské vlajky.

Bezpečnostní složky mezitím použily vodní dělo a slzný plyn proti demonstrantům, kteří na ně u parlamentu házeli kameny. Zraněno tam podle libanonského Červeného kříže bylo osm lidí. Ke střetům mezi stoupenci znesvářených stran podle Reuters došlo také v jiné části města, což si vyžádalo dva zraněné. Tam svědci zaznamenali střelbu do vzduchu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy