Karlovy Vary (MFF KV 2015) – V milém a skoro plaše vypadajícím prošedivělém padesátníkovi by málokdo hádal autora brutálních a často šokujících příběhů plných drsných emocí. Režisérovi Kim Ki-dukovi jeho Češi rozumějí a on má zase na oplátku rád karlovarský festival.
Vždyť to byl také tým kolem Evy Zaoralové, který tohoto korejského solitéra na počátku minulé dekády představil ve formě retrospektivy v době, kdy měl své největší úspěchy ještě před sebou. Karlovarští fanoušci mohli jako vůbec první diváci na světě vidět jeho nový film Stop, který vypráví o úniku z jaderné elektrárny ve Fukušimě a dopadu této tragédie na mladý partnerský pár.
Fukušima se stala před čtyřmi lety. Měl jste v plánu natočit film o téhle tragédii hned od počátku, nebo jste se k tématu dostal později?
Ano, máte pravdu, ta tragédie se stala v březnu 2011, a já jsem hned potom napsal scénář. Jenomže nebyla příležitost ho natočit, přišly jiné filmy jako Pieta nebo Moebius a já jsem na ten napsaný scénář trochu pozapomněl. Nicméně loni jsem několikrát byl v Japonsku a osvěžil jsem si paměť. V listopadu jsem se rozhodl film natočit, vzal jsem kameru a rozjel se do Japonska.
Německo se po Fukušimě odklonilo od jaderné elektřiny. Jak velkým tématem je tato problematika v Koreji? Existuje tam diskuze o této věci?
Před Fukušimou se hodně diskutovalo o jaderné elektrárně v Koreji, na které jsou často poruchy a musí se na ní něco stále vyměňovat. Takže tam byla velká pravděpodobnost, že by mohlo dojít k nějaké vážnější nehodě. Fukušima tuhle diskuzi přehlušila, ale pořád se na té elektrárně vyměňují součástky, občas se objeví drobná závada. Ale tím, že Japonsko je blízko, tak se po té nehodě o problematice jaderné energie diskutuje víc a objevují se různá hnutí, která jsou proti dalším stavbám nových reaktorů.
Myslíte, že váš film má šanci něco změnit?
Mnoho lidí je už dnes proti jaderné energii. Třeba ve Francii je hnutí, které si zajímavě říká Stop. Já jsem si jen svůj názor dovolil vyjádřit filmem. Doufám, že v divácích, co ho uvidí, se alespoň někde podprahově uhnízdí myšlenka, že naše plýtvání energií je rizikové.
Vaše filmy se často objevují v programu festivalů, jako jsou Cannes nebo Benátky. Proč jste svůj nový film uvedl ve světové premiéře právě v Karlových Varech?
Já nemám moc velký vliv na to, kde jsou mé filmy promítány, protože mám lidi, kteří se mi o uvádění v zahraničí starají a ti nabídli film všem velkým festivalům. Nevím, možná jim připadal nedostatečný nebo se jim třeba jen dramaturgicky nehodil do výběru. Ale jsem rád, že ho můžu uvést v Karlových Varech, protože mám tenhle festival hodně rád. Nejprve jsem dostal pozvánku, abych do sekce Šest blízkých setkání vybral svůj oblíbený film a přijel ho uvést. To jsem nejprve odmítl, protože se bojím létat a ten přelet z Koreje je opravdu dlouhý. Film Stop měl mít premiéru na festivalu v Šanghaji. Jenže mezitím můj tým vymyslel, že by se to dalo spojit, že by se uvedení filmu Poezie mohlo propojit s premiérou mého filmu mimo soutěž. A to se organizátorům festivalu líbilo.
Proč jste si vybral film Poezie od režiséra Lee Chang-donga? Poetika tohoto tvůrce subtilních psychologických dramat je docela odlišná od vašich filmů.
Já mám Lee Chang-donga moc rád a to všechny jeho filmy. Že jsem vybral právě Poezii, to je spíše náhoda. Mohl bych doporučit každý jeho film. On je přesný pozorovatel lidí a dokáže přitom svými příběhy překvapovat. Řadím ho mezi nejlepší současné světové režiséry.
V souvislosti s vaším předchozím filmem One On One jste prohlásil, že film pustíte na DVD teprve v případě, že jeho návštěvnost v kinech dosáhne 100 000 diváků. Chtěl jste tím bojovat proti skutečnosti, že se film většinou hned po vydání na DVD okamžitě dostane pirátsky na internet. Jak to dopadlo?
Ano, správně tlumočíte obsah informačního letáku, který jsem distribuoval v Koreji a chtěl jsem to tak vážně udělat a vydání DVD podmínit zisky z kin. Ale část herců byla velmi silně proti a to jsem chápal. Oni nehrají kvůli penězům, ale kvůli tomu, aby byla vidět jejich práce. Bez toho herci nemohou přežít a tak jsem svolil k prodeji DVD i k downloadu na internetu. Já si herců velmi vážím, jsou pro mě nejdůležitější složkou filmu, a proto jsem své vlastní prohlášení nakonec nedodržel.
Váš předchozí film Moebius, jehož tématem je kastrace a který obsahuje hodně násilných a sexuálních scén, vzbudil velké kontroverze, několikrát neprošel schvalováním a nakonec jste ze stopáže musel vystřihnout asi tři minuty. Co si o korejském schvalovacím systému myslíte? A nepociťujete na sobě nějakou autocenzuru?
Moebius byl vážně kontroverzní a měl to v Koreji těžké. U nás vážně existuje poměrně silná regulace speciálně v oblasti násilí a sexu. Korejské úřady jsou v tomto velmi striktní, hlavně když jde třeba o pedofilní scény nebo sex nezletilých. Nicméně mně nezbývá nic jiného, tedy pokud chci, aby se mé filmy dostaly k lidem, než tenhle cenzurní systém respektovat a podřídit se mu.
Vy si nepíšete jen scénáře všech svých filmů, ale čas od času napíšete příběh pro jiné režiséry, ať už jde o filmy jako Rough Cut nebo nedávno Rough Play. Rozdělujete svou tvorbu na autorskou, kterou si necháváte pro sebe, a na zakázku?
Když píšu scénář, tak se může stát, že v průběhu psaní se promění můj názor na ten příběh nebo se ta látka odchýlí od mého vnitřního naladění. To se mi stalo asi pětkrát. A v tom případě jsem svůj scénář přenechal k natočení svým asistentům.
Někde jsem četl, že uvažujete o tom, že byste se obsadil do hlavní role některého ze svých příběhů. Už vás napadl vhodný příběh?
To jste četl úplně správně, ale musím vás zklamat. Žádný vhodný příběh, v němž bych se mohl objevit i před kamerou, zatím v hlavě nemám.
Filmy točíte za sebou v rychlém sledu, takže předpokládám, že už aspoň tušíte, o čem bude váš další...
Píšu scénář, ale bude to projekt, který bude opravdu zvláštní i na moje vlastní poměry. Nebudu moc konkrétní, ale bude to film, v němž nebudou hrát důležitou roli postavy. Bude to snímek, který možná vyvolá reakce typu: tohle se dá taky nazývat filmem? Měl by to být snímek, který půjde úplně jinou cestou, než šel zatím kterýkoli jiný film.
