Recenze: Paříží běhá useknutá ruka. Nejlepší animovaný film roku je na Netflixu

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
15. 12. 2019 16:43
Z útrob Paříže se vynořil nejneobvyklejší hrdina, jakého letos kinematografie dala světu. Prostorem francouzského snímku Kde je moje tělo? provází useknutá ruka.
Film Kde je moje tělo? lze s českými titulky vidět na Netflixu. | Video: Netflix

Po úspěchu na festivalu v Cannes, kde v květnu vyhrál sekci Týden kritiky, lze nyní nejlepší animovaný snímek roku vidět také na Netflixu. A celovečerní debut pětačtyřicetiletého Francouze Jérémyho Clapina svou originalitou i emočním nábojem bezesporu patří na přední příčky žebříčků. Bez ohledu na žánr.

Paralelně s poutí ruky za ztraceným tělem se odvíjí příběh mladého, nesmělého, sotva dospělého hocha Naoufela, kterému tragédie zpřetrhala sny o klavírní virtuozitě i kosmonautském povolání. A do třetice se snímkem prolínají nenápadné černobílé sekvence z minulosti, v nichž často stačí pouhé bzučení mouchy, aby diváky přikovalo do křesel.

Clapin sleduje vnitřní nejistoty i první lásky, přičemž střípky z minulosti hrdinů precizně skládá do jímavého celku. Už v této podobě by se film směle mohl řadit k nejsilnějším nezávislým dramatům. Ale právě spojení s výboji imaginace v podobě nezvyklého pětiprstého hrdiny činí ze snímku Kde je moje tělo? výjimečný počin.

Useknutá ruka je nejen symbolem a metaforou pro hledání vlastní úplnosti a celistvosti, ale také plnokrevným hrdinou. Při soubojích s hejnem krys mezi kolejemi pařížského metra divák ani nedutá. Přitom ze sebe ještě ani nezvládl setřást sílu úvodní scény, během níž ruka uniká z nemocniční lednice a v takřka hororově surrealistickém výjevu se jako obří pavouk plazí po jiných orgánech.

Až časem se ale vrstvy Clapinova snímku začnou na sebe nabalovat natolik, že vznikne ucelený obraz smutného světa, jehož přesné kontury si při sledování musíme skládat sami. Málokdy se vidí animovaný film, který by působil takřka na všechny smysly, tedy nejen obrazem a zvukem. Lze si ho takřka osahat, možná i proto, že jeden z hlavních protagonistů - nemaje očí ani uší - vše vnímá právě prsty.

Ta ruka je pozorovatel, ale vlastně také vypravěč, byť neřekne jediné slovo. Čistě výběrem míst, na která se podívá, divákům říká leccos o okolním světě. A například scéna, v níž miminku donese do postýlky vypadlý dudlík a kdy se malá nevinná ruka na okamžik dotkne té velké, patří k emočně nejsilnějším scénám za poslední dobu.

Snímek ze Kde je moje tělo?.
Snímek ze Kde je moje tělo?. | Foto: Netflix

Mladík Naoufel se zase ke světu hodně vztahuje pomocí zvuků a hudby, už coby kluk si neustále něco nahrával.

V klíčové pasáži filmu se jeho nahrávky podílejí na citově zdrcující a zároveň napínavé montáži minulosti s přítomností, kde obě roviny spojuje jenom zvuk. Se svou budoucí láskou se Naoufel pro změnu seznámí pomocí domovního interkomu, on ani diváci dlouho neznají víc než její hlas.

Snímek Kde je moje tělo? je plný originálních nápadů, které však neslouží odtažitým hrátkám či experimentům s žánrem animovaného filmu. Naopak posilují ponor do děje a vnitřní náboj díla, které se bezesporu řadí k nejlepším kresleným titulům celé dekády.

I díky tomuto filmu se Netflix nedávno stal favoritem na nejznámější animační ceny Annie Awards, kde s 37 nominacemi dokonce předčil studio Disney - to může získat jenom 28 cen. K tomu se nedávno přidružila i nominace Kde je moje tělo? na Zlatý glóbus.

Snímek ze Kde je moje tělo?.
Snímek ze Kde je moje tělo?. | Foto: Netflix

Vedle animátora a režiséra Clapina se na úspěchu výrazně podílel i autor knižní předlohy a spoluscenárista Guillaume Laurant, zkušený osmapadesátiletý scenárista filmů Jeana-Pierra Jeuneta, nejen známé Amélie z Montmartru, ale také dřívějšího Města ztracených dětí. Je to tvůrce temně surrealistické představivosti i citu pro civilní drobnosti.

Právě spojení zjitřené symboliky a vizuality s nenápadným, posmutnělým, obyčejným světem dělá z Kde je moje tělo? bezprecedentní dílo, které se zaryje hluboko pod kůži. Během 81 minut divák zažije tři filmy v jednom. A každý disponuje silou, která má sama o sobě moc předčit většinu ostatních audiovizuálních zážitků poslední doby.

Dohromady jde o křehký tvar, v němž vedle samoty, tragédie a neštěstí má prostor i naděje.

Zkrátka jde o zážitek, který se nedá někde koupit takříkajíc za pět prstů. Ale pomocí pouhých pěti prstů dovede rozehrát vnitřní klaviatury v každém. Doznívat budou dlouho.

Kde je moje tělo?

Režie: Jérémy Clapin
Netflix, k vidění od 29. listopadu.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

České házenkářky na úvod Eura prohrály se Švédskem

České házenkářky vstoupily do mistrovství Evropy v Dánsku porážkou 23:27 s favorizovaným Švédskem. Svěřenkyně trenéra Jana Bašného v úvodním utkání základní skupiny B v Herningu dlouho držely krok, na startu druhého poločasu dokonce vedly o tři branky, ale závěr patřil Seveřankám.

V dalším duelu se český tým v sobotu utká s Ruskem a v pondělí zakončí skupinu proti Španělsku. Do další fáze turnaje, kterou budou dvě šestičlenné skupiny, postoupí první tři celky.

Švédsko a Česko se měly utkat už v březnu v kvalifikaci, kvůli koronaviru ale byly oba zápasy zrušeny a na šampionát se dostaly stejné týmy jako předloni. Kvůli přetrvávající pandemii se celý turnaj hraje bez diváků.

Zatímco český tým kvůli koronaviru nehrál zápas více než rok, Švédky stihly před šampionátem čtyři přípravná utkání. Svěřenkyně kouče Bašného se ale favoritek, s nimiž se jim v posledních letech nedařilo, nezalekly a od úvodu držely krok.

Seveřanky, šestý tým z předloňského Eura, sice v prvním poločase většinu času vedly, ale maximálně o dva góly. Mezi tyčemi v české brance se dařilo Kudláčkové, která působí ve švédském Kristianstadu, a i díky jejím zákrokům držel outsider v poločase nadějnou remízu 13:13.

Vstup do druhého dějství vyšel českému celku ještě lépe. Národní tým dal úvodní tři branky a chvíli měl překvapivý třígólový náskok. Pak přišla rozhodující fáze utkání.

Švédky po sérii čtyř branek otočily stav a ve 42. minutě vedly 19:18. Seveřanky se uklidnily a postupně navyšovaly náskok. V 56. minutě upravila Strömbergová už na 27:21 a bylo rozhodnuto.

Utkání skupiny B mistrovství Evropy házenkářek v Dánsku:

Švédsko - Česko 27:23 (13:13)

Sestava a branky Česka: Kudláčková, Novotná - Knedlíková 2, Konečná, Maňáková, Kvášová 2, Kordovská 2, Mikulášková, Hurychová 2, Šustková, Marčíková 3, Stříšková, Zachová, Kovářová, Jeřábková 8, Malá 4.

Nejvíce branek Švédska: Blohmová 5. Rozhodčí: Antičová, Jakovljevičová (obě Srb.). Sedmimetrové hody: 10/5 - 6/4. Vyloučení: 7:4. Bez diváků.

Rusko - Španělsko 31:22 (13:11)

Skupina D:

Německo - Rumunsko 22:19 (13:10), Norsko - Polsko 35:22 (17:13).

Zdroj: ČTK
Další zprávy